Ekonomiky zemí Evropské unie ve druhém čtvrtletí rostly v kvartálním srovnání maximálně o procento. Vůbec nejsilnější německá ekonomika stagnovala na úrovni prvního čtvrtletí. Inflace v EU ale dál sílí.
Stagflační scénáře, o nichž mnozí ekonomičtí analytici hovořili již před válkou na Ukrajině, dostávají stále reálnější podoby. Ekonomika zpomaluje, stagnuje nebo už je v recesi, ale inflace stále roste. Pokud se k těmto údajům přidá ještě vyšší nezaměstnanost v důsledku krachů firem, s nimiž mnohé země počítají již na podzim a v zimě, definice stagflace dojde svého naplnění.
Znepokojivá data přišla minulý týden z Německa. Tamější hospodářský růst se ve druhém čtvrtletí oproti prvnímu zastavil [0,0 %]. Alespoň to v rychlém odhadu uvedl spolkový statistický úřad. V prvním čtvrtletí největší ekonomika v Evropě vykázala proti předchozím třem měsícům podle předběžných dat růst o 0,2 procenta. Na vině je pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích a od jara dopady války na Ukrajině.
„Zpráva o německém HDP je zjevně zklamáním… Reakce trhu na německé zveřejnění byla malá – DE30 se obchodoval beze změny, zatímco EUR/USD klesl,“ okomentoval výsledek hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Upozornil, že výsledky ostatních evropských zemí už tak špatné nebyly: „To je zajímavé, protože eurozóna je vůči současným makroekonomickým protivětrům zranitelnější než ekonomika USA, například nižší dodávky plynu. A přesto se jí podařilo ve druhém čtvrtletí expandovat,“ dodal s jasným odkazem na skutečnost, že americká ekonomika ve druhém čtvrtletí vykázala druhý propad v řadě a nachází se v recesi.
Jak si stojí Evropa? Ano i ne
Podívejme se blíže na ekonomické výsledky za druhé čtvrtletí v Evropě. V meziročním srovnání rostly ekonomiky všech unijních států. Ze zemí, kde už jsou data k dispozici, byl nejvýraznější mezičtvrtletní růst ve Švédsku [+1,4 %], ve Španělsku [+1,1 %] a v Itálii [+1,0 %]. Pokles ekonomiky ale registruje Lotyšsko [-1,4 % procenta], Litva [-0,4 %] a Portugalsko [-0,2 %].
„Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí ukázala překvapivou odolnost. […] Podle známých dat se lze domnívat, že k růstu významně přispěly služby, které těžily z uvolnění pandemických restrikcí. Naproti tomu spotřeba v oblasti zboží a bilance obchodu se zbožím byly zasaženy vysokou inflací a narušením dodávek. To by mohlo vysvětlovat, proč země více orientované na služby, jako je Itálie, Španělsko, předstihly v tempu růstu ekonomiky závislé na výrobním sektoru, jako je Německo,” říká analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Není bez zajímavosti, že s výjimkou Portugalska klesly ekonomiky, které se potýkají s nejvyšší inflací. Ta v eurozóně v červenci zrychlila na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. A pokořila tím další rekord. Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny v červenci podle Eurostatu vykázalo Estonsko, kde se ceny meziročně zvýšily o 22,7 procenta. Nejpomaleji ceny rostly na Maltě, kde inflace činila 6,5 procenta. V Česku je aktuální inflace 17,2 procenta a nejvíce se na ní podílí zdražování energií a potravin.
Pozitivní zpráva je, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen například v Německu v červenci zpomalilo na 7,5 procenta z červnových 7,6 procenta. A rostoucí inflace si dala v červenci pauzu i v Polsku. Zůstala beze změny na červnových 15,5 procenta, jakkoli podle analytiků jen v důsledku dočasného snížení cen benzinu.
Ale zpátky k ekonomice. Podle hlavního ekonoma skupiny Creditas Petra Dufka jsou aktuální výsledky evropských ekonomik za druhé čtvrtletí pozitivní.
„Zásluhu na tomto výsledku mají především velké země jako Itálie a Španělsko, kde růst ve druhém čtvrtletí podstatně zrychlil, zatímco tradiční motor Evropy – Německo – se zadrhnul. Na turismus orientovaným zemím se dařilo více, zatímco ty průmyslové – exportně orientované – mají aktuálně problém,“ shrnuje současnou situaci.
Odkazuje na to, že podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhl mezikvartální růst hrubého domácího produktu EU 0,6 procenta, eurozóny dokonce 0,7 procenta z 0,5 procenta v prvním čtvrtletí.
Na druhé straně meziročně růst zemí EU zpomalil na čtyři procenta z tempa 5,5 procenta v období od ledna do března.
„Výsledek je velmi pozitivní s ohledem na situaci na komoditních trzích [energie, potraviny, pozn. red.], negativní sentiment i panující vysokou inflaci. Jde ovšem o předběžná čísla za 11 zemí z 27, takže na hluboké závěry je ještě čas,“ dodává.
Jak si stojí ekonomika Česka
V Česku situace už tak růžová zdaleka není. Tuzemská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta. To je výrazné zpomalení proti růstu o 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Meziročně pak tempo růstu HDP zpomalilo na 3,6 procenta ze 4,9 procenta v období od ledna do března.
„V meziročním vyjádření jsme byli svědky růstu o 3,6 procenta. Ovšem toto líbivé číslo zůstává ovlivněno nízkou srovnávací základnou z loňské dobíhající pandemické vlny,“ komentuje výsledky hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Vyjadřuje se i k 0,2% čtvrtletnímu růstu HDP. Jakkoli ho při současné složité situaci hodnotí jako „mírně pozitivní“, v historickém kontextu ho podle něj nelze považovat „za nijak oslnivý.“ Zároveň upozorňuje, že na růstu hrubého domácího produktu se podílela hlavně domácí poptávka. Avšak tu podle něj i dalších ekonomů výrazně redukuje a v následujících měsících ještě zredukuje vysoká inflace.
Daniel Tácha
