Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Až čtvrtinu roční spotřeby plynu nakoupí Česko v USA. V podcastu FinTag to říká první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO]. A dále třeba i to, že je docela bez odhadu toho, kdy skončí válka na Ukrajině.

Karel Havlíček na setkání s novináři [v podcastu FinTag se ptají ministra i kolegové Jan Křovák z redakce Echo24 a Juraj Skovajsa z redakce Epoch Times] 1. dubna, kdy byla pořízena níže uvedená nahrávka, odpovídal na otázky kolem jeho nedávné cesty s podnikateli do USA a podrobněji i na otázky na energetiku. A to i v souvislosti s dopady války na Blízkém východě.

„Teď si představte, jaká by byla inflace, kdybychom nesnížili ty POZE, to byla prozřetelnost boží, že jsme snížili ty POZE. A to jsme nevěděli, co bude na tom Blízkém východě. Že jsme se nenechali všemi těmi škorohlídy a hraběcími radami ovlivnit,“ říká v podcastu FinTag Karel Havlíček k rozhodnutí vlády přenést poplatek za podporované zdroje energie [POZE] z domácností a firem na státní rozpočet od ledna 2026.

Rovněž chválí premiéra Andreje Babiše [ANO] za jeho jednání v Evropské radě, zejména pak v energetické oblasti. Česká republika nyní navrhla zastropovat cenu emisních povolenek na částce 30 eur za jednu tunu emisí oxidu uhličitého.

„My potřebujeme tu Evropu burcovat. A můžu vám říci, že od té doby, co tam přišel Babiš, a já se mu snažím sekundovat na té hospodářské úrovni, protože jednám s těmi ministry, vytvářím mu to podporu skrze ty průmyslové nebo energetické ministry, tak ta Evropa v tomto ožila,“ říká dále v podcastu FinTag ministr Havlíček.

—

„Oni toho Babiše vnímají jako člověka zkušeného, člověka z byznysu a člověka, který když tam o něčem mluví, tak ví, o čem mluví, protože si uvědomte, že tam jsou lídři evropských zemí, kteří nemají tu průmyslovou, energetickou kompetenci. To není výtka, to je realita. […] Oni tam jedou, mají tam podklady, co tam mají říci…,“ popisuje s tím, že většina evropských ministrů průmyslu a energetiky, se kterými se baví, si uvědomuje, že v energetice musí v EU přijít zásadní změna.

„Ale také jsou v určitých koalicích, mají své voliče…,“ pokračuje s tím, že například i německá vláda je v této věci racionální. Situaci jí ale komplikuje vláda s koaliční SPD.

Ale je to třeba i německá vláda, která podle něj nikdy nepřipustí, aby se oddělila cena plynu od elektřiny, na čemž by státy, jako je Česko či Itálie a další, mohly vydělat.

Havlíčkova cesta do Ameriky

Karel Havlíček se na setkání s novináři blíže vyjádřil ke své březnové obchodní cestě do Spojených států. Při ní s ním například republikánský guvernér amerického Texasu Gregory Wayne Abbott v Austinu podepsal historicky první deklaraci o spolupráci mezi Českem a Texasem. A také se jednalo o nákupu plynu pro Česko.

Americký Texas podepsal s Českem deklaraci o ekonomické spolupráci

„Ve Spojených státech jsme dojednali kontrakt na nákup zemního plynu z USA, který by měl pokrýt asi čtvrtinu roční spotřeby v Česku. Je to předpřipravené, ČEZ by to měl nyní dotáhnout. A posilujeme kapacity pro přepravu plynu z Německa k nám. A přes nás třeba i na Slovensko,“ uvedl.

Objem kontraktu je podle premiéra Babiše 10 miliard korun.

„Mně se líbí to, že v Americe jsou na klíčových pozicích lidé z byznysu, nebo se zkušenostmi z byznysu. Ale nejenom na úrovni ministrů, ať už to byl ministr obchodu Howard Lutnick, ministr energetiky Chris Wright, Trump, ale i ostatní jsou lidé, kteří mají zkušenosti z byznysu jako podnikatelé. I jejich náměstci jsou z byznysu a náměstci těch náměstků,“ říká dále.

A pokračuje: „Obecně bych řekl, že je to velice výsledkově orientovaná země. A považuje se tam za přednost, když lidé na těchto pozicích mají zkušenosti z byznysu. V Evropě je to dneska opačně. Upřednostňují se lidé z úřednických pozic. A když je někdo z byznysu, je vnímán jako podivín a stává se terčem útoku. Což podle mě není dobře.“

Co se podařilo prezidentovi Trumpovi

Podle něj se prezidentu Trumpovi podařila jedna velká věc. A to je, že přesvědčil byznys-sektor, aby mu věřil to, že skutečně věří tomu byznys-sektoru, že ten se stane motorem ekonomického růstu. V podcastu FinTag ministr Havlíček říká, že to stejné je i jeho ambicí. Chce přesvědčit společnost o tom, že jediný, kdo je schopný zajistit restart ekonomiky, není stát, ale privátní sektor.

