Tento týden se znovu dostane pozornosti dohodám o clech prezidenta USA Donalda Trumpa. Aktuální výjimky končí 9. července. Americká administrativa už ale i oznámila, že tam, kde nedojde k dohodě, potrvá současný stav do 1. srpna.
Průměrná sazba cla na produkty dovážené do Spojených států vzrostla z 2,3 procenta v roce 2024 na 13,3 procenta letos. Tento nárůst zahrnuje jak sektorová cla [např. 25 % na automobily, 50 % na ocel a hliník, pozn. red.], tak recipročně uplatňovaná cla. To jsou odvetná cla vůči obchodním partnerům. Zahrnují ale i speciální cla na Čínu a vybrané produkty z Kanady a Mexika.
Ačkoli pozastavení recipročně uplatňovaných cel mělo skončit 9. července, Donald Trump oznámil prodloužení vyjednávacího období do 1. srpna. Také ale zdůraznil, že země, které se nedohodnou s USA na obchodní dohodě, musí počítat s výrazným zvýšením cel.
Nabízí se proto otázka, jaký bude další vývoj celní války ze strany prezidenta Trumpa. Na otázku odpovídají ekonomové z Bloomberg Economics. Ti představili tři možné scénáře dalšího vývoje americké celní politiky.
Nová krásná cla: Základní scénář
V tomto případě je většina aktuálních cel zachována a zavedena jsou nová sektorová cla, například 25 procent na farmaceutické výrobky. Průměrná sazba cla na dovoz do USA tak stoupne na 15,5 procenta. Celní příjmy by mohly za dekádu překročit 2,8 bilionu dolarů. A to přesto, že vyšší cla sníží dovoz do USA až o 23 procent.
Jako vedlejší efekt se ukáže pokles hrubého domácího produktu USA o 1,9 procenta během 2–3 let. Zároveň stoupne inflace o 1,1 procenta.
Nová vyšší cla na farmaceutické výrobky se současně ukáží jako velice negativní zpráva pro evropské země. To nejen pro státy EU, ale i pro Švýcarsko, které platí za významného vývozce léčiv.
Scénář vysokých cel
V tomto scénáři USA realizují veškerá oznámená zvýšení, včetně vysokých sektorových cel a výrazného nárůstu odvetných cel. To znamená, že zavedou například 50% cla na dovozy z EU a 34% cla na dovozy z Číny. Průměrná sazba amerického cla stoupne na 28 procent.
Dovoz do USA následně klesne až o 42 procenta, byť celní příjmy rostou na 3,7 bilionu dolarů. Na druhé straně americký HDP zažije pokles až o 3,7 procenta. Inflace stoupne o 2,2 procenta.
USA ztrácejí jako bezpečný přístav, říká investiční šéf Amundi Petr Zajíc
Zde si dovolím poznámku: Jde pochopitelně o nejhorší scénář z pohledu finančních trhů. A ten může vést k dalšímu pokračování odklonu od amerických aktiv, a hlavně dolaru jako rezervní měny. Přitom již v uplynulých týdnech jakákoli nejistota ohledně americké obchodní politiky vedla k výprodejům dolaru. I když nyní po víkendovém prodloužení vyjednávacího období americký dolar opět posiluje napříč trhem.
Další jednání o nízkých clech
V tomto případě dojde k částečnému snížení cel. Průměrná sazba klesne na 10,5 procenta. Dovoz do USA se sníží o 13 procenta, celní příjmy dosáhnou 2,1 bilionu dolarů. Negativní dopad na americký hrubý domácí produkt bude „jen“ zhruba 1,2 %. Inflace stoupne o 0,7 procenta.
Stojí za zmínku, že ve všech scénářích je celkový dopad cel negativní, nicméně aktuálně udržovaná obecná 10% sazba je pro většinu zemí světa přijatelná. Problém ale představují vysoká sektorová cla na některé základní produkty, jako jsou hliník, ocel a automobily.
Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag.cz
