Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] 29.5. načetl pozměňovací návrh, který za daných podmínek osvobozuje od platby daně z příjmu fyzické osoby u převodů kryptoaktiv. Nejčastěji jde o kryptoměnu, jako je bitcoin a další.
Pozměňovací návrh předložil ministr Stanjura spolu s poslancem Jiřím Havránkem [ODS]. Pokud by jej předložil jako ministr, musel by návrh projít připomínkovacím řízením, takto jde rovnou ke hlasování. Přílepek s kolegou Havránkem vložili k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele [JMHZ].
Návrh oba poslanci načetli v den, kdy se veřejnost teprve seznamovala s prvními informacemi ohledně bitcoinové kauzy ministra spravedlnosti Pavla Bažka [ODS]. Na dnešním jednání Sněmovny podaný pozměňovací návrh ostře kritizovali zejména Piráti.
„Stanjura den před kauzou s bitcoiny – o které věděl měsíce – načte pozměňovák, který ruší čirou náhodou daně i pro bitcoinové miliardáře. Tyto daně Piráti kvůli férovosti prosadili do konsolidačního balíčku. Velká pro kamarády. Stát minus miliardy. Stanjura by měl rezignovat,“ uvedl na síti X Ivan Bartoš.
Co stojí v pozměňovacím návrhu ministra financí?
Předně to, aby body vkládané tímto pozměňovacím návrhem nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2026. A dále to, že osvobození od platby daně z příjmu fyzických osob se za daných podmínek rozšiřuje i o příjmy u kryptoaktiv. To znamená, že návrh ministra financí Stanjury a jeho stranického kolegy ruší loni zavedený horní limit 40 milionů korun pro daňové osvobození při prodeji obchodních podílů, cenných papírů a kryptoaktiv. Pokud je splněn takzvaný časový test – tedy že je majetek držen alespoň tři nebo pět let. Časový test zůstává, ale limit by podle návrhu už neplatil.
To již na sítí X komentovala i šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová z ANO: „Minulý týden a v naprosté tichosti načetl Zbyněk Stanjura přílepek, který nově osvobozuje zisky z krypta nad 40 mil. Kč ročně od daně. Byla to přitom tahle vláda, kdo společně s námi v prosinci 2024 prosadil, že se zisky nad tento limit danit musí. Nejde o náhodu.“
Podle ní jde o druhou fázi téže operace.
„Nejprve si lumpové za pomoci Blažka a Stanjury vyvedli miliardy z trestné činnosti a teď jim chce Stanjura zajistit, aby z těch peněz nemuseli zaplatit ani korunu daně. Zákon, který sám pomáhal prosadit, se den před prasknutím kauzy snažil potichu změnit. Je třeba další důkaz, že si prominenti ODS potřásli rukou s podsvětím?“
Vyjádřil se i Stanjura: „Jablka nebo hrušky, krypto nebo start-up, nevadí, že to není to samé, ANO si jede to svoje. Můj pozměňovací návrh pomůže start-upům, respektive zakladatelům úspěšných firem, kteří projekt rozjedou, úspěšnou společnost prodají a získané peníze většinou znovu investují. Proto, abychom v ekonomice podporovali inovace, je lepší osvobodit majitele firem po prodeji jejich podílů od daní, pokud je drželi dostatečně dlouho. Tento daňový režim ostatně platil do konce loňského roku. Na návrh Pirátů jsme v konsolidačním balíčku zavedli strop pro osvobození od daně po prodeji podílů na 40 milionů, ale ukázalo se, že to inovacím neprospívá. Proto chceme stav vrátit zpět. Nebylo to v tichosti, svůj návrh jsem představil veřejně na schůzi Sněmovny. Nejde dělat hospodářskou politiku tak, že kvůli jednomu případu ´zařízneme´ lidi, kteří celý život pracují na budování firem a dávají práci stovkám jiných lidí.“
Jaké je odůvodnění pozměňovacího návrhu
Zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, bylo do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon o daních z příjmů], zapracováno ust. § 4 odst. 3, kterým se omezilo osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů a obchodních podílů úhrnnou částkou ve výši 40 milionů korun ve zdaňovacím období. Stojí v odůvodnění pozměňovacího návrhu.