„Konečně s tím nepřišel Trump. ´Reaganomika´ v 80. letech založená na krocích Ronalda Reagana byla založena na privátním sektoru, ulevení tomu byznys-sektoru. To přineslo prudký hospodářský růst. A také hodně deregulovali,“ vysvětluje s dovětkem, že ekonomický růst ale byl tehdy vykoupen vyšším zadlužením.

Trump v Davosu: Když se bude dařit USA, bude se dařit celému světu

A podle Karla Havlíčka „Americe došla trpělivost s levicovými demokraty, kteří se ale tvářili jako pravicoví demokraté“.

„Byli plní slibů, frází, floskulí, ale v zásadě nesměřovali vůbec k výsledkům. K tomu, co ti lidé v Americe očekávají. Donald Trump jim něco nasliboval, nasliboval jim i to, že to opře o domácí výkonnost,“ říká dále.

Američané varují před Číňany

Myslí si, že prezident Trump není příčina amerických problémů, ale je to důsledek vývoje americké ekonomiky. Kdyby nebyl zvolen Trump, tak by byl podle něj zvolen J. D. Vance, případně někdo z jeho okolí. Američané v klíčových pozicích k nim po celou podnikatelskou cestu hovořili jasnou řečí.

„A jakkoli se nám to nemusí líbit, tak oni se tím ani netají, tak mi členové kabinetu zcela pragmaticky a věcně říkali: My jsme jasně říkali, že se budeme zaměřovat na americkou ekonomiku, podporu průmyslu a naše lidi. Nikoli na Evropu a Asii. A jestli vám můžeme něco doporučit, aniž by nás tím ale poučovali, tak nám doporučovali, abychom se chovali stejně,“ uvádí.

Podle něj se při své cestě setkával s tím, že Američané mají velice dobře spočítanou výkonnost čínské ekonomiky. I s varováním před invazí Číny do Evropy a Ameriky.

„A chrlili tam na mě čísla, jakým způsobem Čína dobývá Evropu. Říkali, my jsme si toho vědomi, a nepustíme si tu Čínu tak blízko jako vy,“ říká a pokračuje: „Pak také říkali, vy poučujete Spojené státy [o protekcionismu], ačkoli my jsme vždy tvrdili v čele s naší vládou, že se budeme chovat protekcionisticky. To znamená, že se zaměříme na domácí ekonomiku, na americký průmysl.“

Rand Corp.: Válka na Ukrajině oslabuje USA proti Číně

„A dodávali, jestli se vám to v Evropě nelíbí, tak přijďte k nám, my vám tady podmínky dáme, ale vy se soustřeďte na to, aby vás nezlikvidovala Čína. A ukazovali přesná čísla, kolik u nás roste import čínských aut, oceli a tak dále,“ popisuje.

Jak funguje EU

Podle ministra Havlíčka supervelmoci, jako jsou USA a Čína, se chovají mnohem více protekcionisticky a jsou nastaveny na transakční vztahy. Vystupují více „sobečtěji než v minulosti“. Naopak Evropa je podle jeho názoru stále „otevřená“. Pokud ale zůstane „jen dál otevřená“, Amerika s Čínou ji ekonomicky převálcují.

„Vždyť se podívejte na světový hrubý domácí produkt, tak ta čísla jsou jasná. Před 25 roky měla na něm Evropa stejný podíl jako Amerika, 26, 27 procent, dneska my máme 16 procent, Amerika se drží stále svých procent a Čína, která ještě před těmi 25 lety měla tři procenta, má dneska jako my – 16 procent. Takže Čína nás dobývá. A to je něco, co ta Amerika nechápe, že si takhle necháme uniknout prosperitu,“ říká Havlíček.

Závislost Česka na čínském dovozu dál roste. Stejně tak nominální dluh

A další, co v Americe podle jeho názoru absolutně nikdo nechápe, je evropská energetická politika…

—

V podcastu FinTag se vyjadřuje i ke clům amerického prezidenta Donalda Trumpa: „Já nesouhlasím se cly, protože já nehraji za americkou ekonomiku. Já hraji za českou ekonomiku. Já chci, abychom prosperovali. A jestli vidím, že oni dělají opatření, tak já varuji před tím, že pokud my zůstaneme i nadále otevřeni tak, jak jsme, pak můžeme dojít k problémům.“

Přičemž odmítá celní války, namísto nich upřednostňuje dohody a narovnání disproporcí. Nejen o Trumpových clech pak hovoří i z pohledu americké ekonomiky.

