„Čínská pozice v Srbsku dlouhodobě posiluje. Vidíme to na přítomnosti čínských občanů na bělehradských ulicích. Tam to začíná,“ říká v podcastu FinTag vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Bělehradě Pavel Daněk.
Přesto ale dodává, že Srbsko i nadále zůstává pro české firmy a investory „zemí zaslíbenou“. A to jak díky dobrému jménu, které Česko v Srbsku má, tak díky tomu, že se řadí do první desítky zemí, z nichž proudí do Srbska nejvíce investic. Za příklad dává skupinu PPF, která v zemi podniká v telekomunikacích a finančních službách. Dále průmyslový holding CE Industries zbrojaře Jaroslava Strnada, který v Srbsku ovládá tamějšího předního výrobce pracích prášků a čisticích prostředků Beohemija. Českou developerskou firmu Sebre, jež staví v Bělehradě i po celém Srbsku. A stejně tak v Srbsku úspěšně podniká i český Dr. Max, který tam dnes provozuje již více než 400 lékáren.
„V Srbsku je velice úspěšná i česká Škoda Auto. Škodovka tam patří k nejprodávanějším autům. Z tohoto pohledu je to její třetí nejvýkonnější trh hned po tom českém a slovenském,“ říká v podcastu FinTag Pavel Daněk.
Z evropských firem jsou největšími investory v Srbsku německé a rakouské společnosti. A to i navzdory tomu, že oficiálně nejvíce evropských peněz do země přichází z Nizozemska. Nicméně to, jak potvrzuje Pavel Daněk, je zapříčiněno tím, že v Nizozemsku sídlí kvůli výhodně nastaveným daním mnoho evropských firem. Doplňuje, že v Srbsku je relativně dobře hodnocena digitalizace státní správy. Poměrně rychle jde povolování staveb, ale jinak je výkon státní správy „horší“ než v Česku. S tím musí podle něj čeští podnikatelé počítat.
„Z pohledu evropských firem ale i tak nadále zůstává Bělehrad centrum regionu západního Balkánu. Proto tam přichází mnoho investorů. Láká je srbský trh, který patří v regionu k těm největším, ale i možnost, že z něj obslouží celý západní Balkán,“ vysvětluje.
Spolupráce uvnitř regionu stále vázne
Přesto upozorňuje, že dobře běží spolupráce mezi Srbskem a Maďarskem na severu, Rumunskem na severovýchodě a Bulharskem na východě. Naopak spolupráce se Severní Makedonií na jihu, Černou Horou na jihozápadě, a zejména Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem na západě je podle něj „zabržděna“. Což dvojnásob platí pro Kosovo na jihu.
„Pocit z těch všech historických křivd je pro mnoho lidí asi stále silnější než vidina ekonomického rozvoje na základě spolupráce. A to je asi základ toho, proč spolupráce Srbska s okolními státy je jednou z oblastí, kde panují velké rezervy,“ říká.
„Evropská unie se snaží motivovat země západního Balkánu k větší integraci. Nicméně to není něco, kde bychom mohli říci, že pozorujeme úspěch, nebo 100% naplnění potenciálu, který tam je,“ dodává.
V případě Srbska Evropská unie podmiňuje jeho vstup do EU mimo jiné tím, aby s Kosovem uzavřelo právně závaznou dohodu o komplexní normalizaci vztahů. Což není nic jiného než plné uznání kosovské státnosti a respektování jeho územní celistvosti. Vzhledem k tomu, že historicky náleželo Kosovo vždy k Srbsku, a i nyní v Srbsku všeobecně platí ono známé „Kosovo je Srbija“, se toto jeví jako dost těžko splnitelná podmínka.
Lipavský s Pavlem poslali do Kosova českého velvyslance
Z hlediska české politiky a českého byznysu v Srbsku, který je nesrovnatelně mohutnější než v Kosovu, není bez zajímavosti, že Česká republika v roce 2023 do Kosova vyslala vůbec prvního designovaného mimořádného a zplnomocněného českého velvyslance. Toho vybral tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Lipavský [tehdy ještě Pirát, dnes ODS] a schválil ho prezident Petr Pavel, jenž byl ve funkci několik prvních měsíců.
„Srbové toto jistě zaznamenali, ale nepozoruji, že by to nějak na té běžné, každodenní, úrovni, nějak výrazně uškodilo našim jinak velice dobrým vztahům,“ říká Pavel Daněk s tím, že tyto vztahy se dál prohlubují, a to na nejvyšší úrovni.
Zoran Milanović zlobí. Podpořil Srby v Bosně i Rusy na Ukrajině
Za příklad dává na letošek chystanou cestu premiéra Andreje Babiše [ANO] s podnikateli do Srbska. V podcastu FinTag v souvislosti s Kosovem ale i popisuje, jak Srbové nahlížejí na válku na Ukrajině, v jejímž případě Ukrajině – stejně jako Srbsku – hrozí ztráta části území.
„Srbové jsou jednoznačně za zachování celistvosti Ukrajiny,“ říká Pavel Daněk.
Čína se v Srbsku pevně etablovala
Zatímco na evropské úrovni se o integraci Srbska a obecně zemí západního Balkánu do EU dlouhodobě hovoří, v Srbsku mezitím každým rokem posiluje čínský kapitál. Spolupráce obou zemí začala zhruba před 15 lety zejména prostřednictvím velkých dopravních a energetických infrastrukturních projektů. A například letos v květnu uskutečnil srbský prezident Aleksandar Vučić další návštěvu Číny, kde podepsal nové obchodní dohody v přepočtu za zhruba 30 miliard korun. Na setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem převzal Řád přátelství. To je nejvyšší státní vyznamenaná Čínské lidové republiky, které se uděluje výhradně cizím státním příslušníkům.
