Cigarety v Polsku jsou o polovinu levnější. A tak se pašují

16839
cigarety
Foto: Celní správa

Spotřeba nelegálních cigaret v Česku v roce 2021 meziročně vzrostla o 90 procent na 500 milionů kusů. Důvod je vyšší zdanění cigaret v Česku a tak i jejich vyšší ceny. Například v Polsku jsou cigarety až o polovinu levnější. 

O nelegálním trhu s cigaretami a podílu padělaných a pašovaných cigaret informuje každoroční studie poradenské společnosti KPMG. Ta ji vypracovala pro nadnárodního tabákového výrobce Philip Morris International.

„V roce 2021 se v České republice podle odhadů spotřebovalo takřka půl miliardy nelegálních cigaret, o čtvrt miliardy více než v roce předchozím. Což státní rozpočet připravilo v přepočtu o více než 1,8 miliardy Kč,“ uvádí zástupci firmy v tiskové zprávě.

Výsledná data společnosti ukazují, že celková spotřeba cigaret v České republice loni meziročně stoupla o čtyři procenta na celkových 13,7 miliardy kusů. A na celkové spotřebě se loni výrazně podílely i nelegální cigarety. Jejich podíl na celku stoupl z 1,9 procenta na 3,5 procenta. Přitom v předchozích několika letech podíl spotřebovaných nelegálních cigaret v Česku, byť jen mírně, ale přeci jen, klesal.

Analýza: Drahé cigarety podporují nelegální trh

Do prodejů cigaret v Česku se loni více promítly i přeshraniční nákupy. Přibližně 210 milionů kusů cigaret si čeští kuřáci dovezli z Polska. To je více než desetinásobek oproti předchozímu roku. A důvody jsou zřejmé, jde o extrémní rozdíly v cenách cigaret. Nejlevnější legální cigarety si kuřák v Polsku koupí ve srovnání s Českem zhruba o polovinu levněji. Přičemž balení prémiových značek vyjde v Polsku levněji i o 37 korun. Podobně na Slovensku, kde je cena nižší oproti České republice zhruba o 20 procent.

Zatímco dříve se Rakušanům a Němcům zdála cena cigaret v Česku atraktivní, dnes už jsou pro ně tabákové výrobky v tuzemsku drahé. Ti si u nás loni nakoupili a odvezli přes 2,3 miliardy kusů cigaret.

„To naopak představuje výrazný pokles oproti celkovému počtu 3,7 miliard kusů cigaret pořízených v ČR německými zákazníky v roce 2020,“ uvádí analýza společnosti KPMG.

Celníci našli výrobnu cigaret. Stát by připravila o 140 mil. Kč

Cenová výhoda oproti Německu je na české straně hranic jen dvanáct korun na krabičce cigaret. To je úspora 240 korun při koupi dvou kartonů. Stejnou částku však Němci utratí za pohonné hmoty, které spotřebují jízdou z Drážďan do českého pohraničí a zpět. Spotřebitelé z Rakouska dnes nákupem v Česku ušetří nejvýše osm korun u nejlevnějších krabiček cigaret. Pokud si však doma koupí velké balení prémiových značek, pak nákup v Rakousku vyjde levněji než v České republice.

Tyto problémy se v následujících letech ještě prohloubí, protože jak již předchozí Sněmovna schválila, v Česku letos stoupne daňová zátěž na cigarety o čtyři koruny a o další čtyři koruny v roce 2023. Naproti tomu v Německu se očekává zvýšení daňové zátěže o 2,5 koruny a v Rakousku o 1,5 koruny.

Počty kuřáků rostou, ceny cigaret rostou, výběr daní klesá

Analýza spotřební daně z tabákových výrobků v ČR a na evropské úrovni publikované Katedrou hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické nabízí i další informace. Poukazuje na snižující se inkaso státu ze spotřební daně. Podle ní zaostal v roce 2021 výběr spotřební daně z tabáku o více než 10,5 miliardy korun za očekáváním. Do státního rozpočtu z ní v roce 2021 šlo celkem 56,22 miliardy korun. Což odpovídá inkasu v roce 2017. Sazba daně se přitom za tu dobu zvýšila o třetinu, naposledy v lednu 2020, to o deset procent.

„Zatímco sazba daně vzrostla za čtyři roky o třetinu, příjem státu z ní nestoupl ani o korunu,“ shrnuje autor analýzy ekonom Štěpán Křeček.

Představenstvo Philip Morris ČR navrhlo dividendu 1 310 Kč

Příčinu je dle něj třeba hledat v rychlém růstu cen zejména u cigaret, který způsobilo příliš vysoké zvýšení sazby spotřební daně v příliš krátkém čase.

„Rovněž došlo k podstatné změně vnitřní struktury sazeb spotřební daně na jednotlivé tabákové výrobky. Což vedlo k následnému růstu popularity levnějších tabákových produktů, zejména zahřívaného tabáku,“ vysvětluje.

