Český statistický úřad [ČSÚ] dnes [7.9.] zveřejnil aktuální statistiky o vývoji v průmyslu, stavebnictví a také obchodní bilanci. Již v minulém týdnu nabídl červencová data z maloobchodu. Více v přehledu na FinTag.
Průmyslová produkce v červenci meziročně reálně vzrostla o 3,1 procenta. Meziměsíčně ale byla nižší o 1,1 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 7,2 procenta. Meziroční růst průmysl zaznamenal již osmnáctý měsíc v řadě. Podobně jako v minulých měsících produkce vzrostla ve většině odvětví. Nejvíce k růstu přispěly výroba motorových vozidel a výroba elektřiny.
„Hodnota nových průmyslových zakázek se v červenci meziročně zvýšila ve většině sledovaných odvětví. Nejvíce růst podpořila tři silná odvětví zpracovatelského průmyslu – výroba motorových vozidel, elektrických zařízení a výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů,“ uvedla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Podle ekonoma Komerční banky [KB] Martin Gürtlera průmyslová produkce, která v červenci meziměsíčně klesla o 1,1 procenta, tak odmazala velkou část červnového zvýšení o 1,4 procenta.
Kvituje ale meziroční růst ve výši 3,1 procenta: „V souhrnu předstihové indikátory ukazují na postupné zlepšování situace v evropském průmyslu, včetně toho českého. V dostupných průzkumech si průmyslové podniky v posledních měsících pochvalují hlavně růst počtu nových zakázek, především těch ze zahraničí.“
Nominální hodnota nových zakázek v českém průmyslu v červenci meziročně vzrostla o 7,2 procenta. Ty ze zahraničí byly přitom vyšší o 15,7 procenta. Tuzemské naopak poklesly o 6,6 procenta. V samotném automobilovém průmyslu byl růst celkových zakázek ještě silnější, když meziročně dosáhl 12,5 procenta.
Obchodní bilance v červenci 2026
Bilance zahraničního obchodu podle předběžných údajů ČSÚ skončila v červenci se zbožím v běžných cenách v deficitu 8,5 miliardy korun. Meziročně jde o pět miliard korun horší výsledek. Červenec byl již čtvrtý rok po sobě prvním měsícem, kdy se dostala obchodní bilance do záporných čísel.
„Bilance zahraničního obchodu v červenci, jako již tradičně, vykázala deficit. A to ve výši 8,5 miliardy korun a byla tak mírně horší než náš odhad -7,5 miliardy korun,“ uvedla ekonomka KB Jana Steckerová.
Inflace v březnu je na 1,9 %. Situace ovlivňuje už i maloobchod a bilanci
Celkové saldo zahraničního obchodu příznivě ovlivnilo zejména zlepšení bilance obchodu s kovodělnými výrobky [o 4,0 mld. Kč]. Dále pomohl vyšší přebytek s elektřinou [o 2,4 mld. Kč] a motorovými vozidly [o 1,7 mld. Kč]. Nepříznivý vliv na celkovou bilanci mělo především prohloubení deficitu obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji [o 6,7 mld. Kč], ropou a zemním plynem [o 3,7 mld. Kč] a zhoršení bilance u elektrických zařízení [o 2,8 mld. Kč].
Meziročně vzrostl vývoz o 3,9 procenta a dovoz o 5,2 procenta. Meziměsíčně po sezónním očištění se snížil vývoz o 2,3 procenta a dovoz o 3,1 procenta.
„Zatímco v loňském roce dosáhl přebytek zahraničního obchodu 200 miliard korun, v letošním roce očekáváme výsledek zhruba poloviční. Za nižším přebytkem budou stát vyšší ceny dovážených nerostných surovin, ale i oživená domácí investiční aktivita, která je investičně náročná,“ doplnila Steckerová.
