Změny v systému sociálního a zdravotního pojištění, kdy by nemocenské dávky spadaly pod zdravotní pojištění, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] podporuje. Nyní se hodnotí data resortů práce a zdravotnictví.
V jednání je zavedení karenční doby. Vzhledem k nejasnostem ve financování některých zdravotních a sociálních služeb, které se v praxi často překrývají, se začínají objevovat návrhy na spojení zdravotního a nemocenského pojištění. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] uvedl, že jeho resort již pracuje na analýze dat obou resortů, tedy zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Zároveň dodal, že spojení obou pojištění podporuje.
„V obecné rovině si myslím, že je to [spojení] správná cesta, protože tuto cestu volí většina zemí,” zdůvodnil svůj názor při návštěvě pražské Všeobecné fakultní nemocnice [VFN].
Nejpozději v září chce mít minist Válek propojená všechna data zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Až potom bude podle něj možné přesně říct, jaké by byly dopady takového kroku.
„Bezesporu je dobré, aby se sociálně-zdravotní pomezí hradilo jedním způsobem,” řekl.
Nemocenské a zdravotní pojištění v jednom
Podle ministra Válka se úřad při analýze dat, kterou zpracovává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] spadající pod ministerstvo zdravotnictví, zaměřuje na diagnózy, při nichž se nejčastěji řeší nejasnosti v úhradách právě kvůli sociálně-zdravotnímu pomezí. Těmi jsou například různé demence a jiná neurologická onemocnění. Do diskuze jsou podle Válka rovněž vtaženi zástupci hospicové a paliativní péče. Právě tento segment zajišťuje v péči o pacienty zdravotní a sociální služby zároveň nejčastěji.
„V těch zemích, kde toto propojili…, to vedlo k tomu, že bylo daleko čistší a daleko spravedlivější toto financování,” dodal Válek.
V nemocenském pojištění, které je společně s důchodovým pojištěním a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti součástí odvodů na sociální zabezpečení, se podle České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] ročně protočí zhruba 40 miliard korun. Na nemocenských dávkách sociální správa ročně vyplatí asi 2,9 milionu dávek. Jde například o dávky v pracovní neschopnosti, mateřská dávka, otcovská a dlouhodobé ošetřovné.
Zdravotní pojišťovny mají letos podle zdravotně pojistných plánů hospodařit se schodkovým rozpočtem, kdy předpokládané příjmy činí 464,1 miliardy korun a výdaje 471,3 miliardy korun.
Znovuzavedení karenční doby
Stejně jako ÚZIS z popudu ministerstva zdravotnictví sbírá a analyzuje data o zdravotně sociálním pomezí, tak monitoruje i pracovní neschopnosti a čerpání nemocenských dávek v době před a po zrušení třídenní karenční doby v červenci roku 2019. Data pak podle Válka poslouží pro rozhodnutí o tom, zda karenční dobu opět zavést do praxe.
„Abych pocity, na základě kterých vznikají různá stanoviska, podpořil tvrdými daty,” řekl.
Úvahy o návratu karenční doby zmínil ministr Válek již koncem února v pořadu televizní stanice CNN Prima News. Její opětovné zavedení by podle něj systému přineslo určité výhody i nevýhody. Jisté je, že jde o jeden z návrhů ekonomů, o kterém se diskutuje.
„Bezesporu je možné, že některý z členů ekonomické rady vlády [NERV] s tím přijde, pak se o tom budeme bavit. Za mě je podpora [změnám, pozn. red.] 50 na 50,“ uvedl Válek.
Po zrušení karenční doby narostly pracovní neschopnosti
Třídenní karenční dobu u dočasné pracovní neschopnosti zrušila od července 2019 tehdejší ministryně Jana Maláčová [ČSSD]. Po dvanácti měsících od jejího zrušení [červenec 2020, pozn. red.] zmapovala Hospodářská komora [HK ČR] čerpání krátkodobých pracovních neschopností. Podle dat získaných od ČSSZ se náklady na první tři dny nemoci za prvních 12 měsíců zrušené karenční doby vyšplhaly na 4,9 miliardy korun. A narostly i počty dočasných pracovních neschopností u zaměstnanců.
V meziročním srovnání vzrostl ve 2. polovině 2019, tedy po zrušení karenční doby, počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti [DPN] v délce jeden až 14 dnů o 22,3 procent, čísly pak o 80 370 případů. Tedy v součtu na 441 187 případů. Nárůst HK ČR tehdy vysvětlila právě zrušením třídenní karenční doby.
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] se průměrný měsíční počet případů pracovní neschopnosti v období od 1. července 2019, kdy byla zrušena třídenní karenční doba, do 1. července 2020 oproti stejnému období před rokem zvýšil o 17 procent. Před zrušením karenční doby byl měsíční průměr pracovních neschopností 128 431. Po zrušení 150 650.
Hospodářská komora ČR upozornila, že data z ČSSZ navíc potvrzují souvislost počtů DPN s prázdninami a dny volna. Což v letech 2001 až 2003 vedlo k vysoké míře pracovní neschopnosti, která dosahovala 6,8 procenta. Ve vyspělých zemích EU se pohybuje mezi 4 až 4,5 procenty.
–ČTK/VRN–
Každá změna v jejich režii je jen zástěrka pro vlastní obohacení a naše zchudnutí, jak jinak. Mně nepřekvapujou tihle hoši a děvčata
A na kolik miliard asi přijde, když člověk s virózou bude chodit do práce a nakazí další desítky lidí (možná stovky, když půjde třeba o pokladní v supermarketu), protože si jednoduše nemůže dovolit být tři dny doma bez peněz. Ovšem to lidé ze statisícovými platy, kteří si stále přidávají, nejspíš ani netuší. A to můžeme doufat, že se neobjeví další covid, protože to by byl mazec.
No jasně, že po zrušení karenční doby vzrostla pracovní neschopnost,protože lidi si před tím řešili nemoc dovolenou.
Válek vymýšlí něco,aby ukázal, že je ve vládě ČR na něco.
Ovšem vše co vymýšlí je nepoužitelné.
Neustále žere peníze daňových poplatníků a vytváří horší a horší podmínky pro běžné lidi.
Sereme na tebe ty ubožáku Válku.
Podej demisi.
Jsi naprosto neschopný a jsi viníkem úmrtí dětí za nedostatek léků na trhu.
Vypadni hnusný ministře.