Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se měly od ledna zvýšit o 300 korun. Zvednout se má solidární pevná část penze z letošních 4 900 na 5 200 korun. Nárůst penzí se týká i bezmála půl milionu invalidních penzistů v Česku.
Vyplývá to z připravovaného nařízení, které na svém webu zveřejnila vláda. Zásluhový díl, v němž se odrážejí odpracované roky, výše výdělků a počet dětí, se nezvýší. Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] navrhlo valorizaci podle zákonných pravidel. Ministr práce Aleš Juchelka [ANO] tento týden ve čtvrtek řekl, že o případném větším přidání budou jednat lídři koaličních stran. Rozpočet na příští rok je ale velmi napjatý, dodal ministr.
Starobní důchod pobíralo na konci června 2,33 milionu seniorů a seniorek. Průměrná částka činila 21 803 korun. Invalidních důchodců bylo 420 900 a pozůstalostních 67 800. Další desetitisíce důchodů vyplácely systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti. Jejich penze jsou v porovnání s důchody vyplácenými sociální správou vyšší.
„Navrhované zvýšení důchodů se na výši starobního důchodu vypláceného v průměrné výši v červnu 2026 projeví zvýšením o 300 korun na 22 192 korun, to je o 1,4 procenta,“ uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podle navrhovaného nařízení by se měla zvednou o 300 korun solidární pevná výměra, která je pro všechny důchody stejná. Z letošních 4 900 by tak vzrostla na 5 200 korun. Minimální starobní důchod by se zvýšil z letošních 9 800 korun na 10 400 korun.
Invalidní důchodci v Česku
Česko patří mezi země s nejvyšším počtem invalidních důchodců na světě. Zatímco ve srovnatelně lidnatém Rakouskou pobírá invalidní penzi 103 tisíc lidí, v Česku je to více než čtyřnásobek. Obdobně vychází srovnání s Německem, kde pobírá invalidní penzi zhruba 1,8 milionu lidí. To je sice více než v Česku, nicméně v Německu žije necelých 84 milionů lidí. V Česku žije podle dat ČSÚ zhruba 10,9 mil. lidí.
Stěžoval si na ČSSZ kvůli invalidní penzi. A se svou stížností uspěl
Podle tuzemských úřadů k plošnému nebo masivnímu zneužívání invalidních důchodů v Česku nedochází, protože systém kontrol je nastaven přísně. Občas se objeví kriminální případy podvodů, pro běžného člověka je ale téměř nemožné invalidní důchod dlouhodobě zneužívat nebo nasimulovat.
„Důchod neschvaluje jeden úředník. Žadatel musí projít rukama odborných lékařů a posudkového lékaře. Ti nerozhodují podle pocitů, ale podle přesných tabulek a objektivních nálezů. Jako jsou rentgeny, krevní testy či psychologické posudky,“ uvádí na svých stránkách Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ].
Invalidní důchody: Možnosti ke změnám?
Vzhledem k výše uvedeným počtům invalidních důchodců v Česku a v jiných zemích z vyjádření ČSSZ vyplývá jediné: V Česku žije několikanásobně více lidí se zdravotními problémy, které jim brání v plné práci, než je tomu v jiných zemích.
Rozdíl je především v tom, že v ostatních zemích se přiznává invalidní důchod lidem, kteří se potýkají s vážnými zdravotními problémy, kdežto v Česku se přiznává i těm, kteří mají zdravotní problémy nikoli tak závažného charakteru. Invalidní důchod prvního stupně v Česku pobírá bezmála 200 tisíc lidí.
Ve výsledku nastavení parametrů vede k tomu, že více než polovina invalidních Čechů bere důchod a chodí do práce, a druhá polovina, případně třetina invalidních důchodců s nejvyšším postižením, která do práce chodit nemůže, někdy doslova až živoří, protože se pro ně nedostává peněz. Přičemž lidé, kteří se stávají invalidní až v době své starobní penze, na tento systém v době svého produktivního věku vydělávají [podrobněji zde].
Ministr práce a sociálních věcí Juchelka o změnách v nastavení invalidních penzí nehovoří. A když ano, tak v tom smyslu, že přiznávání invalidních důchodů musí být rychlejší. Nebo, že posudková služba by měla fungovat efektivněji.
Má penze odpovídat 51,5 % čisté mzdy?
