Tržby v maloobchodě se v březnu reálně meziročně zvýšily o 3,4 procenta a meziměsíčně o 0,6 procenta. „Češi utrácejí dál s rozumem,“ ale komentuje aktuální výsledek maloobchodu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj ani březnové statistiky neukazují, že by Česko prožívalo nějakou nákupní horečku. V březnu meziročně stouply o deset procent tržby za pohonné hmoty a za nepotravinářské zboží o 5,1 procenta. Naopak za potraviny klesly o 0,6 procenta.
„Tempo maloobchodních tržeb tentokrát dosáhlo 3,4 procenta a celkově korespondovalo s předchozími výsledky,“ říká Petr Dufek a dodává: „Nepřekvapivě se rovněž mnohem více tankovaly pohonné hmoty, což nastává téměř pravidelně, když pohonné hmoty zlevňují.“
„Z hlediska struktury tržeb je patrná citlivost na ceny. Během prvního čtvrtletí rostly ceny potravin, nepřekvapí tedy, že jejich reálné prodeje v březnu klesly meziměsíčně i meziročně. Naopak levnější pohonné hmoty podpořily poptávku, když jejich prodeje byly v březnu vyšší,“ doplňuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Meziměsíčně tržby v maloobchodě v březnu reálně stouply za nepotravinářské zboží o 1,6 procenta a za pohonné hmoty o 1,2 procenta. Naopak u potravin klesly o procento.
„I když se reálná finanční situace domácností postupně zlepšuje, opatrnost či umírněnost v nakupování dál přetrvává. Část domácností si udržuje poměrně vysoký sklon k úsporám, které ukládají do bank a do investic,“ pokračuje Dufek.
Podle něj v oblasti maloobchodu asi mnoho jiného letos čekat nelze. Tržby nejspíš dál porostou o tři až čtyři procenta. A to podle něj postačí na to, aby spotřeba domácností zůstala letos hlavním motorem poptávkové strany české ekonomiky.
Maloobchodní tržby podrobně
Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ, v aktuální zprávě Českého statistického úřadu [ČSÚ] potvrzuje, že oproti loňskému březnu se zvýšily tržby za prodej pohonných hmot a nepotravinářského zboží.
„Prodej prostřednictvím internetu a prodej pohonných hmot přispěly k celkovému růstu maloobchodu nejvíce. Naopak nižší tržby jsme zaznamenali za prodej potravin a u specializovaných prodejen s výrobky pro domácnost,“ doplňuje.
Březen 2025: Maloobchodní tržby meziročně:
- Specializované prodejny s kosmetickými a toaletními výrobky: +8,7 %.
- Prodejny s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím: +6,1 %.
- Výrobky pro kulturu, sport a rekreaci: +5,4 %.
- Počítačové a komunikační zařízení: +3,7 %
- Oděvy a obuv: +1,3 %.
- Specializované prodejny s potravinami: +0,9 %.
- Internet a zásilkový obchod: +16,1 %.
- Prodej motorových vozidel: +0,5 %.
„Maloobchodním tržbám svědčí pokračující nárůst reálných mezd českých domácností, jejichž úroveň se postupně, ale jistě navrací na předcovidovou úroveň,“ komentuje výsledky hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Čeští spotřebitelé se podle něj stále zřetelněji zotavují z těžké spotřebitelské recese v důsledku vlny mimořádné inflace roků 2022 a 2023. Pokles reálných příjmů českých domácností byl při ní prakticky nejvýraznější v rámci celé EU.
„Díky odeznění inflační vlny, jež bylo patrné už loni, a letošní přetrvávající poměrně nízké inflaci, i té vyhlížené, porostou reálné mzdy v roce 2025 o více než 3 %. Spotřeba domácností pak přidá zhruba 4 %, právě na základě rostoucích reálných mezd,“ doplňuje.
Samotné maloobchodní tržby si podle jeho názoru letos polepší o necelá tři procenta, takže porostou zhruba shodně s tempem vzestupu reálných mezd.
Jaro je tady. A tak vyjely sekačky…
Za povšimnutí stojí i hlas obchodníků. Například obchodní ředitel společnosti Datart František Mikoška uvedl, že v případě prodeje elektroniky a e-commerce sehrál svou roli velice teplý březen.
„Urychlil nástup sezóny zahradních prací – a zákazníci na to reagovali rychle. Například nám vzrostly meziročně prodeje zahradní techniky o zhruba 30 procent, přičemž největší poptávka byla po sekačkách všech typů,“ tvrdí.
