Ukrajina žije na dluh. O peníze teď žádá MMF

2
8778
Ukrajina
Ukrajinští vojáci zabití v rusko-ukrajinské válce v roce 2014. / Foto: Pixabay.com

Ukrajina požádala Mezinárodní měnový fond [MMF] o půjčku ve výši 15 až 20 miliard dolarů [cca 364 až 485 mld. Kč]. Peníze chce využít na obnovu ekonomiky. Informaci potvrdil guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.

Dohodu o půjčce chce Ukrajina uzavřít do konce letošního roku. Peníze využije v budoucích dvou až třech letech. Je to poprvé, kdy Ukrajina uvedla sumu, o kterou MMF žádá. Program za 20 miliard dolarů by byl po Argentině druhou největší půjčkou MMF.

„Doufám, že program zahájíme ještě letos,“ řekl guvernér Ševčenko.

Upřesnil, že Kyjev již svou žádost předložil MMF a nyní s ním konzultuje podmínky financování. Poslední půjčkou MMF pro Ukrajinu byla nouzová finanční podpora 1,4 miliardy dolarů [cca 34 mld. Kč] dohodnutá letos v březnu. Ve 2. čtvrtletí klesl hrubý domácí produkt [HDP] Ukrajiny meziročně o 40 procent.

Ukrajina se potýká s válkou a propadem hospodářství

Šéf ukrajinské centrální banky uvedl, že nový program by měl poskytnout opatření, která pomohou stabilizovat ekonomiku. To by mohlo zajistit návrat k předválečným podmínkám. Mezi ně řadí pohyblivý směnný kurz, neomezování devizového trhu, snížení objemu nesplácených úvěrů v bankovním sektoru a vyváženou fiskální politiku.

Ukrajina devalvovala měnu. Rusko snížilo úrokové sazby

Míra inflace v červnu 2022 na Ukrajině dosáhla hodnoty 21,5 procenta. Jde o maximální hodnotu za více než šest let. Podle ukrajinské centrální banky inflace v zemi letos dosáhne 30 procent. Přitom ještě před několika týdny počítala s 20% roční inflací. Základní úrokové sazby drží tamní centrální banka na 25 procentech. Její zástupci počítají s tím, že hlavní sazba zůstane na 25 procentech minimálně do druhého čtvrtletí roku 2024.

Co se týče zadlužení Ukrajiny vůči HDP, to se před ruskou invazí pohybovalo na více než 40 procentech. Analytici očekávají, že letos stoupne na minimálně 92 procent a v příštím roce až nad sto procent. Země je tak závislá na zahraničním financování od západních spojenců. Ukrajinu finančně podporuje Evropská investiční banka [EIB]. Ta hned v prvních týdnech války na Ukrajinu poslala 668 milionů eur [cca 16,4 mld. Kč]. Její vláda žádá o další pomoc.

Ukrajinu podporujeme přímo, říká viceprezidentka EIB Pavlova

Evropská unie pak Ukrajině přislíbila dlouhodobou půjčku ve výši devět miliard eur [cca 221 mld. Kč]. Půjčka má financovat základní chod státu. Peníze si EU vypůjčí na finančních trzích. Problém ale je, že k tomu nemá souhlas všech členských zemí, například Německa.

Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] o věci běží další jednání. Finance pro Ukrajinu jsou dle jeho slov důležité, protože zajistí fungování kritické infrastruktury v zemi.

Evropský blok od únorového začátku ruské invaze Kyjevu poskytl 1,2 miliardy eur [cca 29,5 mld. Kč]. Peníze, které půjdou na Ukrajinu hned po podpisu memoranda mezi oběma stranami, jsou součástí souboru pomoci přislíbené vedle EU také dalšími zeměmi. Včetně Spojených států, ale také soukromými dárci.

Kyjev žádá o odklad splátek dluhopisů

Ukrajina, kterou 24.2. napadlo Rusko, v letošním roce čelí poklesu ekonomiky o 35 až 45 procent. Její měsíční deficit státního rozpočtu činí pět miliard dolarů [cca 121 mld. Kč]. To představuje zhruba 2,5 procenta předválečného hrubého domácího produktu [HDP] země. Bez zajímavosti není, že ekonomové uvádějí, že na každodenní provoz potřebuje Ukrajina pět miliard eur měsíčně [cca 122,6 mld. Kč]. Z tohoto srovnání vyplývá, že Ukrajina ufinancuje provoz státu z vlastních zdrojů jen ve výši 1,6 miliardy korun měsíčně.

Mluvme o míru, nemluvme o vítězství, vyzval Orbán

Kyjev i proto aktuálně jedná se zahraničními držiteli svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek. Finanční zdroje chce dle vyjádření vlády soustředit na odrážení útoku ruských vojsk. Ukrajinskou žádost o odklad splátek už podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko.

Ukrajinští zákonodárci instruovali ministerstvo financí, aby odklad splátek dluhopisů v hodnotě kolem 20 miliard dolarů [cca 485 mld. Kč] dojednalo do 15. srpna. Začátkem září by Ukrajina měla splatit asi 1,2 miliardy dolarů [cca 29 mld. Kč]. Kyjev v rámci svého plánu hodlá zahraničním věřitelům nabídnout dodatečné úrokové platby, jakmile odklad splácení dluhopisů skončí.

Ukrajina ztrácí rating

Ratingová agentura Fitch tento měsíc zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o tři stupně do kategorie C. Ta signalizuje vysokou pravděpodobnost neplnění závazků. Učinila tak poté, kdy Ukrajina požádala zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek.

Fitch ve své zprávě rovněž uvedla, že v případě schválení této žádosti věřiteli sníží rating do kategorie SD, tedy omezeného neplnění závazků. Přičemž dodala, že schválení žádosti považuje za pravděpodobné.

Rusko je neinvestovatelné. Ztratilo rating spolehlivého dlužníka

Agentura dále předpověděla, že ukrajinská ekonomika letos v důsledku ruské invaze spadne až o třetinu. V příštím roce počítá s oživením v podobě čtyřprocentního růstu. Odhaduje, že ekonomickou aktivitu bude i v příštím roce omezovat pokračující válka. Vyhlídky na diplomatické řešení konfliktu jsou dle ní v současnosti jen slabé.

–ČTK/DNA–

2 KOMENTÁŘE

    • To jistě, ale v poměru s tím, jaký žebrák se z Ukrajiny postupem času stane, jsou naše půjčky jí jen drobné. Té za čas nebude patřit ani to kamení na polní cestě, po které občas chodí, když jdou na výlet do lesa. Pak, jako vždy, budou o všech jejích vnitřních záležitostech rozhodovat věřitelé. S Ukrajinou my jako ČR nic moc nenaděláme. Tento můj příspěvek je hlavně pro ty, kteří rádi pošilhávají po státním rozpočtu, jako pyli peněž na vylepšení rodinného rozpočtu. Finanční žraloci totiž půjčují velice ochotně! Stačí kývnout prstem a s balíkem peněz stojí před státní pokladnou.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here