Před očekávaným útokem zákazníků po ukončení omezujících opatření na nákupy v obchodních centrech Evropská unie varuje: Výroba některého zboží vzniká za porušování lidských práv či na úkor životního prostředí! Evropský parlament [EP] chce letos přijmout zákon na omezení prodeje zboží s pochybným původem v EU.
Na unijní kampaň upozornil list Politico.eu. V článku How Brussels wants to make your shopping woke list přibližuje představu Evropské komise: „Lidé procházejí mezi regály supermarketu a všechno to zboží, které se jim zde nabízí, je vyrobeno s odpovědností od A až do Z. Mohou si být jisti, že jimi zakoupený argentinský steak pochází ze stád, které nezabraly půdu po vykácení deštných pralesů nebo že cukinu vypěstovali farmáři dobrovolně a bez přinucení.“
To je plán Bruselu, alespoň v teoretické rovině. Evropský parlament se chystá v červnu schválit zákon, který by zavazoval společnosti se sídlem v Evropské unii k převzetí odpovědnosti za lidská práva a ochranu životního prostředí v jejich obchodních řetězcích. Firmy jsou však v zásadě proti. Obávají se, že by se tím otevřela stavidla stížnostem.
„To, co nemůžeme podporovat je umožnit vlnu žalob proti podnikatelům vně EU,“ cituje Politico.eu člena Evropského parlamentu Axela Vosse z Evropské lidové strany.
Evropský parlament ve své březnové zprávě přesto uvádí, že je to nezbytné, protože společnosti nejsou v této oblasti dostatečně aktivní. Tomuto požadavku zatím vyhovuje jen 37 procent obchodí sítě, jak uvádí studie.
Nevládní organizace poukazují na obcházení pravidel
Sergej Corbalán, výkonný ředitel Fair Trade Advocacy Office ale upozorňuje i na problémy. Pokud si například společnost může dovolit zaplatit soukromý audit dokazující, že prověřuje své dodavatele.
„Takový byrokratický přístup jim umožní obejít regulační a právní rámec zaměřený proti dětské práci na kakaových plantážích,“ říká.
Je přesvědčen o tom, že nový zákon přiměje obchodníky změnit produkci jen formálně. Řešení je pouze změna způsobu nakupování spotřebiteli spolu se zdražením konkrétních problematických produktů, to znamená jejich vyšší zdanění. Protože ale podle něj desetiletí dobrovolných závazků nepřineslo v situaci žádné změny, snahu EU určitě uvítá.
1,5 milionu sbírá kakaové boby, aby jiné děti měly kakao
Politico.eu pokračuje zastávkou v oddělení cukrovinek, čokolády, u níž lékaři varují před přílišnou konzumací. Je tu ale i kakao, k jehož produkci pěstitelé využívají dětskou práci. Evropský parlament [EP] chce navrhnout regulaci, která by tomu zabránila. Například na plantážích Pobřeží Slonoviny, odkud pochází 60 procent surovin pro výrobu čokolády, pracují běžně malé děti.
„Největší porušování lidských práv není patrné v posledních článcích prodejního řetězce, ale na počátku,“ prohlásil právní komisař EU Didier Reynders.
A nejde jen o maličkosti. Podle zprávy Chicagské univerzity pro americkou vládu loni na kakaových plantážích ve dvou západoafrických zemích pracovalo více než 1,5 milionu dětí. EP chce dokonce podle nového zákona prosazovat zákaz dovozu surovin z těchto regionů.
Mobilní telefony a dětští horníci
Politico.eu se zaměřuje také na trh se spotřební elektronikou. Podle jeho zjištění se i zde využívá dětská práce. Poukazuje konkrétně na výrobu mobilních telefonů, v jejich případě na těžbu nutného kobaltu. Podle listu by nový zákon zjednodušil každé osobě na světě vznést žalobu proti společnosti se sídlem v EU, která porušuje zákaz dětské práce. Za příklad dává Spojené státy, kde bývalí dětští horníci, kteří těžili kobalt v Demokratické republice Kongo, zažalovali společnosti jako Google, Apple a Tesla.
To by v EU nebylo možné. Pokud by bývalí dětští horníci z Konga totiž vznesli svoji žalobu proti holandské společnosti v Holandsku, tamní soudy by pravděpodobně postupovaly podle konžského práva.
„Užití práva země, kde k případu došlo, může omezit jeho vymáhání,“ vysvětluje Richard Gardiner z nevládní organizace Global Witness.
Upozorňuje, že pokud by však právníci pracovali pro těžební společnost se sídlem v Kongu, která je pobočkou holandské společnosti, pak by ten samý soud neměl v tomto případě pravomoci spor rozsoudit. A to je slabina sporu s nadnárodními společnostmi, které nemají v EU centrálu, ale prodávají zde mobilní telefony.