„Já bych to úplně nezatracoval, protože pro Ameriku to nemusí být destruktivní tak, jak se mnozí domnívají. Avšak znovu říkám, já jsem reprezentant Evropy, České republiky a nebudu krvácet na barikádách za americký výsledek. Já to respektuji a de facto si beru k srdci to, co nám ti Američané doporučili. A to bylo ‚nekritizujte nás, dělejte to podobně jako my, dejte si pozor, aby vás nepřeválcovala Čína a pojďte zdravě soutěžit‘.“

Na otázku FinTag, zda by také zaváděl cla, odpovídá, že předtím, než by zavedl restriktivní celní politiku, tak by se snažil zapracovat na tom, aby Evropa dosáhla srovnatelné struktury nákladů jak s USA, tak Čínou, ale i dalšími zeměmi.

—

„Jde o to, abychom to odbyrokratizovali, zjednodušeně řečeno, méně regulací a srovnávat krok například v cenách energií. Protože ceny energií nejsou dány tím, že jsou někde levnější suroviny, ty jsou dány tím, že si tady zavádíme zelená opatření prostřednictvím emisních povolenek, které nám zásadním způsobem zvyšují ceny energií,“ vysvětluje.

„Takže jestli si myslíme, že budeme konkurenceschopní, když máme čtyř až pětinásobně vyšší ceny energií, než mají v USA, a dvojnásobně až trojnásobně vyšší ceny energií, než mají v Číně, tak to prostě nebudeme. To nemáme šanci. A značí to, tady začněme pracovat – zvrátit ceny energií, zajistit si vyšší soběstačnost, abychom se obešli bez velkých dovozů, neříkám, že žádných,“ dodává.

To v praxi podle něj značí změnu klimatické politiky EU, zvrácení podle jeho slov „naprosto bláznivého systému dotací,“ který je ze své podstaty, jak dodává, „hotové peklo“. V tomto pekle nyní přitopily ještě USA a Izrael svými útoky na Írán. Problém přitom je, že Evropa je závislá nejen na dovozu ropy, ale i plynu.

Válka na Ukrajině

Na otázku FinTag, zda má nějaký odhad toho, kdy dojde k ukončení války na Ukrajině, Karel Havlíček odpovídá, že nemá žádný solidní odhad. A nechce střílet od boku.

„Kdybyste se mě ptal před dvěma roky, tak bych vám řekl, že ta válka už nemůže být. A vidíte, stále je. Je to extrémně složité. Ale platí to, co říkám dlouhodobě, o co déle se bude válčit, o to obtížněji se bude hledat ta mírová pozice v maximálním zájmu Ukrajiny,“ říká.

A pokračuje: „To Rusko je velké. V té válce tahá za delší konec provazu, byť není tak dlouhý, jak si možná mnozí mysleli. Ale všechny strany konfliktu, zejména ty válčící, do toho konfliktu investovaly obrovské množství kapitálu, zejména lidských životů, stovky tisíc mrtvých, dále obrovské množství finančních zdrojů, to už dneska nikdo nespočítá, včetně devastace území a samozřejmě politický kapitál, protože se za něco postavili.“

Počty nových firem Ukrajinců v Česku dál rychle rostou

Podle něj Evropa při řešení rusko-ukrajinského konfliktu selhala. Podle jeho slov se pokouší Amerika o urovnání konfliktu už přes rok. Sice se podle něj pravděpodobně více posunula, protože Trump má v rukou více karet a jedná sám, a tak nemusí i několikrát za den měnit svoji pozici s ohledem na to, co mu řekne některý z partnerů v Evropské unii.

Ruský plyn a ruská ropa

„To není kritika, to je fakt, 27 zemí řídíte jinak než jednu zemi,“ vysvětluje s tím, že z hlediska surovin i nadále zastává názor, že Evropa se bez ruského plynu docela neobejde.

„V roce 2021 jsme měli v EU kolem 40 procent ruského plynu. Pak se to začalo snižovat. V roce 2023 jsme se dostali na 12 procent, načež v roce 2024 jsme se dostali na 18 procent,“ vysvětluje.

Potvrzuje informace o tom, že nejvíce ruského LNG nabraly Francie a Španělsko, které podle něj začaly odebírat ve velkém objemu ruský LNG. Pro francouzské a španělské firmy jde o lukrativní obchod.

LNG nezdražujeme my, ale vaši obchodníci, tvrdí Američané

„Podobné je to s ropou. Když se přestala brát ruská ropa, tak se bere ropa z Kazachstánu. Ale každý, kdo je pologramotný, ví, že jde o ruskou ropu. Je to hra na schovávanou. Zcela bez těch ruských energií se obejít nejde. Ale je i fakt, že Evropa svou závislost na Rusku v tomto ohledu hodně snížila, zásadním způsobem,“ říká Karel Havlíček.

A nejen o výše uvedeném hovoří ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v podcastu FinTag. Mimo jiné se v něm vyjadřuje k případným personálním změnám ve státní společnosti ČEZ.

Daniel Tácha