Čína upevňuje svoji pozici v Srbsku. Investuje tam další miliardy
„Ty vztahy na lince srbský a čínský prezident jsou jedny z nejužších vůbec. […] Největší exportéři v Srbsku jsou čínští investoři. Bavíme se zejména o důlním průmyslu, ale také o železárnách ve Smederevu. To jsou prostě jedni z největších byznysových hráčů na západním Balkánu, kteří jsou vlastněni čínským kapitálem. A v podstatě tam tak čínské firmy hrají zásadní roli,“ vysvětluje v podcastu FinTag Pavel Daněk pozici Číny v Srbsku.
Podle něj Číňané mají zájem o všechny země západního Balkánu, ale Srbsko jako největší trh, je pro ně největším lákadlem. Na otázku FinTag, proč Srbové tak úzce spolupracují s Čínou, odpovídá, že je to dané vstřícnou a bezproblémovou politikou Číny k financování projektů v Srbsku, ale má to i politický rozměr.
„Další věcí je to, že Srbové velice citlivě vnímají čínskou podporu na půdě OSN vůči Kosovu. A dávají tu paralelu – Čína – Tchaj-wan / Srbsko – Kosovo. A to je taková hluboce zakořeněná věc, která Číně v Srbsku velice pomáhá,“ vysvětluje.
Číňané vyváží ze Srbska to, co tam vytěží
Na druhé straně i přes vzájemnou dohodu o volném obchodu obou zemí struktura srbského exportu do Číny se nikterak nemění. A srbský export do Číny neroste. Což ale neznamená, že by se ze Srbska do Číny nic nevyváželo. Naopak – Srbové do Číny vyváží zemědělské produkty. A dále se ze Srbska vyváží měď, zlato, železo a ocel. To do Číny ale nevyváží srbské firmy, ale čínské firmy, které působí na území Srbska.
Vyspělé země chtějí Green Deal. Čína tak rabuje v těch nejchudších
Proč se Srbsko na čínském trhu více neprosadí, spočívá podle Daňka v tom, že jeho ekonomika dosud nestojí i na malých a středních podnicích. A třeba na otázku FinTag, jak to dnes vypadá v továrně v srbském městě Kragujevac, kde se ještě v době někdejší Jugoslávie vyráběly „legendární automobily Zastava“, odpovídá, že někdejší komplex se stal oblíbeným místem turistů, kteří chtějí vidět zpustlý průmyslový areál.
Související problém s váznoucím exportem do jinak Srbsku blízké Číny je podle něj ten, že vzájemná dohoda o volném obchodu mezi zeměmi nepřilákala do Srbska dost zahraničních investorů, kteří by z ní dokázali těžit. Přesto má úzká spolupráce s Čínou pro Srby jeden přímý efekt. Do Srbska spolu s pracovníky čínských firem – integrace se Srby podle Daňka není příliš velká – přijíždí i mnoho čínských turistů. Důvodem je bezvízový styk obou zemí.
Politická situace v zemi
Pavel Daněk v podcastu FinTag vysvětluje i příčiny pravidelných masivních demonstrací proti srbskému prezidentovi Vučićovi a tamější vládě. Připomíná, že jejich prvotním impulsem byla tragédie, kdy se v listopadu 2024 zřítil zrekonstruovaný přístřešek vlakové stanice v Novém Sadu. Při neštěstí zahynulo 16 lidí. Budova přitom krátce předtím prošla drahou rekonstrukcí. Veřejnost a studenti to označili za přímý důsledek vládní korupce a odbývání stavebních prací. Protesty se následně rozšířily do stovek měst. Odpovědní ministři odstoupili.
„Ta společnost ale nebyla dosud těmi kroky vlády uspokojena. Teď se čeká na předčasné volby, jejichž termín nebyl dosud vypsán,“ vysvětluje.
Češi, Srbové, Rakušané a Slováci šetří na nové bydlení nejdéle
Srbský prezident Aleksandar Vučić ohlásil, že předčasné parlamentní, ale i prezidentské volby v Srbsku se uskuteční na konci roku 2026. A připustil možnost, že by se mohly konat ještě o něco dříve. Dosud ale nestanovil termín. Podle Pavla Daňka je opozice v zemi navíc velmi rozdrobena.
Přesto celkově považuje zejména aktuální ekonomický vývoj Srbska za velice dobrý. Hospodářství země roste každý rok o zhruba tři procenta.
Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta
Poměrně rychle roste i průměrná mzda. Srbsko těží i ze své spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem. I díky tomu vykazuje relativně nízkou míru zadlužení na úrovni 40 procent hrubého domácího produktu [HDP] a kolem tří procent HDP státního rozpočtu. Což jsou srovnatelné úrovně s Českem.
„Nicméně HDP na hlavu v Srbsku je stále třetinové proti Česku. A to je, když se podíváme do historie, třeba na konec 80. let, kdy na tom byla někdejší Jugoslávie proti nám velice dobře, stále značný propad,“ uzavírá Pavel Daněk s tím, že výše uvedené se dá číst i jako jednoznačná výzva do budoucnosti.
Daniel Tácha
—
Pozn. red.: Více informací o Srbsku najdete v podcastu FinTag! Současně doporučujeme podcasty FinTag s českými ekonomickými diplomaty v USA a Německu.
