„Pravidla odměňování vázaných zástupců vyplývají ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu a z regulace EU. Nejde o iniciativu ani regulaci ČNB. Jako orgán dohledu je ČNB povinna platnou právní úpravu uplatňovat,“ uvádí pro FinTag mluvčí centrální banky Jaroslav Krejčí.
O co přesně jde? Česká národní banka [ČNB] nově uplatňuje na finanční poradce, kteří sjednávají se svými klienty [i] investiční produkty, aby měli fixní složku odměny. To znamená, aby měli pevnou mzdu. A tu jim dá společnost, která je zaměstnává, anebo si ji vyplatí „ze svého“. To proto, že drtivá většina finančních poradců funguje na živnostenský list jako OSVČ. Případně mají menší společnost s ručením omezeným. Celkem se dotýká změna více než 20 tisíc poradců s vázanou živností.
A Jaroslav Krejčí z ČNB pokračuje: „Smyslem pravidel je zabránit střetu zájmů na straně distributora, který má zákonnou povinnost jednat v nejlepším zájmu klienta, ale přitom pobírá odměnu od prodejce investičního nástroje. Tím může být zainteresován na prodeji nekvalitních a předražených produktů klientovi v zájmu co nejvyššího zisku z provizí.“
Podle něj současný systém odměňování finančních poradců postavený pouze na provizích z prodaných finančních produktů vede ke střetu zájmů. A tedy i k riziku, že poradci nabízejí zejména ty produkty, kde jsou provizně nejvíce motivovaní. Nikoliv ty produkty, které jejich klient nejvíce potřebuje.
„Z toho důvodu na evropské úrovni vznikla již v minulosti pravidla zacílená na prevenci tohoto střetu zájmů. Kvalita poskytovaných služeb má hrát stejně důležitou roli jako samotný objem prodeje,“ vysvětluje pro FinTag Krejčí.
Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB
Co se týče nastavení fixní části odměny, pak říká: „Český zákon se v dané věci úzce drží toho, co vyžadují unijní předpisy a nejde nad jejich rámec a ČNB toto plně respektuje. Právní úprava stanoví pouze minimální požadavky a ponechává investičním zprostředkovatelům dostatečný prostor přizpůsobit systém odměňování jejich obchodnímu modelu.“
—
Pravidla pro stanovení fixní odměny pro poradce podle něj navíc již platí. ČNB jejich výklad zveřejnila dokonce již v květnu 2024. Přičemž letos v únoru je podle jeho slov jasně potvrdil i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy [ESMA].
„A mimochodem se to stalo na základě dotazu od České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování,“ říká dále pro FinTag Jaroslav Krejčí.
Co na regulaci říká ČASF
Zmíněná Česká asociace společností finančního poradenství [ČASF] zastupuje drtivou většinu finančních poradců na českém trhu. Její členové loni sjednali finanční produkty v objemu 240 miliard korun. Nová povinnost stanovení fixní odměny u poradců, kteří prodávají i investice, se podle ČASF dotkne trhu s investičními produkty v objemu zhruba 32 miliard korun a obrovským potenciálem do budoucna. Ale hlavně, jak říká předseda představenstva ČASF Jiří Šindelář, je úplně zbytečná, kontraproduktivní, a navíc i nad rámec toho, co po Česku požaduje evropská legislativa.
„Například Němci nad tím jenom kroutí hlavou… Co se to u nás děje…,“ říká pro FinTag a dodává: „A nenechte se mýlit, až vám budou říkat, že to chtěl Brusel, takhle to chce ESMA. Ne, Brusel to nechtěl. Naopak regulace ČNB patří vůbec k těm nejtvrdším v rámci EU.“
ČNB zdvojnásobila povinné minimální rezervy bank. Zdraží tím úvěry
Radikální změna ve výplatě finančních poradců podle něj jenom rozkolísá dosud stabilní trh s finančním poradenství. Mnoho lidí z něj kvůli povinnosti fixní odměny samo odejde, mnozí se neuživí a jiné poradenské firmy propustí. A ti, kteří nenajdou práci v jiných sektorech podnikání, se podle něj přesunou do šedé zóny s finančním poradenství. Třeba do v Česku stále kvetoucího obchodu s toxickými korporátními dluhopisů s prospektem ověřeným ČNB, tvrdí Šindelář. Stejně to vidí výkonný ředitel ČASF Marek Černoch.
„Takový bude dopad do trhu, který nyní funguje,“ říká. Na otázku FinTag, proč se tato regulace zavádí, když ji trh, kterého se týká, odmítá, odpovídá, „že nezná odpověď. Že to prostě nechápe.“
Nařízení ČNB zdraží lidem investiční produkty
Zavedení nové regulace poradců podle ČASF negativně dopadne i na veřejnost. Totiž zdraží distribuci investičních finanční produktů. Asociace uvádí, že pokud průměrná nákladovost sjednaných investic u poradců loni činila 1,15 procenta, po zavedení povinné fixní složky odměny poradce stoupne nákladovost u investičních transakcí na 1,70 procenta.
„To znamená, že v důsledku nové regulace zaplatí české domácnosti až o 6,5 miliardy korun za rok více na poplatcích za zprostředkování investic,“ vysvětluje Černoch.
