Státní kasu plní příjmy z daní. Schodek zůstává nízký

3
4190
prijmy
Foto: Pixabay.com

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 192,7 miliardy korun. Po očištění o příjmy a výdaje z EU činil schodek 186 miliard korun. Údaje zveřejnilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR].

Za schodkem pod 200 miliard korun, které jsou oproti předchozím dvěma rokům výjimka, loni činil schodek touto dobou 280 miliard korun, stojí oproti loňsku zejména úspory státu na podpoře firem a vyšší příjmy z daně z přidané hodnoty [DPH]. Což potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].

„Na příjmové straně se v červenci díky čtvrtletním plátcům tradičně daří inkasu z DPH, které se stejně jako inkaso příjmových daní letos vyvíjí nad očekávání dobře…,“ uvedl.

Česko má nejvyšší daň na potraviny v Evropě

Na lepším výběru daní z DPH se přitom významnou měrou podílí inflace, která navyšuje příjmy státního rozpočtu. Zejména u výběru DPH se státu daří lépe ve srovnání s plánem a podstatně příznivěji než loni. Jen na této dani stát vybral o téměř 33 miliard korun více. Celý systém veřejných rozpočtů dokonce o skoro 51 miliard korun.

„Svoji roli má nepochybně inflace, protože s rostoucími cenami se zvyšuje i výnos DPH, pokud zároveň automaticky nepadá i spotřeba,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom skupiny Creditas Petr Dufek s tím, že stát více vybírá i na daních z příjmů.

Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek

„Naproti tomu výrazně zaostávají příjmy z EU. Zatímco v plánu bylo na celý rok 196 miliard korun. Za prvních sedm měsíců se podařilo získat jen necelých 68 miliard. Vzhledem k rozdílu jde tak skluz na příjmové straně především za tímto důvodem,“ upozorňuje.

Přesto i on konstatuje, že letos se vládě daří držet schodek státního rozpočtu „zatím celkem na uzdě“. Což platí i pro předchozí měsíc, kdy státní rozpočet skončil přebytkem 6,3 miliardy korun. Šlo tak o druhý přebytkový výsledek státního rozpočtu v letošním roce.

Příjmy státního rozpočtu rostou, ale rostou i výdaje

„Na výdajové straně rozpočtu pokračuje už třetí měsíc silné tempo investiční aktivity státu, které standardně dále zrychluje ve druhém pololetí. Hlavně státní fondy dopravní infrastruktury a životního prostředí získaly už o více než deset miliard více než v loňském rekordním roce,“ chválí výkon vlády ministr Stanjura.

Ani v oblasti výdajů ale není zdaleka vše ideální. Výdaje sice krotí absence loňských výdajů na podporu firem z programu Antivirus. To se pozitivně projevuje u běžných výdajů států, ty ale přesto rostou.

„Výrazně rostou náklady na sociální dávky, především důchody, meziročně o 22 miliard korun, v důsledku opakovaných valorizací,“ upozorňuje Petr Dufek.

Penze se od ledna 2023 v průměru zvýší o 150 a 700 Kč

Další náklady jdou na zvládání uprchlické krize ve smyslu výplaty humanitárních dávek, zvýšených nákladu na zdravotní pojištění. A jsou tu i vyšší náklady na obranu. Do hospodaření se promítne i dávka pět tisíc pro rodiče s čistým příjmem do jednoho milionu korun ročně. V budoucnosti se projeví i náklady na takzvaný úsporný energetický tarif. Byť ten je v tuto chvíli jenom proklamovanou pomocí, která se do rozpočtu zatím nepromítla. I když ji ministr Stanjura neopomněl v souvislosti s vyššími příjmy zmínit již nyní v červenci.

„Vláda mohla tyto nové daňové příjmy novelou rozpočtu využít k financování zejména pomoci s rostoucími cenami energií,“ řekl.

Poslanci schválili energetický tarif. Jaký ale je, se neví

Meziročního snížení běžných výdajů států [-119 mld. Kč] si všímá analytik Komerční banky Jaromír Gec. I on potvrzuje, že za ním stojí odeznění výplaty pandemických kompenzací.

