V souvislosti s udržitelností veřejných rozpočtů jsou stále častěji diskutovány odvody na sociální pojištění, respektive jejich zákonem určená výše. FinTag.cz přináší kompletní přehled, co všechno se v ČR skrývá pod sociálním pojištěním.

Začněme [již několik let] horkou aktualitou z oblasti odvodů sociálního [i zdravotního] zabezpečení. Tou je superhrubá mzda. Ta byla zavedena jako dočasné řešení. I přes politické proklamace o nutnosti jejího zrušení napříč politickým spektrem [nejintenzivnější jsou před volbami], to ovšem nevypadá, že by měla být zrušena. Důvod? Státu přináší nemalé příjmy. A to samé se dá říci o celém systému sociálního pojištění v ČR, které patří mezi nejvyšší [31 % ze mzdy] nepřímé zdanění v Evropě.

Na sociální pojištění odvádí zaměstnanec 6,5 % ze své hrubé mzdy. Zaměstnavatel odvádí 25 % za zaměstnance. Jestliže odvody na sociálním pojištění tvoří v České republice 31 % ze mzdy, je na místě se ptát, co za tyto peníze sociální systém nabízí. [Pozn red.: Zaměstnanec ze své hrubé mzdy ještě odvádí 4,5 % na zdravotní pojištění, zaměstnavatel pak odvádí za zaměstnance 9 % na zdravotní pojištění.]

Kolik a kam odvádíme

Peníze vybrané ze sociálního pojištění slouží z části k pokrytí nákladů na výplatu penzí [tzv. složka důchodového pojištění]. Z části na nemocenské pojištění [dokrývání nákladů, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění]. A zčásti na státní politiku zaměstnanosti. Peníze jsou pak rozdělovány takto:

Trošku jinak vypadají odvody u osob samostatně výdělečně činných [OSVČ]. Ti odvádí 29,2 % z vyměřovacího základu. Tj. 28 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. [Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné a činí 2,3 % z vyměřovacího základu. / Z nemocenského pojištění jsou vypláceny nemocenské dávky v případě nemoci.]

Výše penzí

Z výše uvedeného je zřejmé, že odvody na sociální pojištění míří zejména do průběžného penzijního systému. Ten je stejně tak stabilní, jako je stabilní míra zaměstnanosti, vývoj ekonomiky a výše reálných mezd. Což ale i tak nestačí, protože dlouhodobě vykazuje ztráty v řádu desítek miliard ročně. A to za situace, kdy v České republice selhává seriózní snaha o reformu penzijního systému. A do budoucna lze podle výpočtu statistiků očekávat jen další nárůst seniorů.

Což ovšem v ČR prozatím z odpovědných politiků nikoho příliš nevzrušuje. Klasickou ukázkou bylo zrušení II. pilíře penzijního spoření na penzi [I. pilíř – průběžný systém, III. pilíř – staré penzijní připojištění, nové doplňkové penzijní spoření.] Právě II. pilíř dával lidem možnost za určitých podmínek snížit odvod na sociální pojištění [v řádu nízkých jednotek procent, nesrovnatelné méně než v jiných zemích] a spořit si je na vlastním penzijním účtu. Tedy vzít si část z toho, co nyní dáváme státu. / Více o III. pilíři státem podporovaného důchochodového systému v rubrice – Penzijní fondy

Nejenom penze

Nejenom penze se ovšem vyplácejí ze systému sociálního zabezpečení. Z odvodů na sociální pojištění se dále vyplácejí sociální dávky. Ty jsou financovány ze sociálního a nemocenského pojištění a ze státního rozpočtu formou dávek státní sociální podpory a sociální pomoci.

Dále se z odvodů na sociální pojištění platí sociální služby, jako je například domácí péče a za daných podmínek i ambulantní péče. Poslední položkou, která je hrazena ze sociálního pojištění jsou náklady na pomoc z důvodu ekonomických, zdravotních nebo sociálních.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here