Ani tím podle něj problém s novým nařízením ale nekončí. Spolu s omezením činnosti poradců dojde k poklesu nabídky finančních produktů i jejich celkové aktivity.
„Já se jenom ptám proč. Na tu otázku proč, dostávám z ČNB odpověď, že je tam střet zájmů. A předmětem střetu zájmů je to, že ten poradce je motivován k tomu, aby prodal co nejvíce investičních produktů. A to je to, co je podle ČNB špatně. Tak já to vidím docela obráceně,“ říká Petr Hrubý, předseda představenstva Broker Consulting.
Jeho kolega z ČASF přidal jiný příklad z praxe. Nyní kvůli geopolitice klesají trhy, dobrý poradce obvolá své klienty a dá jim ke zvážení nákup levnějších aktiv. Ale to udělá jen tehdy, pokud ho k tomu motivuje provize.
„Pokud bude mít ale fixní část odměny, jak já ho k tomu donutím,“ ptal se.
Ozval se i jiný názor od zástupců ČASF: „Fixní odměna pro nováčky poradce se ukáže jako problém pro hodně firem na trhu, kde většina poradců pracuje v režimu OSVČ. A problém to bude i u zajetých poradců, protože to přinese jenom nejistotu, jestli jim jejich společnost bude fixní odměnu vyplácet, nebo nebude.“
Poradci nařízení ČNB odmítají. Ale marně…
Zástupci ČASF od zavedení povinné fixní odměny pro poradce čekají zdražení služeb finančních poradců ruku v ruce s horší dostupností jejich služeb. Ani jedno podle nich neprospěje spotřebiteli. ČNB svou regulací navíc rozvrátí trh s finančními poradci, čímž nahraje klienty zase jen bankám a pojišťovnám. Tyto argumenty centrální banka ale odmítá.
„Tvrzení ČASF nemá oporu v datech ani v reálném vývoji trhu. Naopak praxe ukazuje, že ačkoliv většina investičních zprostředkovatelů pravidla odměňování upravila v souladu s právní úpravou, počet zprostředkovatelů na trhu neklesá,“ říká pro FinTag mluvčí ČNB Krejčí.
Rovněž není bez zajímavosti, že sotva dvě hodiny poté, kdy skončila tisková konference ČASF, zaslala ČNB do redakcí odmítavé stanovisko ke kritice ČASF nové regulace [kompletní je zde]. V něm mimo jiné dává od celé věci „ruce pryč“, když uvádí, že nově zaváděné povinnosti poradců „nejsou regulace ČNB“, ale „regulace EU“.
„V ČNB samozřejmě všechny naše argumenty ví. Byli jsme tam na několika jednání, takže nás vyslechli, pokývají hlavami, ale pak si stejně udělají, co chtějí. Pošlou nám oznámení, které všechna naše jednání de facto popřou. Jako když házíte hrách na zeď, taková je s nimi diskuze,“ říká pro FinTag výkonný ředitel ČASF Marek Černoch s dovětkem, že i z toho je rozčarován. Protože měl za to, že v naší společnosti je možná diskuze.
„My jsme v ČNB chtěli zjistit, co je za problém, proč ČNB zavádí fixní odměnu pro poradce, ale to se nám nepodařilo zjistit. Věcného argumentu jsme se nedočkali, jen to, že to chtěl Brusel,“ doplňuje Jiří Šindelář.
ČNB jenom zhorší poměry na trhu, tvrdí AKAT ČR
Jana Brodani z Asociace pro kapitálový trh mluví ještě více zpříma: „Přitvrzením regulace u finančních poradců ČNB jenom podpoří a akceleruje šedou zónu. A to proto, že splňovat podmínky pro transparentní a solidní finanční poradenství udělá zase o něco těžší.“
Podle jejího názoru by se měla ČNB právě toho zejména obávat. A odkázala na dlouhodobě neutěšené poměry na trhu s korporátními toxickými dluhopisy a takzvanými kvazifondy. Uvedla, že krach investice u těchto dluhopisů v oficiální, regulované, distribuci činí dvě procenta, ale v šedé zóně už je to 14 procent. Na to by se podle jejího názoru měla ČNB soustředit. Nikoli na regulaci fungujícího trhu finančních poradců.
Centrální banka odmítla Hlídači státu uvést platy vedení za rok 2025
I na to ale má mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí odpověď. Regulace v této oblasti je podle něj primárně věcí Ministerstva financí ČR, respektive zákonodárce, nikoli ČNB. A současná právní úprava vychází zejména z pravidel pro prospekt podle nařízení (EU) 2017/1129 a u podlimitních veřejných nabídek na informačních povinnostech podle zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.
„Aktuálně je v Poslanecké sněmovně projednáván návrh novely zákona o dluhopisech. Ten předložila vláda. Návrh dále posiluje požadavky na transparentnost informování investorů. Konkrétně například zavádí povinnost, aby v každé marketingové komunikaci k nabídce korporátních dluhopisů bylo obsaženo upozornění, že role ČNB nepředstavuje garanci bezpečnosti, výnosu ani splacení investice. Doplnění tohoto varování ČNB sama iniciovala. A přijetí novely zákona jednoznačně podporuje,“ uzavřel pro FinTag s tím, že v tomto i v případě nové regulace poradců je z pohledu ČNB vše v tom nejlepším pořádku.
Daniel Tácha
