Stát si posvítí na dohodáře. Je jich hodně a neplatí pojistné
Stát se chystá nově evidovat dohodáře. Opatření má podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL] zvýšit výběry na sociálním pojištění. Naznačil i úpravu limitů, do kterých by se pojistné u dohod neplatilo.
Zdravotní pojištění si musí hlídat i studenti. Hlavně ti pracující
O letních prázdninách vyrážejí studenti na brigádu. Dobré je vědět, co všechno se jim strhne z jejich výdělku a na co mají nárok. Nejdůležitější je pak zdravotní pojištění, do kdy ho stát za studenty hradí.
Neschopenek přibylo o 40 %. Stát zavádí nemocenské pojištění
Počet vydaných neschopenek pro nemoc za letošní první půlrok vzrostl oproti stejnému období roku 2019, tedy před covidem, o 40 procent na 1,22 milionu pracovních neschopností. Náklady na dávku sníží od ledna nový pojistní odvod.
Vláda otáčí ve věci otevření sociálního pojištění Ukrajincům
Vláda Petra Fialy [ODS] mění názor ve věci volného přístupu uprchlíků z Ukrajiny do českého systému sociálního pojištění. Zatímco donedávna její zástupci uváděli, že sociální systém Ukrajincům otevřou, nyní tvrdí, že jim ho zřejmě neotevřou.
Důchody se o 400 Kč navýší v základu, zásluha má stopku
Důchody se od ledna 2024 navýší v základní složce zhruba o 400 korun, přesné číslo ukáží statistická data zveřejněná 4. září. Procentuální neboli zásluhová část penzí neporoste. Reálné mzdy totiž klesají.
Paušální daň od ledna nejvíc vzroste OSVČ s nejnižšími příjmy
Paušální daň od ledna 2024 v 1. pásmu vzroste o 1 290 Kč na 7 498 Kč, ve 2. pásmu o 745 Kč na 16 745 Kč a ve třetím pásmu na 27 139 Kč. To je o 1 139 Kč. Paušalisté s překročeným obratem za rok 2023 změnu pásma hlásí do 10. ledna.
Termíny výplaty důchodů se v roce 2022 posunou šestkrát
Poslední termín důchodů letos připadá na 24. prosince. Česká správa sociálního zabezpečení je proto posouvá o den dopředu. První lednové důchody, jejichž termíny výplaty jsou 2. a 4. ledna, dorazí na účty 4. ledna 2022.
Příští rok zaplatíme vyšší odvody a nově i nemocenské pojištění
Od ledna 2024 roste rodičovský příspěvek, zvyšují se odvody na sociální pojištění a zaměstnanci se nově zatíží nemocenským pojištěním. Od poloviny roku 2024 se odvody vztáhnou i na dohodáře. A jsou tu i další změny v oblasti sociální politiky.
Nejvyšší povinné odvody ze mzdy mají ČR, SR a Rusko
Česko, Slovensko a Rusko mají nejvyšší povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění z 21 středoevropských a východoevropských zemí. Vyplývá to z mezinárodní studie Mazars CEE Tax Guide.
Změny u dohodářů vážně zasáhnou zdravotnictví i sociální služby
Novela zákoníku práce měnící podmínky práce u pracovních dohod vážně ohrožuje chod zdravotnictví i sociálních služeb. Právě na dohodářích totiž často stojí služby pohotovostí, hospiců i pečovatelských služeb. Úpravu žádá evropská směrnice.
Příspěvek na péči vláda zvýší nejspíš až v červenci příští rok
Růst příspěvku na péči ve všech jeho stupních navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí navázat na růst spotřebitelských cen. Příspěvek by rostl při inflaci nad pět procent. Nově by ho vláda zvýšila nařízením, prvně od 1.7.2024.
Živnostník vs. zaměstnanec: Odvody i nároky u ČSSZ se liší
Důchodové pojištění si v Česku platí 5,3 milionu ekonomicky aktivních osob, z toho přes 720 tisíc živnostníků. Ve správě odvodů a nárocích na dávky panují rozdíly. Navíc za zaměstnance vyřídí agendu zaměstnavatel, živnostník se stará sám.
Od ledna 2023 stát znovu přidá lidem na bydlení i na děti
Od ledna 2023 se zvýší přídavky na děti a změn dozná i příspěvek na bydlení. I v Praze bude platit 30% hranice nákladovosti pro nárok na dávku. A jedná se o zvýšení životního a existenčního minima. I ty ovlivňují výše dalších sociálních podpor.
Jurečka navrhl i více než dvojnásobný příspěvek na péči
Pravidelnou úpravu příspěvku na péči ve všech stupních závislosti navrhuje v chystané novele o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV]. Na dva tisíce korun chce resort zvýšit příspěvek na péči v prvním stupni závislosti.
Jaké druhy zařízení sociálních služeb jsou k dispozici v ČR
Stát určuje podmínky pro poskytování sociálních služeb, ale není až na pár výjimek jejich poskytovatelem. Téměř 70 procent celkové kapacity zařízení sociálních služeb zajišťují instituce, které jsou zřizovány kraji či obcemi.
Čerpání předdůchodu letos limituje úložka 266 738 korun
Minimální úložka v penzijním spoření pro předdůchod se od 1. ledna 2022 zvedla na 266 738 korun. Minimální výše měsíční dávky předdůchodu pro letošek činí 11 114 korun.
Příspěvek na péči podle MPSV poroste, ale ne v lednu
Navýšení a rozšíření příspěvku na péči slibuje Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] přes rok. Nyní tvrdí, že se vládní koalice na úpravě shodla a ke zvýšení příspěvku dojde v polovině příštího roku.
Zneužívání dávek je v ČR marginální, řekl nový šéf úřadů práce
Nedávno jmenovaný ředitel Úřadu práce ČR [ÚP ČR] Daniel Krištof se ve funkci zaměří na digitalizaci sociálních dávek i samotných úřadů práce tak, aby ubylo administrativy. Zároveň uvedl, že zneužívání dávek je v ČR marginální problém.
ČSSZ: Krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné není totéž
Krátkodobé ošetřovné zčásti nahradí výpadek příjmu kvůli nemoci či úrazu dítěte. Oproti tomu dlouhodobé ošetřovné řeší i zajištění péče o staršího člena rodiny po propuštění z nemocnice nebo při paliativní péči.
Důchodová kalkulačka frčí, má i desetitisíce přihlášení denně
Přehled o době pojištění a předběžné výši důchodu zobrazí důchodová kalkulačka České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] průměrně dvěma tisícům uživatelů za den. Někdy se počty přihlášení ale přehoupnou až k desítkám tisíc za den.
- Reklama -
reklama
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
