Německý kancléř Friedrich Merz [CDU] včera [26.8.] vyzval Němce k optimismu ohledně jím plánovaných reforem. „Musíme se vymanit z chmur a zášti,“ uvedl Merz na závěr dvoudenního zasedání spolkové vlády na zámku Neuhardenberg.
Také řekl, že v příštím roce očekává hospodářské oživení a růst hrubého domácího produktu [HDP] o nejméně jedno procento. Což se možná i splní, protože už v letošním druhém čtvrtletí německý HDP stoupl meziročně o 1,0 procenta, když v prvním čtvrtletí přidával 0,8 procenta. Mezikvartálně ale klesl na 0,3 procenta z tempa 0,4 procenta o čtvrtletí dříve.
Nicméně i tak kancléř vyzýval Němce k optimismu. Zástupci koalice podle něj na zámku Neuhardenberg diskutovali o „Německu zítřka“. A to je podle něj „optimistické a sebevědomé“.
„Do zbývajících měsíců roku vláda vstupuje s energií a sebevědomím,“ uvedl a dodal: „Na tomto uzavřeném setkání jsme načrtli vizi budoucnosti naší země.“
I vyzval k pozitivnějšímu přístupu k budoucím výzvám.
„Musíme se vymanit z této atmosféry chmur a zášti. Musíme setřást tuto rozšířenou nespokojenost, která tak dlouho paralyzuje naši zemi,“ uvedl.
Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku
Setkání na zámku Neuhardenberg se podle něj zaměřilo na úkoly nadcházejících týdnů a měsíců. Politici debatovali například o důchodové reformě, kde přetrvávají spory mimo jiné kvůli navrhovanému zrušení možnosti odejít do důchodu dříve. Merz včera znovu zdůraznil, že je třeba odstranit všechny pobídky k odchodu do předčasného důchodu. Tady už ale naráží na nesouhlas koaličních sociálních demokratů [SPD]. A neshodu s ním má i u změn daně z příjmů.
I navzdory politickým tahanicím
I navzdory zdlouhavým politickým diskuzím, o kterých mluvil v nedávném podcastu FinTag [více v odkazu níže, pozn. red.] i vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Berlíně Erik Siegl, Merz očekává v Německu ekonomické oživení.
„Zanechali jsme za sebou tři roky recese a nyní opět rosteme,“ řekl kancléř.
„Jsme si jisti, že na této cestě dosáhneme dalšího pokroku a že na konci roku budeme schopni vypracovat kladnou bilanci: konec recese, konec slabosti naší ekonomiky, konec této nespokojenosti a nedůvěry a návrat k důvěře,“ dodal šéf německé vlády.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Problém ale je, že německá ekonomika se od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině, nachází v dlouhém období útlumu. To mělo a stále má mnoho příčin. A i nyní v důsledku války Spojených států a Izraele proti Íránu a prudkého nárůstu cen ropy a plynu se i letos očekává pouze minimální růst. V poslední době se však objevují častější známky zlepšení ekonomické situace.
Merz řekl, že schůzka na Neuhardenbergu se zaměřila i na inovace a konkurenceschopnost. Jako příklad uvedl využití umělé inteligence v průmyslu, řemeslech, malých a středních podnicích, obraně nebo medicíně. Německo má v této oblasti podle něj „bezprecedentně velké příležitosti“ a umělá inteligence je katalyzátorem pokroku a moderního Německa.
Jak silná je jednota v Německu
Také vicekancléř, ministr financí a šéf sociálních demokratů [SPD] Lars Klingbeil včera vyzval koalici CDU/CSU a SPD k zachování jednoty. Vyjádřil důvěru ve schopnost spolkové vlády vyvést zemi z obtížné ekonomické situace prostřednictvím investic a reforem.
CDU/CSU a SPD se spřáhly se Zelenými. Ignorují výsledky voleb
Erik Siegl v podcastu FinTag uvedl z ekonomického pohledu k politickým poměrům v Německu to, že o každé změně se vede v zemi dlouhá až zdlouhavá diskuze. Nicméně situaci u našich západních sousedů komplikuje to, že jde o federální zemi.
Mnoho z legislativních změn, které nakonec projdou německým Spolkovým sněmem, dolní komorou tamějšího parlamentu, se zadrhne na tom, že neprojdou, anebo projdou, ale s výraznými úpravami Spolkovou radou, to je horní komorou parlamentu.
„A tam jsou zastoupeny spolkové země, které mají často vlastní a často na spolkové vládě nezávislé zájmy, finanční nebo ekonomické,“ uvedl Siegl s tím, že takto nastavený systém je efektivní v době stability.
AfD v Německu dál posiluje. Teď je na zhruba 25 % jako vládní CDU/CSU
Vše se navíc prodlužuje v době současných překotných změn ve světě, na které musí Německo reagovat rychle. Vyjádřil se i k posilující pravicově orientované německé straně AfD. Tvrdí, že i když se nedaří v Německu příliš prosazovat reformy, tak současná vláda CDU/CSU a SPD Friedricha Merze [CDU] si je vědoma toho, že musí uspět. A to ve smyslu jejího udržení, neopakování předčasných voleb, ale i prosazení klíčových reforem.
Merz a Klingbeil hovořili také o širší geopolitické a geoekonomické situaci. Klingbeil zdůraznil, že Německo se musí stát méně závislým na Spojených státech nebo Číně. Merz řekl, že požádal ministry, aby vypracovali návrhy na řešení nerovnováhy v obchodu mezi Evropskou unií a Čínou.