Ale zpátky ke mzdám. Podle podkladů k nařízení se znovu posílí solidarita a oslabí zásluhovost. Solidární část bude tvořit 23,4 procenta průměrného starobního důchodu, letos je to 22,4 procenta. Penze by měla odpovídat částce 51,5 procenta průměrné čisté mzdy a 40,2 procenta hrubé mzdy. Podle ministerstva proti letošku klesne o 1,7 procenta.
Výdaje na valorizaci penzí ministerstvo v podkladech neupřesnilo. Ve svém letošním rozpočtu má resort na důchody 722,2 miliardy korun. Juchelka tento týden po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou [ANO] o podobě státní pokladny na příští rok řekl, že by to příští rok mělo být zhruba 740 miliard korun. Suma podle něj zahrnuje jak přidání o 300 korun, tak zatím i neschválené a projednávané navyšování o 500 korun každých pět let po osmdesátce.
Vláda schválila změny v penzích po osmdesátce a za práci v důchodu
Ministr Juchelka i další vládní politici mluvili o tom, že přidání o 300 korun je nízké. Vláda může zvednout penzi až o 2,7 procenta. Ministr práce uvedl, že o to bude usilovat. Upřesnil, že průměrný starobní důchod by mohl růst až o 590 korun. Potřeba by na to bylo dalších 7,75 miliardy korun. Výdaje by každý rok rostly.
Už před sto lety odcházeli lidé do starobního důchodu v 65 letech
Tento týden ve čtvrtek po jednání s ministryní financí Juchelka řekl, že o případné vyšší valorizaci nad zákonných 300 korun rozhodnou lídři koaličních stran. Označil to za politické rozhodnutí. Rozpočet na příští rok je „velmi, velmi napjatý“, uvedl s tím, že navýšení bude i bez mimořádného přidání. Nařízení o zvýšení penzí od ledna 2027 musí vláda schválit do konce září.
–ČTK/DNA–
Jen 300 korun je výsměch a kop do občana důchodce a invalidy. Za socialismu jednou došlo ke zvýšení o 30 korun. Lidé vtipkovali, že to je na to, aby důchodce mohl denně volat na úřad, že žije. Jestě, že je důchodce volič.
No, každý stát má v oblasti sociální péče něco. Napříkad my, oproti Německu, máme velké množství invalidních důchodců, ale zase údajně nemáme šéfa syského rodinného klanu, jehož rodina je spojována s kriminalitou (mají záznamy), který dělá jen protizákonné lupárny a němečtí daňoví poplatníci se mu za odměnu za to na jeho třicet dva dětí skládají na těžkej balík peněz. Jak to na mě vyskočilo na konkurenčním serveru. Že by to na přídavcích mělo dělat až dva melouny ročně. Zřejmě na jejich kvalitní výchovu. Kvalita nemůže být levná, to víme všichni!
Ani v ČR, a co vím, ani v Německu se o žádné změně neuvažuje.
Důchody sebrat, a ať si šetří na parcelu na Olšanských hřbitovech !!
Zajímavá myšlenka!
Ovšem následkem toho by se prudce zvýšil zájem o členství v KKP, co je zkratka pro Klub kolmého pohřbívání. Rakev pro členy tohoto klubu má tvar doutníku se spouštěcím okem nahoře. Pohřebiště logicky nemůže být na Olšanech, ale nejlépe v lokalitách vymezených pro úložiště jaderného odpadu. Jen tam lze efektivně splnit poměr počet pohřbených členů na jednotku plochy. I zde totiž působí ekonomické zákony, tak člen tohoto klubu už dopředu ví, jaké parametry má jeho vrt a jaká je poziční cena jeho rakve. Je zřejmé, že tomu dole všichni ostatní stojí na hlavě, takže tato svisle nejnižší pozice je nejlevnější a pro toho nevyššího je cena největší. Podobně jako je tomu u pracovníků na dráze, tak těžařům a zaměstnancům provozů vrtných souprav zaměstnavatel významně přispěje na členství v klubu.
Rozpětí ceny svislé pozice by bylo určeno v podobném stylu, jak to bylo v jedné scéně filmu Woodyho Allena, kde jel hlavní hrdina výtahem do pekla. Nastoupil do výtahu a začal sjíždět. Ukazatel hlásil. Mínus první patro – kapesní zloději. Mínus druhé patro – prostitutky. Tímto stylem to šlo dále. Mínus jedenácté patro – masoví vrazi, mínus dvanácté patro – právníci a mínus třinácté patro – Lucifer, vystupovat prosím.