Záhořský letní dub Ochránce je jen jeden. Ve středočeské obci Záhoří, kousíček od městečka Miličín na České Sibiři, stojí na hrázi tamějšího rybníka už téměř tři sta let. Ochráncem místní strom jmenují proto, že je chrání před hromy i blesky.
Obvod dubu Ochránce je úctyhodný, činí 688 centimetrů. Významný strom, který se snad i brzy stane stromem památným, dominuje spodní části návsi vesnice Záhoří téměř na samé hranici Středočeského a Jihočeského kraje. Svou mohutností budí respekt zblízka. Naopak zdáli nabízí pohled plný uklidnění.
„Je to náš dub Ochránce. Jeho velká výška byla a je důvodem častých zásahů bleskem. Stahuje je na sebe, aby nezbloudily mezi domy. A i když se na něm bouřky hodně podepsaly, tak tu sebejistě stojí dál,“ popisuje pro FinTag Ochránce Hana Imramovská z místní komunity, která ho na popud své matky přihlásila do ankety Strom roku.
Upozorňuje, že silné kořeny stromu drží pohromadě i hráz místního rybníka. Traduje se, že dub na hrázi rybníka roste od dob jeho založení. Existenci rybníka kroniky dokládají již v roce 1764. Tehdy Čechy ještě spravovala arcivévodkyně rakouská, královna česká a uherská a markraběnka moravská Marie Terezie. Rybník přitom vždy patřil k místnímu zemědělskému dvoru, v němž byly dříve konírna i lihovar. Dnes rybník využívá zemědělská firma Klas jako chovný rybník a dobrovolní hasiči pro čerpání vody při požárech. Ostatně patronkou Ochránce, významného stromu, je starostka Okresního sdružení hasičů Benešov Dana Vilímková.
„Dub je ale i lákadlem dětí všeho věku, které se pokoušely, a stále pokoušejí, na něj vylézt. Viděl první pokusy o polibek, první vyznání lásky. Zná naše tajemství, a poctivě je střeží. Naše a jednou i našich dětí,“ popisuje, co znamená památný strom pro místní, Hana Imramovská.
Záhořský dub jednou málem zahubilo bahno
To, že je dub Ochránce v Záhoří významným stromem, a nyní prochází procesem stát se stromem památným, podle ní není žádná náhoda. Dub vyniká svým vzrůstem i věkem. Rovněž představuje výraznou krajinnou dominantu a dotváří podobu celé obce. Váží se k němu vzpomínky místních. Třeba Jaroslav Tajtl, který do Záhoří jezdí na víkendy z nedalekého Tábora, vzpomíná, jak dub jednou „zachránil“.
Hlasujte pro Záhořský dub Ochrance! >
„Rybník se totiž vypustil a bagrovalo se bahno, které se vyváželo za hráz, na louku za rybníkem, a na hráz také. A tehdy pod hrází napravo od dubu rostly další, mnohem mladší duby. Dnes tam není ani jediný, protože byly zahrnuty bahnem natolik, že je to udusilo. I ten náš starý dub Ochránce byl částečně zahrnutý bahnem a stál v hnijící vodě. Nelenil jsem a jeho kmen osvobodil,“ vypráví s tím, že dodnes je kolem úpatí kmene vidět malá strouha, která je pozůstatkem právě jeho záchranného zásahu.
Stromy částečně dýchají i kořeny a kůrou, a pokud dojde k zahrnutí kmene, může to postupně zahubit celý strom.
„Dnes to může být klidně 35 let, co jsem tam tu strouhu hrabal,“ říká Jaroslav Tajtl.
Z pohledu záhořského dubu Ochránce nejde ale o žádný dlouhý čas. Libor Švec, který se stará o lesy města Miličín a je evropským certifikovaným arboristou ETW [European Tree Worker, pozn. red.], potvrzuje, že záhořskému Ochránci opravdu může být 300 let, ale i více.
„Přesně to nedokáži říci. Věk se u takovýchto stromů prokazuje odborným vrtem do středu stromu. Dutým vrtákem se odebere vzorek, ve kterém se spočítají letokruhy. Ochránce má však zespoda dutinu, u které není jisté, do jaké výšky sahá, a jakého je rozsahu. Chybějící letokruhy tam můžeme pouze odhadovat,“ vysvětluje pro FinTag.
Záhořský strom Ochránce má i své šrámy
Byla to hrozná bouře, orkán, která se přehnala roku 2013 Záhořím na České Sibiři! Přímo ve vsi tehdy lehla spousta stromů. Borovice byly vyvrácené, ovocným stromům odpadávaly větve, smrkům se lámaly špičky.
„A lehly i některé okolní lesy, hlavně ty, které mají v majetku obyvatelé Záhoří, tedy kolem Spálené Paseky, směrem od dubu dál přes louku pryč ze vsi,“ vzpomíná na orkán ve vesnici Hana Imramovská.
Záhořský dub Ochránce schytal nepočítaně blesků. A přitom ztratil i jednu z hlavních větví mohutné koruny. Ležela nějakou dobu zlomená na hrázi, padlá do vody… Až po odstranění těch největších škod ji místní odklidili a čistě zařízli.
„Tehdy se skoro každý soused obracel na pojišťovnu se škodní událostí. Obyvatelé obce měli rozbitá okna, spadlé tašky ze střechy a mnohé další škody. Spadlá větev dubu se řešila, až když na to byl čas,“ popisuje Imramovská.
Povodně: Pojišťovny radí, jak správně nahlásit pojistnou událost
Jako problém se dnes ale ukazuje, že strom nikdy nebyl v péči odborníků. Místní tehdy prasklou větev blízko kmene zařízli rovným řezem. A to se dnes ukazuje jako chyba.
