Ukrajina znovu zdraží tranzit ruské ropy do Evropy

6012
ropy
Foto: Ukrnafta

Ukrajina oznámila, že od ledna zdraží poplatky za tranzit ruské ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura [cca 331 Kč] za tunu. Vyšší poplatky se podle analytiků dotknou i České republiky.

Informaci o zdražení tranzitu ruské ropy do Evropy s odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta přinesla agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny ho donutili Rusové, kteří poškodili jeho energetickou infrastrukturu.

„Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů,“ stojí podle agentury Bloomberg v dopise, který podepsal generální ředitel Ukrtransnafty.

Dopis je určen ruské společnosti Transněfť. Ředitel společnosti Ukrtransnafta v něm dále uvádí, že se zvýšily náklady na organizaci bezpečných pracovních podmínek pro personál a náklady na ochranu zařízení. Ukrtransnafta patří do skupiny strategických podniků, která Ukrajina kvůli válce s Ruskem nedávno znárodnila. Jejich aktiva nyní spravuje ukrajinské ministerstvo obrany.

Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit ruské ropy do Evropy už letos v dubnu. Za rok tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední a východní Evropy stoupla přibližně o 51 procent.

Ukrajina zdraží dodávky ropy i Česku

„Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky, zdražení se tak bude týkat i České republiky. Téměř polovina ropy do země proudí právě Družbou a významný objem zdejších paliv se nakupuje v Maďarsku a na Slovensku,“ říká analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Podle něj zvýšení poplatků o 18 procent na 13,60 eura za tunu ale není tak zásadní, aby pohnulo s cenami na tuzemských čerpacích stanicích. Spočítal, že tuna ropy stojí dnes asi 15 tisíc korun. Zvýšení poplatku přibližně o 60 korun zvedne její cenu asi o 0,4 procenta.

Embargo na ruskou ropu se může snadno obrátit proti EU

Růst poplatku podle Tylečka nelze posuzovat standardní optikou: „Udržování provozu ropovodu na Ukrajině ve válce si nese zvýšené náklady. Netroufám si proto tvrdit, že poloviční nárůst poplatku za letošek je vysoký nebo nízký. Osobně považuji za malý zázrak, že vzhledem k situaci na Ukrajině ropovodem Družba stále teče ropa do střední Evropy.“

Minimální dopady na konečné ceny pohonných hmot v Česku očekává analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Upozornil, že ceny se odvíjejí především od burzovních cen na burze v Rotterdamu. Ovlivňuje je i silné konkurenční prostředí.

„Citelně to ale sníží zisk maďarskému podniku MOL, který provozuje i slovenskou rafinerii Slovnaft. Postihne to ale i české rafinerie vlastněné firmou PKN Orlen, i když v menší míře. Polsko i ČR se snaží odchod od ruské ropy urychlit,“ doplnil Gavor.

Maďarsko překvapilo návrhem na spolupráci s Íránem

Podle Gavora Ukrajina zkrátka potřebuje peníze a nynější zdražení tranzitních poplatků podle jeho názoru lze považovat za „válečnou daň vůči Maďarům, se kterými má Ukrajina dost komplikované vztahy.“

Na druhé straně je to i Maďarsko, které přijalo desítky tisíc běženců z Ukrajiny, kterým stejně jako ostatní státy střední a východní Evropy hradí základní potřeby v zemi. Zároveň vyjádřilo připravenost přímo se podílet úvěrem na provozu ukrajinského státu.

Ruskou naftu nakupuje Evropa ve velkém

Aktuální oznámení o zdražení tranzitních poplatků ze strany Ukrajiny přichází dva týdny předtím, než vstoupí v platnost sankce EU na dovoz ruské ropy. Některé země, jako je Česká republika, si z embarga vyjednaly výjimku. Avšak nejde jen o ropu, ale i ropné výrobky, jako je nafta.

Agentura Reuters uvedla, že evropští obchodníci v těchto měsících pospíchají s doplňováním zásob právě ruské nafty před tím, než začne v únoru platit v EU zákaz i jejího dovozu. EU zakáže dovoz ruských ropných produktů 5. února. Na dovozu nafty z Ruska je Evropa přitom značně závislá.

„Jen od 1. do 12. listopadu se objem nákladu nafty určený pro skladovací oblast Amsterodam-Rotterdam-Antverpy [ARA] zvýšil proti říjnu o 126 procent na 215 000 barelů denně, upozornila analytička společnosti Vortexa Pamela Mungerová.

EU zvyšuje dovoz ruského LNG. Vyplácí se jí to

Rusko se tento měsíc na celkovém dovozu pohonných hmot do Evropy podílí 44 procenty. V říjnu jeho podíl činil 39 procent, ukazují údaje agentury Refinitiv. Před únorovou invazí Moskvy na Ukrajinu byla Evropa na dovozu ruského paliva závislá z více než 50 procent. Přes poklesy Rusko stále zůstává největším dodavatelem nafty na kontinent.

„EU bude potřebovat zajistit zhruba 500 000 až 600 000 barelů nafty denně. To proto, aby nahradila ruský objem. Náhrada přijde z USA a také z oblasti na východ od Suezu, především z Blízkého východu a Indie,“ uvedl analytik firmy FGE Eugene Lindell.