Výsledek je, že celková velikost legálního trhu s tabákovými výrobky se v Česku zmenšuje. A vůbec největší pokles se týká cigaret, jejichž prodeje klesají v průměru o 1,7 miliardy cigaret ročně.

Jak fungují daně u tabákových výrobků

V roce 2020 vláda zvýšila všechny složky spotřební daně o deset procent, a to včetně procentní složky daně z 27 na 30 procent. Tím však daňová zátěž cigaret vzrostla o bezmála 20 procent. Je to proto, že výše spotřební daně se u cigaret počítá z celkové maloobchodní ceny. Tedy z ceny, ve které už je započtená jak DPH, tak i spotřební daň. Spotřební daň na cigarety se počítá naprosto odlišně od jiných daní.

Právě o deset procent se zvýšila i minimální sazba daně na cigarety. A právě od minimální daně na cigarety se odvozuje i výše daně na ostatní tabákové výrobky. Jestliže tedy daňová zátěž na cigarety vzrostla o bezmála 20 procent a na ostatní tabákové výrobky jen o deset procent, významně to prohloubilo cenové rozdíly mezi nimi. Navíc se zvýšilo i rozpětí cen cigaret, protože do té doby nejlevější cigarety musely pro promítnutí nové daňové zátěže zdražit jen o devět korun. Zatímco ostatní cigarety zdražily o 12 až 14 korun.

„Po této úpravě totiž minimální daň přestala plnit svou funkci, protože se již nevztahuje na žádné cigarety na trhu, ani na ty nejlevnější,“ upřesňuje Štěpán Křeček.

Dodává, že pokud by byla minimální sazba daně nastavena na adekvátní výši k vážené průměrné ceně cigaret po změně sazeb, stoupl by jen v roce 2020 výnos daně o 0,8 miliardy korun.

Specifikem je pak zdanění zahřívaných cigaret. Ty se dnes zdaňují na úrovní 20 až 25 procent daně z klasických cigaret. Vloni jejich množství na trhu dosáhlo 2,3 miliardy kusů, což byl nárůst o 40 procent oproti roku 2020. Rozdíl v odvodu daně mezi tradičními a zahřívanými cigaretami u tohoto počtu kusů představuje zhruba šest miliard korun.

V Česku kouří téměř 25 procent obyvatel

Analýza vytvořená pro tabákovou firmu uvádí, že vyšší zdanění tabákových výrobků, v tomto případě cigaret, nevede k poklesu počtu kuřáků v Česku. Dle ní se spotřebitelé, než aby se snažili o zbavení se závislosti, spíše jen přeorientují na nelegální trh s cigaretami. Anebo si je častěji kupují u našich polských či slovenských sousedů.

Na neklesající trend počtu kuřáků v Česku ukazují i výsledky reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky [NAUTA], které každoročně zveřejňuje Státní zdravotní ústav [SZÚ].

Lidl v Nizozemsku neprodává cigarety, v ČR se k tomu nechystá

Dle zástupců Ústavu v české populaci loni tabákové výrobky kouřilo celkem 24,4 procenta osob starších 15 let. To je v porovnání s rokem 2020 nárůst o 1,3 procenta [23,1 %]. Přičemž každý den u nás kouří 22,0 procenta mužů a 13,3 procenta žen.

„Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je malý. Celkově kuřáci nejčastěji uvádějí spotřebu 15‒24 cigaret denně, stejně jako v roce 2020,“ upřesňuje vývoj Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví.

Muži nejčastěji spotřebují 15 až 24 cigaret denně. Ženy 5 až 9 cigaret denně. Muži v průměru vykouří o téměř 3 cigarety denně více než ženy.

Na následky kouření v Česku ročně umírají tisíce lidí, podle dat SZÚ jde o 16 až 18 tisíc osob. Umírají nejčastěji v souvislosti se zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic, případně chronické obstrukční plicní nemoci [CHOPN].

„Na jednoho zemřelého kuřáka připadá 15 ztracených let života,” uvádí Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2021, 2022.

Kupříkladu karcinom plic se v 90 procentech objevuje u dlouholetých kuřáků, a to i u těch, kteří už aktivně nekouří. V Česku lékaři ročně potvrdí rakovinu plic u téměř 7 500 osob povětšinou kuřáků. 5 500 pacientů na karcinom plic každý rok umírá. K vyšší úspěšnosti léčby pacientů má pomoci vyhledávání a vyšetřování aktivních dlouholetých kuřáků.

–DNA–

3 KOMENTÁŘE

  1. Proč by si občan ČR jako občan členského státu EU nemohl koupil cigarety v polském obchodě? Tam za ně odvedou daně a jakož to člen EU je snad jedno kde nakoupí… Jaké pak tedy pašování.
    Pašují se snad věci, co jsou zakázané, (nelegální)…

    • Jedy a omamné látky a nakládání vlastní legislativu.
      Navic EU je sdružení autonomních států. Zákony EU regulují zákony členských států a každý výrazný zásah je vnímán negativně.
      Dejte tomu pár generací a „ta žába“ se Vám uvaří.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here