„V řezu je patrná hniloba, která pomalu prostupuje dovnitř větve a dál do kmene. Strom se snaží místo ´zacelit´ tvorbou takzvaných hojivých pletiv, která mají ochránit své dřevo před vstupem patogenů, jak je na několik místech kolem řezu vidět, ale tady je to moc velká plocha, takže toto místo je hrozbou do budoucna,“ vysvětluje Libor Švec.
Náklady na ošetření záhořského Ochránce
Záhořský dub Ochránce by si tak zasloužil odbornou péči. I to je jeden z důvodů, proč ho místní přihlásili do ankety Strom roku. Pokud v ní vyhraje, péči dostane. V jeho případě to značí s největší pravděpodobností zdravotní řez a instalaci stabilizačních vazeb kosterních větví v koruně.
„Ale druh a rozsah ošetření musí skutečně určit odborník po podrobné prohlídce dřeviny. Takto ´od stolu´ není absolutně reálné určit rozsah následné péče o strom,“ říká pro FinTag Zdeněk Poula, vedoucí odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí Městského úřadu Votice, pod který jako obec s rozšířenou působností Miličín, a tedy i Záhoří v oblasti životního prostředí spadá.
Dobrou zprávou alespoň je, že dutina Ochránce nevypadá, že by potřebovala ošetření. Navíc dutiny starých stromů se dnes už nevyplňují, dodává Poula. Jde o zastaralý postup. Co se týče nákladů na ošetření stromu, takové práce se podle něj zpravidla pohybují ve vyšších desítkách tisíc.
- Dendrologický posudek plus průzkum: cca 6 000,- Kč.
- Zdravotní řez: cca 7 000,- Kč.
- Stabilizační vazby: cca 15 000,- Kč.
Konkrétní zásahy, a zejména u takto významné dřeviny, by pak podle něj měl navrhnout a provést zkušený, ideálně certifikovaný arborista. A aby to nebylo tak jednoduché, vedoucí odboru upozorňuje, že ošetřování památné dřeviny vyžaduje písemný souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. A jemu předchází správní řízení.
Záhořský Ochránce potřebuje péči
Svůj pohled na ošetření záhořského dubu Ochránce nabízí i Libor Švec. Ten je právě oním certifikovaným arboristou: „Největší problém vidím u čelní kosterní větve, která se mírně sklání nad vodou. Je velmi zatížená, má spoustu výhonů, a nese obrovskou váhu. Během semenného roku dostává hodně zabrat. Pokud by se tato skutečnost sešla s dalším silným větrem, které nám zde na České Sibiři občas foukají, může nastat podobný scénář jako v roce 2013.“
Záhořský dub Ochránce by si tak podle jeho slov zasloužil mírnou redukci postranních větví všude tam, kde je velká zátěž, a to takzvaným redukčním řezem. Následně by podle Švece bylo vhodné instalovat ocelovou podkladnicovou vazbu, která se dělá ve spodní třetině kosterních větví. Ta by tuto nejvíce zatíženou větev spojila s jednou ze zadních kosterních větví, která je stabilnější, a dělala by jí oporu. Náklady na ošetření Švec odhadl obdobně jako Zdeněk Poula, tedy na zhruba 35 000 korun.
Češi jsou hlupáci. Místo, aby surové dřevo zpracovali, tak ho vyváží
Za pozitivní považuje to, že veškeré zásahy by šly na vrub zlepšení stavu stromu a prodloužení jeho života. Z hlediska bezpečnosti totiž na dubu není třeba dělat nic. Ochránce nikoho a ani ničí majetek neohrožuje.
„Moderní způsob přístupu k péči o strom, pokud není rizikem pro okolí, je nechat ho žít si svým životem. Suché větve se neořezávají, nechávají se na místě a vytváří nový biotop. Jiný hmyz je na suché větvi s kůrou, jiný na větvi bez kůry. Objevují se nové druhy hmyzu, houby a tvoří se podmínky ke vzniku dutin pro ptáky,“ popisuje přístup odborníků Švec.
Strom roku se dočká odborného ošetření
To, že vítězství v soutěži Strom roku značí postup do ankety Evropský strom roku a zajištění ošetření stromu, potvrzuje pro FinTag Kateřina Bolečková, koordinátorka ankety Strom roku.
„Odborné arboristické ošetření pro vítězný strom na prvním místě je vždy individuální. Záleží, jakou péči přesně daný strom potřebuje. Firma, která toto ošetření pro vítěze zajišťuje, většinou odhaduje cenu ošetření mezi 25 000 až 30 000 korunami,“ vysvětluje.
Hlasujte pro Záhořský dub Ochrance! >
Například v případě kořenové půdní injektáže se cena za jeden vpich pohybuje okolo 400 korun. Počet vpichů se odvíjí od velikosti koruny stromu.
„Co si pamatuji, tak většinou bylo potřeba více než 20 vpichů na jeden strom,“ říká s tím, že řeč je o částce kolem 8 tisíc korun.
Sbor dobrovolných hasičů Záhoří, který loni oslavil 100 let existence, jenž svého Ochránce do soutěže Strom roku nominoval, doufá, že to bude právě Ochránce, který v soutěži uspěje. Zasloužil by si to nejen za svou službu, ale i kvůli tomu, aby na hrázi záhořského rybníka stál další stovky let. A zájem na tom, aby Ochránce v soutěži uspěl, nemají jen hasiči, ale celá místní komunita. Ti všichni vyzývají, aby lidé pro záhořský dub Ochránce hlasovali v anketě Strom roku.
Daniel Tácha, spolupráce Hana Imramovská
