Česko se zadlužuje dvakrát rychleji než průměr EU

113
Cesko
Hlavní město Praha / Ilustrační foto: Redakce FinTag

Zadlužení Evropské unie se zvýšilo ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procentního bodu na 81,9 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Zadlužení eurozóny stouplo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP.

Ve své aktuální zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení je vyšší i meziročně, tedy ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku. V EU se zvýšilo o 0,7 procentního bodu a v zemích platících eurem o 0,5 procentního bodu. Celkový hrubý veřejný dluh EU na konci druhého čtvrtletí činil téměř 15,05 bilionu eur [cca 366 bilionů Kč]. Z toho v eurozóně stoupl téměř na 13,68 bilionu eur [cca 332,7 bilionu Kč].

Fialova vláda nejspíš porušila vlastní zákon o rozpočtové odpovědnosti

V Česku se zadlužení mezikvartálně zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. A meziroční tempo zadlužování bylo rychlejší, nárůst činí 1,4 procentního bodu. Český vládní dluh se zvýšil téměř na 3,63 bilionu korun a je rekordní. Údaj zahrnuje celkovou sumu peněz, kterou dluží stát a všechny veřejné instituce.

Z jednotlivých členských států mělo nejvyšší míru zadlužení na konci druhého čtvrtletí:
  • Řecko: 151,2 % HDP,
  • Itálie: 138,3 % HDP,
  • Francie: 115,8 % HDP,
  • Belgie: 106,2 % HDP,
  • Španělsko: 103,4 % HDP.

Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko, a to 23,2 procenta HDP. Následují Lucembursko se zadlužením 25,1 procenta HDP, Bulharsko [26,3 % HDP] a Dánsko [29,7 % HDP].

Jaký byl vývoj zadlužení ve druhém čtvrtletí

Mezičtvrtletně zaznamenalo ve druhém čtvrtletí 15 zemí nárůst poměru dluhu k HDP a 12 zemí pokles. Největší nárůst vykázalo Finsko, kde se zadlužení zvýšilo o 4,3 procentního bodu. Následují Lotyšsko s nárůstem o 2,2 procentního bodu a Bulharsko se zvýšením o 2,6 procentního bodu. Zadlužení nejvíce kleslo v Litvě, to o 1,4 procentního bodu, a pak v Irsku, kde bylo o 1,2 procentního bodu. V Řecku a Lucembursku se snížilo zadlužení shodně o 1,1 procentního bodu.

Zadlužení jednotlivých unijních zemí vůči HDP ve 2. čtvrtletí 2025 [v %]

[Zdroj: Eurostat]

Česká republika ve své novodobé historii, tedy od roku 1993, měla nejnižší zadlužení mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus.

Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, zhruba z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlády zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.

Vláda schválila rozpočet 2026. Úroky z dluhu jsou 110 miliard korun

Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli v čele vlády nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.

Výrazně se zvýšilo zadlužení v roce 2020, kdy přesáhlo 37 procent HDP, a v růstu pokračovalo v dalších letech, kdy byl předsedou vlády Petr Fiala z ODS. Za rok 2024 zadlužení podle Eurostatu dosáhlo 43,3 procenta HDP.

Eurostat dále zveřejnil statistiku o vývoji deficitu veřejných financí. Deficit za EU se proti předchozím třem měsícům ve druhém čtvrtletí prohloubil o desetinu bodu na 2,9 procenta, schodek za eurozónu zůstal na 2,7 procenta HDP. Deficit za Českou republiku se snížil o tři desetiny bodu na 1,6 procenta HDP.

Příjmy státního rozpočtu letos překročí plán. Peníze i tak chybí

Zpřesněné údaje o vládním dluhu a deficitu veřejných financí za loňský rok pak ukázaly, že zadlužení EU se zvýšilo loni na 80,7 procenta HDP z 80,5 procenta HDP na konci roku 2023. V samotné eurozóně stouplo na 87,1 procenta HDP z 87 procent HDP předloni. Rozpočtový schodek v EU i eurozóně se snížil loni na 3,1 procenta HDP. V roce 2023 v celé unii schodek činil 3,4 procenta HDP a v eurozóně 3,5 procenta HDP.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here