Poláci kupují zbraně v Koreji. Spojenci jsou zklamaní

41999
Polaci
Foto: Wojska Obrony Terytorialnej

„Poláci nakupují zbraně v Jižní Koreji a stávají se evropskou vojenskou velmocí,“ píše v článku „Meet Europe’s coming military superpower: Poland“ bruselský list Politico. A to hněte Spojené státy nebo Francii, upozorňuje zároveň.

Když zbloudilá ukrajinská raketa dopadla na polské pohraniční město, kde zabila dva lidi, někteří evropští politici se obávali, jak by polská pravicová vláda zareagovala v případě, že by šlo o raketu vystřelenou z Ruska. Dlouhodobá nedůvěra Polska ve vše, co pochází z Ruska a hluboké antipatie jeho vlády vůči Moskvě, vzbuzovalo v Bruselu vážné obavy, že by Varšava mohla zareagovat neuváženě.

Varšava, která ale velice brzy věděla, že zbloudilou raketu vystřelili Ukrajinci, zůstala klidná. To přesto, že své ozbrojené síly uvedla do stavu pohotovosti a vyčkávala, jak se věci vyvinou, jak se vše vysvětlí. Podle listu Politico šlo o reakci, která vyplynula ze skutečnosti, které si je dnes vědoma celá Evropa. Polsko spravuje jednu z nejlepších armád v Evropě. A národní armádu navíc stále posiluje.

Poláci Rusko znají, a tak zbrojí

Nejen dlouhodobý postoj Polska k Ruska přispěl k tomu, aby se Evropa vyvarovala převládajícího zažitého mínění, že jsou konvenční zbraně minulostí. Proto se jimi opět vyzbrojuje a vytváří se z nich unijní nejsilnější pozemní síly.

„Polská armáda musí být tak silná, že nebude muset bojovat, protože si toho budou nepřátelé vědomi,“ prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki [PiS].

To je značný posun, který z Polska učinil nepostradatelného spojence. Což potvrzuje nejmenovaný příslušník americké armády dislokované v Evropě.

„Polsko se stalo naším nejdůležitějším evropským partnerem,“ tvrdí s tím, že země hraje v podpoře Ukrajiny zásadní roli a posiluje spolu s NATO obranu na Baltu.

Podle něj Německo, tradiční klíčový spojenec USA, zůstává pilířem NATO jako logistické centrum. Problém ale je, že Berlín neustále debatuje o tom, jak znovu vzkřísit svoji armádu a jeho váhání v oblasti armádních investic oslabuje jeho spojeneckou roli.

„Zatímco Německo stále diskutuje o podrobnostech toho, čemu říká „Zeitenwende“, ruská invaze na Ukrajinu přiměla Polsko do armády masivně investovat,“ tvrdí.

Nutno dodat, že i Němci už pomalu mění přístup. Na obranu Německo plánuje v příštím roce z rozpočtu vydat 50,1 miliardy eur [cca 1,22 bil. Kč]. Vedle toho armáda dostane dalších nejméně 8,4 miliardy eur [cca 205 mld. Kč] ze zvláštního fondu na zbrojení, který má objem 100 miliard eur [cca 2,43 bil. Kč]. Tento fond, který se Německo rozhodlo zřídit v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, stojí zcela mimo běžné rozpočty.

Polská vláda dá do zbrojení pět procent HDP

I Varšava již potvrdila vyšší výdaje na obranu. Dosud do ní dávala 2,4 procenta hrubého domácího produktu [HDP], nyní do ní plánuje investovat pět procent HDP. Německo loni vydalo na obranu zhruba 1,5 procenta HDP a diskutuje o tom, zda může dodržet cíl dvou procent.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak [PiS] v červenci dokonce slíbil, že jeho země vybuduje „nejsilnější pozemní armádu v Evropě.“ A je na dobré cestě. Polsko už operuje větším množstvím tanků a houfnic než Německo. A v budování armády pokračuje. Jeho cílem je dosáhnout do roku 2035 stavu 300 000 vojáků, to oproti současným 170 000 v německé armádě.