„Aby byl zákon účinný a donutil společnosti distancovat se od jeho porušování, potřebujeme předvídatelné a přístupné příležitosti pro oběti na cestě za spravedlností,“ uvedl Gardiner.
Italské olivy a otrocká práce
Ne vždy dochází k porušování práv jen mimo země Evropské unie. Aktivisté poukazují například na byznys se zelenými olivami z Itálie, které sklízejí imigranti s platem 2,50 euro za hodinu [cca 70 Kč]. EP chce proto navrhnout, aby supermarkety prodávající olivy mohly tlačit na farmáře, aby dodržovali pracovní zákony či měli možnost volby jiného dodavatele. I zde však firmy oprávněně namítají, že vyšší mzdy prodraží jejich zboží. Chtějí si vynutit výjimku pro unijní dodavatelské řetězce.
Na jejich stranu se staví také Axel Voss: „Někteří odborníci se však domnívají, že pokud by všechny společnosti měly zkoumat výskyt rizika ´směrem dolů i směrem nahoru´, vedlo by to k duplikacím, plýtvání časem i penězi.“
„Pokud je například váš přímý dodavatel činný v rámci unie, zřejmě porušování lidských práv nezjistíte, a tak vzájemné prověřování je jen plýtváním času a prostředků,“ dodává.
Politico.eu v této souvislosti zmiňuje další fakt. Totiž, že imigranti práci vítají. Proto budou spolupracovat spíše s farmáři. S policií a soudy nechtějí mít nic společného, protože jim jako nelegálně pracujícím hrozí vyhoštění. Zároveň jsou v neustálém konfliktu s mafií.
Sprchový gel a palmový olej je další závadné zboží
V regálech evropských supermarketů se prodává i sprchový gel obsahující v mýdlové složce palmový olej, kvůli němuž dochází k mýcení deštných pralesů. EP chce navrhnout normu, která by takový produkt zakazovala dovézt. Zákonem chtějí unijní autority docílit, aby suroviny a zboží, které společnosti vyrábějí, nebyly spojeny s kácením pralesů.
„Komise pracuje na seznamu surovin, palmového oleje, sóji, kávy a kakaa, které jsou s ničením deštných pralesů spojovány,“ uvedl Jorge Rodriguez Romero ze sekce životního prostředí EK.
Otázkou podle něj zůstává, jak budou obchodníci prokazovat, že palmový olej, jež koupili, nepřispěl k mýcení pralesů, jak důrazně to budou unijní orgány vyžadovat. Například v Indonésii, odhalili aktivisté systematickou korupci, kdy místní úřady vydávají ilegální povolení k těžbě dřeva, proti které od roku 2016 bojuje unijní dohoda o udržitelné těžbě.
Kečup a nucené práce i transfer zboží
„Při nákupu kečupu se už nemusíme cítit provinile. Můžeme si totiž být jisti, že rajčata použitá při jeho výrobě nepocházejí z plantáží z čínské provincie Sin-ťiang, kde využívají otrocké práce Ujgurů,“ píše Politico.eu shodně s ostatními médii.
Čína pořádá minuty nenávisti proti H&M, Nike i dalším firmám
Vedle hloubkového prověřování sporných surovin EU zvažuje také zákazy dovozu zboží. Tedy zboží, které by mohlo být výsledek nucených prací. Jako je tomu v provincii Si-ťiang, kde takto pracují stovky tisíc až více než milion členů čínské muslimské menšiny.
USA k zákazu dovozu bavlny z Číny přistoupily letos v lednu právě v případu rajčat a bavlny z provincie Si-ťiang. Ke stejným opatřením se pak připojila Evropská unie. Platí, že zákaz dovozu je možností, kterou může stát využít. Pokud se domnívá, že jiným způsobem není možné na soukromé firmy působit.
Zákaz však reálnému využívání nucených prací nezabrání. Producenti mají možnosti dodávat i na jiné trhy, které tyto okolnosti opomíjejí a porušování lidských práv jim nevadí. I přesto mohou čínská rajčata najít cestu do kečupů prodávaných v Evropě. Například tím, že se vyvezou do zemí, kde zákaz neplatí. Třeba do jiné čínské provincie nebo do ciziny. Tam je místo původu přeznačeno. Nebo se tam kečup vyrobí a dále se vyveze do Evropské unie. To zdaleka neplatí jen pro rajčata, ale třeba i zdravotnické pomůcky.
A dokonce i kešu oříšky
Ačkoliv by bylo ideální, aby všechny produkty prodávané společnostmi se sídlem v EU splňovaly stejné standardy zákona o prověřování původu, mají malé společnosti zvláštní podmínky. Mnohé pak i výjimky ze zákona. Což platí i pro kešu oříšky. To v tom ohledu, zda nebyly vypěstovány s pomocí zdraví a životnímu prostředí nebezpečných pesticidů.
–AM–