Čína se stala součástí nejen ekonomiky SRN
I k tomuto tématu se v podcastu FinTag blíže vyjádřil Erik Siegl: „Mnoho čínských importů jsou i subdodávky pro německý trh, ale tendence je jednoznačná. Čína obsazuje ty segmenty hi-tech, ve strojírenství, v chemickém nebo i automobilovém průmyslu. […] Tento fakt je nepopiratelný. A v Německu to všichni vnímají.“
Německo podle něj i nadále zůstává otevřeno čínským investicím zejména v těch oblastech, kde je Čína technologicky vyspělá a na špičce oboru: „Slibuje si od toho technologický transfer, zaměstnanost. To znamená, že to není žádné tabu, spíše naopak,“ uvádí.
Zdůraznil, že mnoho velkých německých firem je aktivních na čínském trhu. A tyto firmy nechtějí mít narušené vztahy s Čínou. Chtějí je mít otevřené kvůli obchodu. Avšak pak jsou tu německé firmy, které v Číně nepodnikají, a jsou pod silným tlakem čínské konkurence na domácím a evropském trhu. A opět jde zejména o malé a střední firmy.
–DNA/ČTK–
No, doufám, že na základě těchto slov ctihodní Němci nejen neočekávají, ale ani nedoufají, že Německo zítra bude Německem včera. Pokud ano, není jim pomoci.
Dalo by se k tomu napsat hodně, jenže je to zbytečné. Nejlepší je zůstat u obecného. Z něj si konkrétní každý odvodí sám. Dnes jde v Evropě z krátkodobého hlediska jen o to, kdo tu devastaci přežije déle a tím bude mít oproti zdechlým nespornou výhodu. Současná devastace EU má dvě vrstvy. Jednou vrstvou je zákonitá stagnace, protože není možné, aby se jedna část světa neustále rozvíjela a druhá zaostávala. Odporuje to zákonu o zachování života (neboť smyslem života je život sám), což předpokládá víceméně rovnoměrný rozvoj. Takže při zjevné nerovnoměrnosti v rozvoji musí hodně rozvinutý zpomalit a druhý zrychlit. To je však přirozené a nelze tedy tomu nijak čelit, protože tuto rovnoměrnost zajišťují ekonomické zákony, působící nezávisle na vůli lidí. Jenže když se k tomu přidá jako druhá vrstva devastace skutečná, což jsou obvykle komunismy různých barev, nastane malér. Tyto vlivy nemají tendenci se jen sečítat, ale násobit.
Z toho vyplývá konkrétní. Je třeba zajistit, aby se kola hospodářství nezadrhla a to lze za současné situace (nadvlády komoušů) zajistit jen obřími dluhy. To nakonec vidíte na krocích současných politiků. Náš obchodník v saku politika hned vystartoval, když viděl, že pár týdnů neprší, že problém většího sucha v ČR oproti minulosti je v tom, že není jedna přehrada oproti stávajícími počtu navíc. Ta sice větší vlhkost v rámci republiky nepřinese, ale v udržování chodu hospodářství přispěje mírou nemalou. Tuny a tuny betonu, oceli a dalších materiálů a co je její největší výhodou, je to, že se nedá postavit v Číně a dovézt ji. Z tohoto hlediska má jen samé výhody.
U Němců to vidím podobně. I když na začátku války poslali Ukrajině jen helmy a podezřelé z vyřazení plynových trubek z Ruska z provozu nejenže nevyznamenali, ale staví je před soud (stále se zřejmě počítá s jejich zprovozněním v budoucnu), nyní důrazně varuje před nebezpečím z Ruska. Rozpor je v tom jen zdánlivě. Zbrojní výroba má opět jen samé výhody bez jakýchkoliv nevýhod. Doplní sklady a zajistí to, aby se kola hospodářství nezadrhla. A částečně absorbuje nezaměstnané, jejichž počet roste. Jak to sleduji, nejedou v tom v EU sami.
Pokud se vám nemůže z hlavy vytratit slovo dluh, tak s ním si za současné situace hlavu nelamte. Víte, kdo ho zaplatí? Ten zdechlý, kterému pak budete pomáhat na nohy, aby se mu hospodářství opět rozjelo. Zaplatí vám nejen tu pomoc, ale rád i vaše předchozí dluhy na to, abyste měli čím (hospodářsky) mu pomoci.
Nevěříte? Nemusíte chodit daleko. Kdo nám pomáhal po roce 1989 se hospodářsky postavit na nohy? Byl to tehdejší, ještě nezelený, hospodářsky fungující západ. A jak? Jen si vzpomeňte na ty nářky, že nám tu hospodářsky nepatří ani klika u dveří a všechny prosperující podniky jsou v západních rukou! Důsledek? Dnes je nářků nad veřejným dluhem čtyřista miliard korun, že se jedná o hrůzu (jistě je to skutečně zářez), ale pokud jsem četl, tak na dividendách odteklo z naší republiky přes třista miliard korun. Skoro celé zadlužení. Samozřejmě oprávněně, investovali, tak správně sklízí úrodu!
Dá se tedy říci, že kdo z politiků věci chápe tak, jak jsou, tak se snaží věc kočírovat takovým způsobem, aby se svezl na onom tisícekrát ověřeném, že kdo má (rozjeté hospodářství), bude mu přidáno (pojede mu ještě rychleji) a kdo nemá, bude mu odňato i to, co má (nefungující hospodářství, které pak levně schlamstne ten, kterému ještě funguje). A vždy to začíná apelem a o tom je tento článek.
Opravdu, ale opravdu, by optimismus Němců hodně nenarostl, kdyby nějaký silák chytil Merze za kotníky a třikrát s ním praštil do zdi ? Mohl by se i sám humanitárně sebeobětovat skokem romantické šipky z Reichstagu.