Lidem by mohl po dosažení 80. let věku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. A penze by se mohla od roku 2028 opět navyšovat za práci v důchodu.
Důchodovou novelu schválila dnes [20.7.] na svém jednání vláda. Na síti X to oznámil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO]. Zákon nyní projedná Sněmovna.
„Zavádíme pravidelné automatické navyšování důchodů od 80 let, a to každých pět let o 500 Kč měsíčně. Výrazně také ulevíme pracujícím důchodcům – jejich penze se za odpracované dny nově zvýší zcela automaticky a bez papírování,“ uvedl Juchelka.
Součástí schválené novely je také legislativní zakotvení dosavadní praxe při výplatě důchodů do zahraničí v jiné než české měně. Novela jednoznačně stanoví pravidla pro úhradu nákladů spojených se směnou měn.
„Cílem je sjednotit zákonnou úpravu s dlouhodobou praxí České správy sociálního zabezpečení a posílit právní jistotu příjemců důchodů žijících v zahraničí,“ uvedli zástupci ministerstva práce a sociálních věcí.
Z novely ale vypadl návrat k vyšší valorizaci penzí o polovinu růstu reálných mezd namísto nynější třetiny. Roční výdaje by od roku 2029 do roku 2060 podle ministerstva práce stouply ze dvou miliard korun na 102 miliardy korun. Ministerstvo financí se postavilo proti. Chce přesnější výpočty. Podle vládních politiků se tato změna stejně jako strop důchodového věku na 65 letech dostane do další novely.
Změny u důchodu nad 80 let věku
Od příštího roku by mohl zásluhový procentní díl penze vzrůst o 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech a o tisícikorunu ve stovce. Zvýšený důchod by měli lidé pobírat od měsíce, v němž budou mít kulaté či půlkulaté narozeniny. Dosud se přidává tisícikoruna v 85 letech a 2 000 korun při stovce. U pětaosmdesátníků a stoletých novela nic nemění. Proti dnešku by si polepšili lidé v 80 a 90 letech o 500 korun a v 95 letech o tisícikorunu. Seniorům a seniorkám, kteří už daného věku dosáhli, by se důchod příští rok upravil. Juchelka přidání podle věku zdůvodnil nákladnější péčí ve stáří.
Důvodem této změny je podle ministerstva práce skutečnost, že právě ve velmi vysokém věku výrazně rostou výdaje na zdravotní péči, léky, kompenzační pomůcky a sociální služby. Zároveň nově přiznávané důchody bývají zpravidla vyšší než důchody přiznané v minulosti. To se u nejstarších seniorů postupně promítá do rozdílů ve výši důchodů. Novela proto tuto situaci zohledňuje a přináší cílenou podporu těm, kteří ji potřebují nejvíce.
Změny u penzistů, kteří pracují
Pracujícím důchodcům by se měl navýšit důchod vždycky od ledna, a to poprvé od roku 2028. Zaměstnancům by přidala sociální správa automaticky. Živnostníci by museli o zvýšení požádat. Zásluhová procentní výměra se upraví za rok práce o 1,5 procenta, při kratší době o poměrnou část. Důchody se už dříve za práci v penzi zvyšovaly, ale méně.
Minulá vláda namísto toho prosadila odpuštění důchodových odvodů 6,5 procenta z výdělku. I toto opatření má zůstat. Podle Juchelky se mylně předpokládalo, že si lidé peníze z odvodů odloží a neutratí je. Navyšování penzí za práci v důchodu jim má zajistit víc peněz ve stáří.
Pokud by přibyly dva tisíce pracujících důchodců, na navýšení penzí by v roce 2028 bylo potřeba nominálně 0,8 miliardy korun, stát by získal z daní a odvodů 0,3 miliardy korun. Částky by postupně rostly. V roce 2035 by výdaje činily 7,8 miliardy korun a příjmy 0,4 miliardy korun. V roce 2060 by si přidání vyžádalo 54,4 miliardy korun. Příjem by byl 1,1 miliardy korun.
V nejvyšším scénáři počítá ministerstvo práce s růstem zaměstnanosti lidí mezi 65 a 75 lety o půl procentního bodu ročně. To znamená, že do roku 2060 celkem o 16,5 procentního bodu. Roční výdaje na navýšení penzí by se od roku 2028 do roku 2060 zvedly nominálně z 0,8 miliardy korun na 95 miliard. Příjmy státu z 1,5 miliardy korun na 89,2 miliardy korun.
Vláda brutálně srazila poplatky penzijním fondům. Peníze lidem, ne bankám, hřímá
Celkové roční výdaje na vládou schválená opatření by podle nejmírnějšího scénáře vzrostly od příštího roku do roku 2060 z 2,6 miliardy korun na 60,8 miliardy korun. Suma by postupně rostla. V roce 2029 by činila tři miliardy korun, v roce 2035 pak 3,8 miliardy korun. Do poloviny století by se zvedla na 4,8 miliardy korun, v roce 2060 na 6,4 miliardy korun.
–ČTK/RED–
Stejně si pořád myslím, že řešení vede přes sektor zdravotnictví. Velice rychle bych drasticky omezil placení ze společného tak zvaných civilizačních chorob. Tak, že pokud obézní jedinec, který se svoji obezitou nic nedělá, požaduje léčbu nemocí obezitou vyvolaných, mastně by si připlácel. Na to by lidé, zvláště důchodci, neměli a protože přežírat se je podstatou závislost, tak by došlo k jevu, že by si lidé na léčbu nepřispívali a jako každý závislák raději umřou, než by si požitek z jídla odepřeli a tím se ke shození špeků odhodlali.
Nelidské by to nebylo, protože kdo by si chtěl život zachránit, všechny informace by k tomu měl. Takže by se to takto snadno dalo zdůvodnit. A ještě by se dalo přidat, když máš na špeky, máš i na léčbu. Bylo by to řešení stylem, moc důchodců, jejich nižší věk dožití.
A dalo by se to navíc ve školách už od mládí vyučovat jako odstrašující případy, kam nestřídmost v jídle vede. Jako taková vštěpovaná dvojice. Buď slušný a nebuď obézní. Obojí se ti v životě vyplatí.