Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním [7.5.] jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,50 procenta. Rozhodla i o snížení diskontní sazby na 2,50 procenta a lombardní sazby na 4,50 procenta.
Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 9. května 2025. Hlavní sazba se tak nyní nachází na nejnižší úrovni za posledního tři a půl roku.
„Já jsem to očekával… Jistý jsem si nebyl, ale myslím, že je to správný krok. […] Myslím si, že česká ekonomika takové snížení sazeb potřebovala,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Překvapivé rozhodnutí ČNB podle analytiků není, protože inflace aktuálně klesla pod cíl ČNB ve výši dvou procent, když podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] v dubnu činila 1,8 procenta. S tím souhlasí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Má však i výhrady.
„Jádrová inflace a zvlášť pak inflace ve službách sice stále dosahují neuspokojivě vysokých hodnot, avšak evidentně při dnešním hlasování tento argument nepřesvědčil,“ říká.
Za aktuálním poklesem inflace stojí zejména levnější pohonné hmoty a některé energie, což jde na vrub zahraničním trhům, ale domácí inflační tlaky naproti nim příliš nepolevují. Proto si podle jeho názoru po dnešním snížení sazeb nejspíš už na příštím zasedání bankovní rada naordinuje pauzu ve snižování úroků.
Co říká Česká národní banka
Pro snížení sazeb dnes hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden hlasoval pro nezasahování do výše sazeb. Po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.
„V domácí ekonomice zůstává zvýšený růst cen služeb, zůstává tlak na růst mez a dál i rostou ceny nemovitostí,“ vyjmenoval hlavní inflační tlaky v ekonomice.
ČNB zdvojnásobila povinné minimální rezervy bank. Zdraží tím úvěry
„Další inflační tlaky omezují prostor pro další snižování sazeb,“ doplnil s tím, že nová makroekonomická prognóza centrální banky počítá s dalším snižováním sazeb nejspíš až v druhé polovině roku.
„To proto, že celkový výhled zůstává i nadále nejistý,“ uvedl Michl.
Podle něj další vývoj ovlivní ekonomika, fiskální politika vlády i dění ve světě, včetně dalšího postupu světových centrální bank a vývoje v oblasti cel. Guvernér se vyjádřil i k vývoji české ekonomiky, která, jak řekl s odvoláním na ČSÚ, oživuje. Inflaci ČNB letos očekává na průměrné hodnotě 2,5 procenta. Michl rovněž zdůraznil, že růst táhne hlavně vyšší spotřeba domácností a reálný růst mezd a platů.
„Jsou tu ale problémy v průmyslu,“ doplnil s tím, že hrubý domácí produkt letos podle nové prognózy ČNB dosáhne zhruba dvou procent.
Dopady rozhodnutí ČNB na finanční trhy
Aktuální rozhodnutí centrální banky velmi pravděpodobně znovu povede k poklesu úroků na depozitech, zvlášť v případě termínovaných a spořicích účtů.
„Zlevnění úvěrů se mohou dočkat firmy s variabilním úročením půjček. Pokud jde o hypotéky, tam se vývoj úroků řídí spíše střednědobými sazbami na trhu než přímo rozhodnutími ČNB,“ uvádí Dufek.
Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila dnešní rozhodnutí ČNB nijak nepřekvapilo. Tomu odpovídala velmi omezená reakce kurzu koruny, která vůči euru posílila pouze o zhruba 3 haléře na EUR/CZK 24,90.
Vývoj kurzu eura vůči koruně během dnešního zasedání bankovní rady ČNB
[Zdroj: xStation 5]
„Podle nás ovšem dnešní rozhodování až tak obtížné nebylo a jeho výsledek je logický. Hlavním argumentem ve prospěch zachování sazeb na stávající úrovni zůstal sektor služeb, který nadále vykazuje poněkud zvýšenou tendenci ke zdražování i růstu mezd. Prakticky všechny ostatní faktory ukazují opačným směrem,“ doplnil Hradil.
Také ale upozornil, že i když meziročně klesla inflace v dubnu na 1,8 procenta, dopomohly jí k tomu nespolehlivé položky, jako jsou potraviny a energie.
„Kurz české koruny navíc zůstává nečekaně silný, zvláště pak proti americkému dolaru. To samo o sobě zpřísňuje měnovou politiku. Výhled na růst české ekonomiky se v poslední době spíše zhoršuje, což opět nevěstí riziko inflačních tlaků,“ přidal Vít Hradil a dodal: „I po dnešním snížení navíc zůstávají tuzemské sazby dostatečně vysoko na to, aby případné zbytky doutnajících inflačních uhlíků přidusily.“
Ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler uvedl, že na konci letošního roku očekává repo sazbu centrální banky na úrovni tří procent. A dodal, že tým KB očekává ve druhé polovině roku mírnou hospodářskou recesi.