Zákonem č. 32/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti, byl stejný režim zaveden i pro příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva osvobozené podle stávajícího § 4 odst. 1 písm. zk) zákona o daních z příjmů. Úhrn příjmů, pro které byla zavedena hranice osvobození ve výši 40 milionů korun, se tak rozšířil i o příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva.
V odůvodnění svého návrhu Stanjura a Havránek uvádějí:
Toto zavedené opatření tak vedle uvedených technických problémů, které se váží ke správnému výpočtu poměru výdajů k části příjmů, které přesáhnou úhrnnou hranici 40 milionů korun, přináší také bariéru zejména při převodu obchodních podílů při změně vlastníků dlouhodobě budovaných společností.
V zákoně o daních z příjmů je sice na tuto situaci pomýšleno tím, že se umožnilo výdaj konstruovat z tržní hodnoty podílu k 31. 12. 2024 (stávající § 10 odst. 9 zákona o daních z příjmů), nicméně zastropování osvobození příjmů vytváří značné administrativní překážky pro převod společností novým vlastníkům.
Obdobně i v případě cenných papírů toto zastropování vytváří překážku obchodování na kapitálovém trhu, kdy investoři své chování na trhu přizpůsobují řadě pravidel pro zdanění příjmů z obchodování na kapitálovém trhu a toto zastropování osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů může vést ke změně chování investorů.
A uzavírají: Rozšíření zastropování osvobození příjmů i na příjmy z úplatného převodu kryptoaktiv může způsobit stejný efekt právě i při obchodování s kryptoaktivy.
Miliarda v bitcoinech je jako z románu, říká Blažek. A má pravdu
Stanjura svůj návrh už dříve vysvětlil tím, že zastropování částky, do které není nutné platit daň, na 40 milionech, je administrativní překážka pro investování a investoři by se ho stejně naučili obcházet. Návrh čeká finální hlasování ve Sněmovně, to by se mohlo konat už na probíhající schůzi Sněmovny.
Co dál stojí v pozměňovacím návrhu
Příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, je od daně z příjmů osvobozen, pokud jsou splněny podmínky zákona o daních z příjmů. Obdobně to platí i pro příjem z úplatného převodu cenného papíru.
V obou případech je pro osvobození tohoto příjmu rozhodné splnění časového testu 5 let, resp. 3 let mezi nabytím podílu nebo cenného papíru a jeho úplatným převodem.
Ale nad rámec tohoto časového testu byla zavedena další podmínka pro osvobození v podobě úhrnné horní hranice pro osvobození těchto příjmů ve výši 40 milionů ve zdaňovacím období. A hranice 40 milionů korun se vztahuje pouze na příjmy, které splňují podmínky pro osvobození ze zákona o daních z příjmů. To je na příjmy, u nichž byl splněn časový test. A také, že překročení hranice se posuzuje v úhrnu za příjmy osvobozené dle zákona o daních z příjmů.
Je-li něco volatilní, je to bitcoin! Ale teď je znovu na maximech
Dále platí: V případě, že příjmy poplatníka z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci nepředstavovaného cenným papírem a z úplatného převodu cenného papíru splňují podmínky časového testu a zároveň jejich úhrn ve zdaňovacím období nepřevyšuje 40 milionů korun, jsou tyto příjmy osvobozeny od daně z příjmů v plné výši.
Pokud však tyto příjmy splňují podmínky časového testu, ale ve svém úhrnu za zdaňovací období převyšují 40 milionů korun, budou od daně z příjmů osvobozeny pouze částečně, a sice v rozsahu, v němž nepřevyšují 40 milionů korun. Tedy v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů nepřevyšující 40 milionů korun celkového úhrnu těchto příjmů.
Jak to vidí Stanjura s Havránkem
Autoři pozměňovacího návrhu ale i uvádějí: Zároveň zákon o daních z příjmů v § 10 odst. 4 stanoví, že je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je zčásti od daně osvobozen, výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení snižují příjem také jen v části, která odpovídá poměru, v jakém tento příjem od daně osvobozen není. Vzhledem k tomu, že hranice 40 milionů korun je kumulativní pro více typů příjmů, může dojít ke kombinaci počítání a uplatňování několika poměrových ukazatelů, kdy mohou vzniknout sporné a nejednoznačné situace.
–DNA–
Pozn. red.: Zprávua jsme v čase aktualizovali o vyjádření A. Schillerová a Z. Stanjury.