Dnes má polská armáda 150 000 vojáků. Z nich 30 000 patří novým obranným jednotkám vytvořeným v roce 2017. To jsou „víkendoví“ vojáci, kteří podstupují 16denní cvičení, aby si osvojili nové zkušenosti. Původně je sice nikdo nebral vážně, ale úspěch Ukrajiny při využívání mobilních milicí vyzbrojených protitankovými a protiletadlovými raketami, smysluplnost jejich existence jen potvrdil.

„Dnes tyto pochybnosti zmizely,“ uvedl Blaszczak na nedávné slavnostní přísaze těchto nových teritoriálních jednotek.

Na rozdíl od Německa, které se potýká s váznoucím náborem nových vojáků, v Polsku takový problém nemají.

„Poláci mají k armádě mnohem lepší vztah než Němci, protože země už za svoji svobodu bojovala. Ve vojenských kruzích nikdo kvalitu polské armády nezpochybňuje,“ říká Gustav Gressel, bývalý rakouský důstojník a konzultant Evropského výboru mezinárodních vztahů.

Polsko a jeho mezinárodní ukotvení

Jinou věcí pak je, zda se vojenská síla Polska může promítnout do jeho politického vlivu. Zatím tomu tak není. Hlavně proto, že centristické síly, které v EU dominují, polské vládě nevěří. Ovládá ji totiž nacionální strana Právo a spravedlnost [PiS]. Ta má dlouhodobé spory s Evropskou komisí. A právě spory mezi Varšavou a Bruselem o to, co EU vidí jako vládní porušování demokratických norem a zákonů, reputaci Polska v EU oslabuje.

„Politický vliv Polska je kvůli jeho vnitřním konfliktům pod jeho váhovou kategorií,“ uvedl Gressel a zdůraznil, že konflikty ohledně názoru na směřování země a jednání s EU panují i uvnitř samotné strany PiS.

Němci skrz EU okradli Poláky, řekl polský ministr

Jsou tu ale i další rozpory. Rozdrobená polská politická scéna řeší otázku, do jaké míry je v otázce obrany proti Rusku spolehlivý Washington. A co víc, na rozdíl od zbytku EU nemá obavy z Trumpova návratu do prezidentské funkce. Spíše naopak. Obává se toho, že se prezidentem nestane.

„Navzdory prohlubující se spolupráci mezi polskou a americkou armádou a pomoci Ukrajině současné polské vedení má o prezidentovi Joe Bidenovi pochybnosti. O polské stávající vládě se totiž vyjádřil jako o ´totalitní´,“ píše Politico.

Jaké zbraně a kde Poláci nakupují

Podle bruselského listu „kočkovaná“ mezi USA a Polskem může mít i další vysvětlení. Zatímco většina evropských zemí, včetně Česka, se obrací s nákupy nových zbraní na USA, u Polska tomu tak není. Anebo alespoň ne stoprocentně. Polsko sice na jaře podepsalo kontrakt v hodnotě 23 miliard zlotých [cca 119,4 mld. Kč] na nákup 250 amerických tanků Abrams, které mají urychleně nahradit 240 starých sovětských tanků odeslaných na Ukrajinu. Přičemž i jeho letectvo je vyzbrojeno americkými F-16 a v roce 2020 Varšava podepsala kontrakt v hodnotě 4,6 miliardy dolarů [cca 108,2 mld. kč] na nákup 32 bitevníků F-35. Mimochodem ty Češi teprve poptávají…

Ministerstvo obrany poptalo cenu F-35 Lightning II

Avšak těžištěm posledních vojenských nákupů Polska byla Jižní Korea. Právě s ní podepsalo množství smluv na nákup tanků, letadel a jiných zbraní.

„Dosud Polsko objednalo v Koreji zbraně za 10 až 12 miliard,“ říká Mariusz Cielma, provozovatel webových stránek věnujících se zprávám a analýzám vojenské technologie.

