Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním 1. čtvrtletí proti stejnému období loni reálně klesla o 3,6 procenta. Reálný pokles průměrné mzdy o dvě procenta kvůli rychle rostoucí inflaci Češi zaznamenali v loňském 4. čtvrtletí.
Informaci přinesl Český statistický úřad [ČSÚ]. Průměrná reálná mzda klesá kvůli inflaci, která dosáhla letos v dubnu 14,2 procenta. Analytici přitom odhadují, že stoupne do rozmezí 15 až 16 procent. Zejména kvůli dalšímu zdražování potravin a zřejmě i energií. Jakkoli tedy průměrná mzda v Česku roste, neroste tak rychle, aby stačila dorovnat inflaci.
„V I. čtvrtletí 2022 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců 37 929 korun. To je o 7,2 procenta více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 11,2 procenta, a proto mzda reálně klesla o 3,6 procenta,” vysvětluje vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
V 1. čtvrtletí 2022 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda celkem 37 929 korun. To je o 2 533 korun [+7,2 %] více než ve stejném období roku 2021. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2022 po očištění od sezónních vlivů 2,0 procenta. V prvním čtvrtletí vzrostl počet zaměstnanců o 11,1 % a objem mezd se zvýšil o 8,4 procenta.
Mzdy podle sektorů a medián mezd
Medián mezd činil v prvním letošním čtvrtletí 31 923 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián.
Medián mezd vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,6 procenta. U mužů dosáhl 34 362 korun, u žen byl 29 262 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 korun a 60 467 korun.
„Při pohledu na mediánové mzdy platí, že lidé s nižšími příjmy procházejí současným inflačním obdobím ve výrazně horší pozici. Mediánová mzda totiž vzrostla jen o 6,6 procenta, a tak její reálný pokles je ještě rychlejší [-4,1 %] než v případě mzdy průměrné,” upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
V odvětvovém členění nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2021 ČSÚ zaznamenal v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví [+15,9 %], činnosti v oblasti nemovitostí [+13,9 %] a ubytování, stravování a pohostinství [+11,2 %]. Naopak k nejnižšímu růstu o 1,9 procenta došlo ve veřejné správě a obraně.
Co je průměrná hrubá měsíční mzda
Podle analytika Komerční banky [KB] Jaromíra Gece aktuální propad reálné mzdy je vůbec nejrychlejší meziroční pokles kupní síly mezd od počátku měření v roce 2000.
„Pokles reálných příjmů se již začal projevovat i ve spotřebě domácností, která se v prvním čtvrtletí snížila mezičtvrtletně o zhruba jedno procento,” uvedl.
Dodal, že do vývoje průměrné hrubé mzdy v prvním letošním prvním čtvrtletí promluvily i vlivy ve 4. čtvrtletí loňského roku. To dle něj ovlivnilo odeznění mimořádných odměn ve veřejném sektoru souvisejících s pandemií a také významnou uzávěrou ekonomiky. Což nepřímo potvrzují i zástupci ČSÚ.
„Největší nárůsty mediánových mezd za dva covidové roky najdeme u zdravotních sester a učitelů kromě vysokoškolských,” říká ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
V obou případech jde podle něj o zřetelně feminizované profese. Proto pro úplnost dodává, že nejčastější profesí žen byla i prodavačka s prostředním výdělkem ve výši 23 918 korun.
Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků, včetně příplatků za přesčas, odměn a náhrad mzdy, připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Strukturální výdělkové statistiky, které mají k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců v Česku mají mzdu nižší, než činí celostátní průměr.
–DNA–
[…] životní úroveň podstatně zvedla, kdežto v Česku o téměř čtyři procenta klesla (viz zde). Jak je to […]