Dánsko zažívá nejvyšší inflaci od roku 1983. Ta v červenci podle evropského statistického úřadu činila 9,6 procenta. Dánská centrální banka přistoupila k razantnějšímu zvýšení úrokových sazeb ale až nyní.
Danmarks Nationalbank [DN] zvýšila včera [8.9.] základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 0,65 procenta. I když jde už o druhé zvýšení základních úrokových sazeb, Danmarks Nationalbank [DN] teprve svým včerejším rozhodnutím ukončila bezmála desetileté období záporných úrokových sazeb.
„Pro dánskou ekonomiku je ale nyní zvýšení úrokových sazeb prospěšné. A to proto, že stále brousí hranu svého přehřátí,” uvedl hlavní ekonom Nykredit Bank Palle Sörensen pro agenturu Reuters.
Zástupci dánské centrální banky ve svém prohlášení uvedli, že jejich zvýšení úrokových sazeb je reakcí na kroky Evropské centrální banky [ECB]. Následně zdůraznili, že jejich hlavním úkolem je stabilita dánské koruny [DKK] vůči euru.
K tomu využívají intervencí na devizovém trhu a nyní i vyšší úroky. Kurz dánské koruny, s níž platí i Grónsko a Faerské ostrovy, na zvýšení sazeb nikterak významně nereagoval.
Dánsko zavedlo záporné úrokové sazby jako první
Dánsko bylo v roce 2012 vůbec první evropskou zemí, která zavedla záporné úrokové sazby. Snažilo se tím bránit nízké inflaci a podnítit spotřebu domácností. Teď se ale stejně jako všechny země EU potýká s rychle rostoucí inflací. Eurostat v zemi za červenec uvádí 9,6% inflaci, dánský statistický úřad hovoří o 8,7% inflaci.
Míra inflace ve všech zemích EU v letošním červenci [v %]
[Zdroj: Eurostat]
V červnu podle něj činila inflace v Dánsku 8,2 procenta. Spotřebitelské ceny tlačí vzhůru vyšší náklady na potraviny, pohonné hmoty a energie. Potraviny meziročně zdražily o 14,6 procenta, náklady na dopravu o 13,4 procenta. Energie meziročně zdražily o 9,3 procenta a stravovací a ubytovací služby o 9,6 procenta.
Jádrová inflace [bez energií a čerstvých potravin, pozn. red.] podle dánského statistického úřadu v červenci činila 5,5 procenta. Byla tak nejvyšší od roku 1988.
Dánsko patří k nejvyspělejším zemím Evropy
Dánsko patří k nejvyspělejším evropským zemím. Vykazuje dlouhodobě stabilní ekonomický růst v rozmezí 1 až 2 procent ročně. Celková populace Dánska čítá 5,8 milionu obyvatel. Hrubý domácí produktu [HDP] na obyvatele dlouhodobě přesahuje 60 tisíc amerických dolarů. V roce 2019 dosáhl 62 041 USD [cca 1 506 000 Kč]. Pro srovnání, český HDP na obyvatele v paritě kupní síly ve stejném roce činil 39 477 USD [cca 958 000]. Loni činil HDP na obyvatele Dánska 67 135 USD [cca 1 627 000 Kč].
Běžný účet Dánska je dlouhodobě přebytkový. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum [WEF], obsadilo Dánsko 10. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik. Podle hodnocení OECD nepatří mezi exportně rizikové země.
Dodejme, že vláda v Dánsku letos odmítla směrnici EU o minimálních mzdách. Úřadující ministr zaměstnanosti Mattias Tesfaye po jednání s parlamentním výborem pro EU uvedl: „Jsem rád, že Parlament souhlasí s vládou, že musíme chránit dánský model svobodného vyjednávání o mzdách na trhu práce.“
–DNA–