Uzavřené kontrakty se v přepočtu pohybují od 235 miliard do 282 miliard korun. Zahrnují 180 kusů tanků K2 Black Panther, 200 kusů houfnic K9 Thunder, 48 kusů lehkých útočných letounů FA-50 a 218 kusů raketometů K239 Chunmoo. To jsou zbraně z „druhé“ ruky. Polsko ale usiluje i o nové. Korea má dodat do poloviny tohoto desetiletí celkem 1 000 tanků K2 a 600 houfnic K9.

„Žádná západní země takovým tempem nezbrojí. Kdokoli dostane polskou zakázku, bude mít na desetiletí vystaráno, protože mu bude poskytovat i následný servis těchto zbraní,“ zdůraznil Cielma.

Výhodou Koreje je, že její vojenský materiál je levnější než americký a evropský. A země je schopna stroje rychle dodat. Solí v očích ale nejsou polské nákupy v Koreji jen Američanům. Okomentoval už je i francouzský prezident Emmanuel Macron. Vyjádřil se v tom duchu, že sní o „evropské strategické autonomii“. Přeloženo do běžného jazyka to znamená, že Evropa by měla spoléhat na evropské zbraně, hlavně ty francouzské.

Francouzská děla Caesar armáda pořídí o miliardu levněji

Polští lídři se však netají tím, že tlak Evropy na Polsko ohledně jeho kontroverzních právních reforem a další záležitostí hraje hlavní roli v tom, že se obrátilo na Soul.

„Můžeme nakupovat zbraně v Evropě, ale ta musí přestat s Polskem válčit. Můžeme se domluvit, ale ne za těchto okolností,“ uvedl předseda PiS Jaroslaw Kaczynski.

Příkladem uvedl polský nákup italských helikoptér Leonardo za osm miliard zlotých [cca 41,5 mld. kč]. Přičemž Polsko si vymohlo podmínkou, že se stroje vyrobí v Polsku.

Poláci dají do armády v přepočtu biliony korun

Zatímco nikdo nezpochybňuje polské zbrojní ambice, existují pochybnosti, zda je těchto cílů schopno dosáhnout. Země chce do roku 2035 vynaložit na zbrojení 524 miliard zlotých [cca 2,720 bil. Kč].

„Dobře, potřebujeme tanky a houfnice. Ale potřebujeme jich na dosažení strategických cílů tolik? Není jasné, proč ministr tak náhle zveřejnil své záměry,“ ptá se třeba penzionovaný polský armádní generál a bývalý šéf polské Národní bezpečnostní kanceláře Stanislaw Koziej.

Ptá se i proto, že kritici polské vlády ji podezírají z toho, že plány na investice do armády zveřejňuje s ohledem na blížící se volby. Ty se konají v příštím roce. Vláda si tak chce zajistit podporu voličů, která ji aktuálně klesá.

„Pokud se vláda změní, nový kabinet si bude muset položit několik zásadních otázek. Ta první zní, zda dokáže financovat tak vysoké armádní výdaje,“ pokračuje Koziej.

On sám je přesvědčen o tom, že i když se v uplynulých letech polské ekonomice dařilo, plánované výdaje na armádu jsou pro státní rozpočet přeci jen příliš vysoké.

„Musí se zachovat rovnováha mezi vojenskými a obecnými výdaji. Ať už se plánuje cokoliv, je třeba provést rozbor strategických podmínek bezpečnosti Polska po skončení války na Ukrajině,“ uvedl.

Upozorňuje na roli Německa, které Polsko v jeho zbrojení podporuje. Obdobně činí i konzultant Evropského výboru mezinárodních vztahů Gustav Gressel. Tvrdí, že Berlín považuje Polsko za nárazníkové území od sféry ruského vlivu. A čím víc tanků a letadel Polsko bude mít, tím víc se bude Německo cítit bezpečné.

„I proto mám dojem, že Německo je z hlediska výdajů na armádu až moc v pohodě,“ tvrdí s tím, že jsou to právě Němci, kteří by měli ve zbrojení přidat.