Za současný příliv ruské nafty může částečně zákaz dodávek nafty původem z Ruska na burzu ICE Futures Europe před sankcemi EU. Od 30. listopadu musí obchodníci na ICE prokázat, že do žádných nádrží v širším regionu ARA, které se použijí pro lednové dodávky, se nedostal žádný ruský produkt. Do zásobníků v ARA sice může v prosinci ještě dorazit ruská nafta. Musí být ale přesunuta do jiných nádrží, ze kterých nebude možné realizovat lednové dodávky.

Cena ropy na světových trzích klesá

Dobrá zpráva je snad jen ta, že cena ropy aktuálně klesá. Včera [21.11.] se obchodovala nejlevněji od začátku ledna. Oba nejdůležitější typy vykazovaly pokles o více než pět dolarů na barel. Podle analytiků k tomu přispěla zpráva deníku The Wall Street Journal [WSJ] o chystaném zvýšení těžby. Skupina klíčových těžařů OPEC+ podle zdrojů listu zvažuje, že těžbu zvýší o 500 000 barelů denně. Projedná to na zasedání 4. prosince. Saúdskoarabský ministr energetiky zprávu WSJ ale popřel, čímž pokles cen o něco zmírnil.

I tak severomořská ropa Brent kolem 18:30 SEČ ztrácela 1,6 procenta zhruba na 86,20 dolaru za barel. Během dne se propadla až na 82,31 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate [WTI] vykazovala pokles přes dvě procenta na 78,40 USD za barel. Během dne klesla až těsně nad 75 dolarů. K poklesu cen ropy podle analytiků přispívá i silný dolar a obavy o poptávku v Číně.

„Kromě oslabeného výhledu poptávky v důsledku koronavirových omezení v Číně působí i dnešní zotavení amerického dolaru jako medvědí faktor pro ceny ropy,“ uvedla analytička společnosti CMC Markets Tina Tengová.

„Rizikový sentiment je křehčí. Všechna nedávná ekonomická data velkých zemí ukazují na scénář recese. Což platí zejména pro Británii a eurozónu,“ dodala.

–ČTK/DNA–

Aktualizace: Bělorusko žádá zvýšení poplatku za tranzit ropy od ledna o 39 procent. Odůvodňuje to očekáváním, že objem ropy v běloruské části přepravního systému klesne o polovinu. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom 22.11. informovala agentura TASS.

5 KOMENTÁŘE

    • Nemějte obavy. Vláda provede zápočet. Pro ty, kteří nevědí, co to je, tak to je to, že Ukrajina pošle příkaz, jak to obvykle dělá, na dodání řekněme deseti děl. Naše vláda to potvrdí a pošle těch děl jen devět. A v dodacím listě uvede. Dodávka devíti děl, v takové a takové částce, na dalším řádku uvede už dříve zaslané navýšení poplatku za tranzit surové ropy, opět v jaké částce a v součtovém řádku uvede, že to celkem dělá takovou částku, kolik by stálo těch požadovaných děl deset. V ekonomické oblasti žádná neobvyklá praxe. Nakonec nedávno v Egyptě, jak se tam evropští zelení s ostatním světem slétli na konferenci COP27, tak to také tak bylo. Svět nic neslíbil, tedy odklon o fosilních paliv, ale vykřičel si peníze, tedy fond, ze kterého budou dostávat peníze (i od nás) za to, že jim v jejich zemích moc neprší. Ale nebojte se, Evropa slíbila, ale kolik a kdo, na to se zatím tváří, že se uvidí. Nemají totiž odvahu to voličům, za dnešní energetické situace, zákonem nařídit, aby fond začal finančně bobtnat.

      • Tomu sám nevěříte. Naopak jim ještě něco přidá, protože tahle banda „teoretiků“ by musela přiznat, že se v Ukrajině mýlili a to nikdy neudělají ……

        • Ono to bylo napsáno poněkud obrazně. Realita bude taková, že časem jakékoliv volné rozdávání peněz stylem ten potřebuje, tak mu rádi dáme, nebude možné. A jestli bude muset vláda přistoupit buď ke zvyšování daní, nebo k omezení služeb, které nám stát dnes zajišťuje, což je více než jisté, tak pomoc Ukrajině bude zařazena do zbytných položek. Vůdčí rukou v tom budou demokratické principy vládnutí u nás. Prostě to zařazení udělají voliči tím, že začnou upřednostňovat ty, kteří to už dnes prohlašují. Takže aby tomu stávající vláda zabránila, bude se muset vůli voličů podřídit. Ale pravdu máte, dobrovolně jí to moc nepůjde. Ovšem z každé věci by měl plynout nějaký závěr jako poučení, aby se člověk v politice vyznal. A to je takové, že každá válka je pokračování politiky násilnými prostředky a v prvé řadě je to ekonomická a ne vojenská záležitost. Vulgárně řečeno, až dojdou prachy, skončí válka a bude se jednat. Do té doby rozhodně ne. Zářným příkladem je z poslední doby Afgánistán. Z ekonomického a nakonec i z politického hlediska přestala dávat smysl, tak lidská a nelidská práva, ženská a neženská práva, Talibán je v plné síle opět zpět a svět jede dál, jako by se nechumelilo. Tedy ono se chumelí, ale tentokrát a Ukrajině.

  1. Hlavně že jim posílá celá Evropa prach miliardy a zbraně a oni nám to oplatí tím že zdraží přepravu a zastaví i plyn přes jejich území jen Evropě diktuje a zneužívá hlouposti našich politiků kolik peněz jim poslali a furt to nestačí kam se podělili to už nikde neřeknou nikde jsem neslyšel že by něco nakoupili jen jak do nich za darmo cpeme horem dolem

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here