„Na neinvestičních transferech podnikatelům bylo loni do konce července vyplaceno více než 90 miliard korun. Letos to bylo 35,9 miliardy korun,“ tvrdí.

Zároveň upozorňuje na rostoucí náklady státu na obsluhu státního dluhu. Ty jsou meziročně vyšší o 3,9 miliardy korun. Česká republika „na úrocích“ za něj letos zaplatila již 27 miliard korun. Celkové roční náklady budou pak cca 40 miliard korun.

Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

„To je důsledkem rostoucích výnosů státních dluhopisů. To souvisí s vysokými inflačními tlaky, na které centrální banky reagují zvyšováním úrokových sazeb,“ vysvětluje proč rostou náklady na český státní dluh analytik KB.

Vláda letos počítá se schodkem 330 miliard korun

Vláda minulý týden schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.

Vláda zvedla letošní deficit rozpočtu o 50 miliard korun

Jaký ale bude skutečný letošní deficit se ekonomové prozatím jen dohadují. Jaromír Gec spatřuje problém v tom, že novela státního rozpočtu stojí prozatím jen na odhadech. Přičemž aktuální vyšší příjmy na daních by dle něj mohly značit i nižší než vládou aktuálně plánovaný schodek ve výši 330 miliard korun.

„Dosud však nejsou známy veškeré předpoklady, na kterých je nový rozpočet sestaven, zejména makroekonomická prognóza ministerstva financí. Podle té naší by i při zvýšených výdajích měly dodatečné příjmy související s vysokým růstem nominálního HDP směřovat k deficitu okolo 320 miliardy korun,“ tvrdí.

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

Zároveň upozorňuje, že vývoj ve zbytku roku je nicméně silně podmíněn dalším hospodářským vývojem. A ten je značně nejistý. Klíčovou roli v něm hraje vývoj inflace v návaznosti na spotřebu domácností a investice firem. A zejména pak náklady na energie, kdy vůbec nejhorším scénářem by bylo, pokud by Rusko uzavřelo kohoutky s plynem do Evropy. V tu chvíli by takový krok pocítily hlavně české firmy.

Začněte už konečně něco dělat, apelují firmy na vládu

A to navzdory všem opatřením, které činí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [MPO], aby se český průmysl s touto situací vyrovnal. Podle zástupců samotných firem související potíž je, že MPO v této věci sice činí mnohé kroky, všechny jsou ale nedostatečné. Pokud vláda setrvá na tom, že firmy v době energetické krize nepodpoří přímou pomocí, kterou jí umožňuje takzvaný Dočasný rámec Evropské komise. Ten již aktivovalo například Německo nebo Francie. Česká vláda ho však stále odmítá.

–DNA–

3 KOMENTÁŘE

  1. Jen diky inflaci jinak by byl 300mld vysoke ceny vseho tehle zlodejske vlade vyhovuji proto s tim nic nedelaji dal bych jim plat 30tisic a videli byste jak se budou starat na podzim vas lidi vyhazou z oken

  2. Za vsí usilujete pořád ANO za léta 2013-21 snížení schodku a poprvé úhrada dluhů cca +70mld,a pandemie v od 12.3 2020v stav nouze.
    Začali jsme zvýšili schodkovy 500/320 mld.kc ale HDP 41/29%po covid 19 odeznění a potom klepněte vojenské agresí 24.2 2022. HDP 41 na 43%.o 12/14%zvyseni dluhů.
    Potřeba pomocí ČR z energie 30,6/66mld,a plynové spotřebiče za horkovzdušné vytápění a nové úvěr EK pod 350mld.)a kvůli stagflace po3/4x zvýšení penzí.56/65mld.kc a sociální dávky 18-22mld.a stagflace pomáhá snižovat dluh cca 70,5mld z 107mld.inflace příjem.

    • jojo snížili, jen ne svou zásluhou. Celosvětově byl velký ekonomický růst a jakmile nebylo vše sluníčkové nahnali nás do průseru ve kterém se koupeme teď. Ale lidi mají zdá se velmi krátkou paměť že?

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here