Michal Achremenko

11 KOMENTÁŘE

    • To nevadí. Ale země, která rozpoutala už dvě světové války, konečně začíná také zbrojit a probouzí se, jak píší v článku. Takže klid. Válka bude.

  1. Poláci dělají dobře. Pár tanků z USA, ale ty jsou příliš těžké. Proto k nim přikupují i ženijní jednotku na zpevňování mostu a stavbu pontonových. Jinak všechny evropské země mají problémy s dodávkami nebo servisem. Kolik má německá armáda provozuschopných Leopardů? Kdyby byly vpořádku, tak by je tak nerozdávali. Itálie i Francie tanky už nevyrábějí a Británie pouze modernizuje své Chalengery. USA má mnoho Abrahámů rozebraných ve skladech. Jsou sice schopní je v relativně krátkém čase smontovat a dodat, ale není to také hned. Takže zbraně naplno vyrábějí asi jen v Asii. Korejské zbraně jsou srovnatelné ze západními a možná ještě lepší jsou japonské. Ty se však nesmí vyvážet

  2. Zde bych se chtěl Němců trochu zastat. Tedy ne v tom, jak to dělají, ale v jaké jsou situaci. Když se totiž zavedlo euro, což je politická a ne ekonomická měna, tak výsledkem je, že severní státy, tím myslím i Německo, hospodářsky vydělaly a jižní prodělaly. Jenže stav musí být vždy vyrovnaný. Tak jižní jedou na dluh a severní ho musí platit. Jinak by se ten politický slepenec EU rozpadl okamžitě. Aby nedošlo k omylu. Hospodářská EU tu byla je a bude stále, dnes dokonce posiluje a ta politická EU, to jsou ty politické nadstavby, tak ty dnes, jak se funkčně přiblížily k RVHP, postupně erodují. Ty se skutečně časem pozvolna rozpadnou. Ovšem ne tak, že zmizí, to rozhodně ne, ale rozmělní se. Tak moc, aby už hospodářství neškodili. Stejně, jako vypadli komunisti. Komunisté sice ze světa nezmizeli, v hospodářském životě se podstata nezměnila, stále žije, vyrábí, staví, rodí, umírá, krade a podobně. Jen do toho komunisti přestali strkat prsty. Takže kdyby ten penězovod ze severu na jih, který se dnes realizuje přes nákup dluhopisů zadlužených států ústřední bankou EU (ECB) vyschl, tak na to hospodářsky doplatí všichni. I ČR. Zelená agenda, to je vír v peněžence, k tomu by měla přibýt armáda, pak nemůže ustat přesun peněz na jih. Myslím, že si Němci uvědomují, že by to finančně rozhodně nezvládli. Zelené agendy se vzdát nechtějí, tak jsou vůči armádě zcela logicky vlažní. Ovšem naskýtá se jiná otázka. Z čeho to Polsko zaplatí! Někde jsem četl, to číslo si však nepamatuji, že existuje procentní hranice z HDP, kterou když stát vydává na zbrojení, tak se uzbrojí k hospodářskému krachu. Jestli nespoléhají na to, že časem přijmou euro s představou, že to pak budou dluhy celé EU. Tak, jak dluhy Řecka v eurech dopadají na Slováky mající také euro.

  3. Oslava zbrojení!?? To jsou fakt pěkné perspektivy! Nakonec budeme tleskat, že Německo opět zbrojí a Polsko se uzbrojí. Kde jsou Havlovy ideje o odzbrojení a rušení vojenské výroby. Naiva!

    • Dobře Poláci dělají, rusko je třeba uzbrojit tak, jako to udělal Reagan se SSSR..A my ostatní se musíme přidat… [redakčně upraveno]

  4. No, vyzbrojení Poláci si zase vezmou Těšínsko a my se na to budeme tak akorát dívat. Poláci vždy potřebovali nějaký ten konečník, u kterého se budou hřát, ale ten je zase pokálí. Jak Němci před druhou světovou válkou, tak Amíci teď… [redakčně upraveno]

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here