OSN varuje před hladomory. Důvodem jsou hnojiva

1639
hnojiva
Foto: Pixabay.com

Ceny hnojiv rostly již před vpádem Rusů na Ukrajinu. Teď už se ale úplně utrhly ze řetězu. Organizace spojených národů varuje, že situace postihne nejchudší země světa. Ty si totiž hnojiva nevyrobí a bez nich své obyvatele nenakrmí. 

Situaci se v článku Enormous fertilizer shortage spells disaster for global food crisis věnuje bruselský list Politico. Odvolává se na údaje Africké rozvojové banky [AfDB], podle nichž světadíl, kde malí farmáři živí většinu obyvatelstva, již nyní postrádá dva miliony tun hnojiv. A prý bude ještě hůř…

„Blíží se krize v dodávkách hnojiv. A ta krize bude velmi vážná,“ cituje Politico jednoho z pracovníků Organizace spojených národů [OSN] pod podmínkou zachování anonymity.

Ceny hnojiv prudce stouply. Na to, že zlevní, to nevypadá

Podle něj vysoké ceny hnojiv znamenají, že v důsledku extrémních klimatických výkyvů a války na Ukrajině, která jen obtížně vyváží produkci, postihne nedostatek potravin nejvíce potřebné země hlavně v Africe. Podobnými, byť poněkud mírnějšími problémy ale trpí i evropští farmáři. Mnoho z výrobců hnojiv kvůli drahému zemnímu plynu a surovinám už omezují jejich produkci. Ve hře přitom není nic jiného než budoucí sklizeň.

I v Africe zdražují základní potraviny

AfDB již v květnu oznámila, že „mnoho afrických zemí trpí rostoucími cenami chleba i ostatních potravin.“ Zároveň varovala, že pokud se tyto země s nedostatkem hnojiv nevyrovnají, klesne v Africe produkce potravin nejméně o 20 procent. Druhý největší světadíl rozlohou i počtem obyvatel tak podle ní zasáhne ztráta zemědělské produkce v hodnotě jedenáct miliard dolarů [cca 265,5 mld. Kč].

„Odhad poklesu produkce o 20 procent je přitom spíše mírným odhadem. Ztráty budou zřejmě vyšší. Problém je, že v Africe žije 980 milionů obyvatel, kteří jsou závislí na malých farmářích. A ti jsou zase závislí na přísunu hnojiv,“ upozorňuje výkonný ředitel Světového programu pro potraviny OSN David Beasley.

Zemědělské komodity zlevňují. Riziko je ale ropa a sucho

Zdůrazňuje, že výroba hnojiv je energeticky velmi náročná. Což platí hlavně pro hnojiva založená na dusíku, jejichž výrobu podmiňuje právě zemní plyn. To znamená, že cena tohoto hnojiva se odvíjí od ceny energií. A cena zemního plynu roste v násobcích.

„Zvýšení ceny je zátěží pro všechny zemědělce na světě, ale ještě větší pro zemědělce v rozvojových zemích, kterým chybí finance a obchodní organizace na nákup hnojiv, které fungují v Evropě,“ doplňuje nejmenovaný úředník Evropské komise pro list Politico.

Umělá hnojiva se podle něj vyrábí ze tří základních surovin: z dusíku, fosforu nebo draslíku. Konečným produktem se pak hnojí pole a zemědělské plodiny dostávají výživu, která v půdě buď chybí, nebo je jí tam nedostatek. Což je podle něj další potíž Evropy i Afriky.

Rusko hnojiva vyváží dál, nikoli ale do Evropy

Ceny zemědělských hnojiv byly vysoké už před vpádem Ruska na Ukrajinu. Invazí jejich ceny ale ještě vzrostly. Zdražily energie, komodity a do věci promluvily sankce západních zemí vůči Rusku i Bělorusku. Právě tyto dvě země totiž patří k největším producentům hnojiv na světě. Rusko je vůbec největší světový vývozce dusíkatých hnojiv, druhý největší vývozce draslíku a třetí největší vývozce fosforových hnojiv.

„Věnujeme tomu velkou pozornost. Vedle klimatických podmínek, které tu v Evropě máme, je cena hnojiv důležitou položkou pro rozhodování, co se bude pěstovat v Evropě, a zvláště na Ukrajině,“ uvedl nejmenovaný úředník Evropské komise pro Politico.