Potvrzuje rostoucí oblibu robotických modelů, ale i dalších strojů na údržbu zeleně, včetně čističek vzduchu. To především kvůli nástupu pylové sezóny a s ní souvisejícím alergiím.
„Blížící se mistrovství světa v hokeji zase vedlo ke zvýšené poptávce po televizorech, jejichž prodej v průběhu března vzrostl přibližně o 10 procent,“ doplňuje výčet.
Zajímavý postřeh k tržbám za březen z trošku jiného pohledu přidává Petr Dufek. Upozorňuje na to, že zatímco příjezdová turistika letos pozvolna sílí, celkové tržby v ubytovacích a stravovacích zařízeních reálně klesají.
„Je vidět, že Češi na těchto službách šetří a důvodem je nespíš soustavný nárůst cen právě v této oblasti, označované jak HORECA. Sice to v Praze až tak vypadat nemusí, však ČR není pouze hlavní město,“ uzavírá.
Řeknu to takto. Statistici a ekonomové musí mít nějaký nástroj na poměřování ekonomické reality. Dělají to přes peníze. S tím je však potíž. Ne, že by to bylo špatně, ale nesposkytuje to zcela přesný obraz. Lepší je se držet pojmu hodnoty, což je základ. Jako jsou ve fyzice základem hmota a energie a zákony jejich zachování jsou základem všeho, včetně všech dějů. V životě lidském je to zase tak, že obecně bez hodnot zhyneme. Jsou to všechny hmotné a nehmotné statky k udržení života. Nedají se natisknout, vytvořit z ničeho, vždy se musí z něčeho vytvořit. Jako ve všem se jedná o ty nezbytné, pak běžné a ty zbytné. Z toho vyplývá, že vždy nějaká ekonomika bude, protože bez těch nezbytných bychom nepřežili, tak se budou tvořit za všech okolností. Ty běžné jsou pak jen pro někoho a ty zbytné pro přežití klíčové nejsou. Jako třeba ty sekačky. K tomu je třeba vzít parametr efektivita, to je to, kolik hodnot spotřebuji na tvorbu zase jiných hodnot. Třeba energie, lidské práce a materiálu na výrobu té zmíněné sekačky.
A já sleduji tu věc, že ta tvorba hodnot i s efektivitou už dost dlouho pěkně drhne a dochází v ní k velkým změnám. Je jasné, že při dělbě práce se hodnoty směňují přes peníze a právě tento tok ekonomové sledují. Jenže ty změny, a jsou to negativní změny, se projevují třeba růstem cen (ty jsou vyvažovatelem celého procesu směny, aby probíhal hladce), následne pak inflací a také i nedostatkem hodnot, to je zase to, že i když třeba peníze na ni mám, k dostání není, jak to pamatuji za komoušů rudých, ten tu opět dnes opravdu je!!!!! Z toho vyplývá jedno. Že pokud životní úroveň poměřuji množstvím těchto hodnot, statků, tak všeobecné snižování životní úrovně je zřetelně na obzoru. Jenže při poměřování přes peníze to tak nutně vypadat nemusí.
Sledování toku jen přes peníze může být zkreslující i tím, že lidé ty peníze mít mohou, ale tak že projídají podstatu. Jezdí na dovolenou, chrámy konzumu jsou plné kupujících, plus další podobné projevy, ale třeba ženy mají na nohou místo elegantních bot levné cvičky, střechou doma lidem zatéká, jezdí v kouřící šunce, když třeba podnikají jako OSVČ, tak na odvody nemají, čímž pak budou mít žebrácký důchod. K tomu třeba to co zdědili po rodičích, to dále nerozvíjí a nezhodnocují, ale naopak spotřebovávají. Toto vše pohled přes peníze neodhalí, ale sledováním hodnot zcela zřetelně ano. Důsledkem je pak to, že finančně se to jeví vcelku v pohodě a vlády se chlubí, jak jsou dobré. Výběr daní (peněz) roste, nárůst v ekonomice ve finančním vyjádření také roste. Ale lidé brblají, protože vidí, že se mají naopak hůře. V možnostech a také životní úrovni, protože si mohou dovolit méně než tomu bylo dříve. Není to rozpor, jen důsledek toho, že pohled přes peníze nemůže poskytnout přesný obraz toho, co voliče zajímá hlavně.