Potraviny ještě zdraží, ale ne už tak hrozně jako teď

Nezávislí analytici se staví k „věnování pozornosti“ bruselských úředníků skepticky. Tvrdí, že už tak špatnou situaci ještě více zhorší stav, kdy Rusko přestane do Evropy posílat zemní plyn úplně. Ten je totiž pro výrobu hnojiv klíčový. Navíc EU již omezila dovozy uhličitanu draselného, chemikálie nutné k výrobě hnojiv, i dalších kombinovaných přípravků z Ruska a Běloruska.

Potíže přitom působí i samotné Rusko, které s odvoláním na ochranu vlastních zemědělců, tvrdě kontroluje komu a kam hnojiva prodá. Zároveň stejně jako u energií vyžaduje platbu v rublech. To některým zemím znemožňuje obchod s ním. Naopak jiné jsou spokojené. Agrochemikálie Rusko nyní ve velkém vyváží podobně jako ropu do Indie nebo Brazílie. Jejich následný přeprodej pak jen dál zvyšuje jejich cenu.

Hnojiva sice vidět nejsou, jsou ale více než důležitá

Současná situace na trhu s hnojivy je podle hlavního ekonoma Organizace OSN pro výživu a zemědělství Maxima Torera kritická. Tvrdí, že rizika z hlediska světové potravinové bezpečnosti jsou spolu se slabým globálním ekonomickým růstem obrovská.

„Hraje se tu o budoucí sklizeň. Vysoká cena hnojiv přitom již narušila křehkou rovnováhu mezi platbami farmářů za jejich produkci a cenou potravin, kterou za ně platí spotřebitelé. Pokud bude cena hnojiv nadále vysoká kvůli vysoké ceně energií, budou mít zemědělci problémy s vysokými náklady a cena potravin poroste a bude hrozit hladomor,“ vysvětluje.

Za příklad dává výkon předního evropského výrobce hnojiv, norskou společnost Yara. Ta vyrobila kvůli vysokým cenám energií, dopravy a surovin v letošním druhém čtvrtletí o 22 procent hnojiv méně. A tím problémy nekončí, jak potvrzuje výkonný ředitel společnosti Yara Tore Holsether.

„Existuje nebezpečí nedostatku dusíku a další růst cen, pokud se zásobování Evropy zemním plynem nezlepší,“ říká.

V očekávání zimy, kdy hrozí, že Rusko zcela zastaví dodávky zemního plynu do EU, Brusel oznámil, že by vlády členských zemí měly upřednostnit dodávky plynu „sociálně kritickým subjektům“, například výrobcům potravin.

Výrobní inflace zpomaluje. Rizikem zůstává ruský plyn

Reakce na krizi však nespočívá pouze ve zvýšení výroby hnojiv. Odborníci upozorňují, že jejich nadměrné používání vede k poškozování životního prostředí. Mnoho z nich končí ve vodě a ohrožuje obyvatele. To však v zemích, kde je priorita uspokojit hlad, podle analytiků příliš neřeší.

Oblasti severní Afriky směřují ke katastrofě

Evropští úředníci však taková slova neradi slyší. Šéf unijního programu Green Deal, Frans Timmermans, již oznámil, že EU by měla na válku reagovat zvyšováním nezávislosti na dodávkách ruských energetických surovin. A současně napřít své úsilí k omezení používání hnojiv zaváděním zemědělských postupů přátelštějších k životnímu prostředí.

„To je pěkné, afričtí farmáři jsou ale na krizi mnohem citlivější. To způsobila i tamní politika, která propagovala využívání syntetických hnojiv místo tradičních postupů, které se uplatňovaly po mnoho generací,“ upozorňuje Million Belay z Aliance pro potravinovou nezávislost Afriky.

Válka na Ukrajině obnažila otázku, jak nakrmit svět

Podle něj už i v zemích, jako je Maroko nebo Egypt, největších afrických producentů hnojiv, tamní farmáři pociťují vážné existenční problémy.

„Pro farmáře, kterým doporučovali používat syntetická hnojiva stále více a více, je to cesta do pekel,“ dodává Belay s tím, že za současné situace směřuje severní Afrika ke katastrofě.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here