Stavební produkce
Stavební produkce v červenci meziročně vzrostla o 1,8 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta. Počet vydaných stavebních povolení vzrostl o 4,0 procenta. Meziročně bylo zahájeno o 11,7 procenta bytů více, dokončeno pak o 46,1 procenta více.
„Stavební produkce v červenci meziročně vzrostla o 1,8 procenta. K tomu přispělo opět pozemní stavitelství, které se meziročně zvýšilo o 4,9 procenta. Inženýrské stavby zaznamenaly meziroční pokles o 3,4 procenta,“ říká Petra Kačírková z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
„Stavebnictví má za sebou další dobrý měsíc, i když je už vidět, že minimálně inženýrské stavitelství ustoupilo ze svých maxim. Prostoru pro další expanzi už mnoho nezbývá, a to jak kvůli omezeným kapacitám, tak možnostem poptávky. Přesto nelze pokles z posledních měsíců považovat za projev blížícího se propadu nebo krize,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
ČNB ochladila hypoteční trh. Úvěry zdražily a staly se nedostupnější
Podle něj boom naopak zažívá bytová výstavba, která z pohledu počtu nově zahájených bytů vzrostla o téměř 12 procent. Ještě důležitější než pohled na jeden měsíc jsou výsledky od začátku roku. Ty ukazují nárůst o více než třetinu, tažený především Jihomoravským krajem, zatímco pražské výsledky zůstávají překvapivě slabší, doplnil.
Vývoj maloobchodu v červenci
Maloobchodní tržby se zvýšily podle ČSÚ v červenci reálně meziročně o 4,8 procenta a meziměsíčně o 0,6 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel vzrostly meziročně o 0,5 procenta a meziměsíčně o 0,1 procenta.
Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v červenci meziročně rostly třicátý druhý měsíc v řadě. Tržby se zvýšily za prodej nepotravinářského zboží, pohonných hmot i potravin. K růstu maloobchodních tržeb nejvíce přispěl prodej prostřednictvím internetu.
„Přesto lze stále hovořit jen o umírněném nákupním boomu, protože letošní meziroční výsledky jsou poměrně rozkolísané. Od začátku roku se přitom reálné tržby v maloobchodu zvýšily o 4,1 procenta. To téměř přesně odpovídá růstu reálných mezd,“ uvedl Dufek.
Nákupní horečku nenaznačuje ani srovnání s rokem 2019. Reálné tržby jsou aktuálně vyšší pouze o 6,7 procenta. A to po téměř sedmi letech rozhodně nepředstavuje žádný mimořádný výkon spotřebitelů. A už vůbec to nevypovídá o nějakém rozpouštění covidových úspor.
Podle Dufka maloobchod může i ve zbytku letošního roku růst tempem okolo čtyř procent. Na současných trendech se nejspíš mnoho nezmění. Češi sice stále rádi navštěvují nákupní centra, současně však stále více nakupují na internetu.
„Podobný obrázek lze očekávat i v roce 2027, kdy však tempo růstu maloobchodu pravděpodobně zpomalí ke třem procentům, mimo jiné v důsledku vyšší inflace a pomalejšího růstu reálných příjmů,“ uzavřel svůj výhled.
–DNA–
Pro voliče:
Tak si to rozeberme. V každé ekonomice soukromá spotřeba dělá to, co je životodárnou tekutinou ekonomického života. Osobní spotřeba je vždy barometrem, neklamným znakem, jak je to s oživením. A zde se píše….Od začátku roku se přitom reálné tržby v maloobchodu zvýšily o 4,1 procenta. To téměř přesně odpovídá růstu reálných mezd….. Prostě to, co jsem dostal navíc, tak vydám, ale ani o korunu víc.
Jinými slovy, pokud máte tak zvané ekonomické oživení, postihuje to ekonomiku jako celek. Proto se mluví o oživení. Když vás budou oživovat, také vám neoživí jen ruky a nohy a hlavu nechají být. Oživení se vždy promítá do všech segmetů ekonomiky, osobní spotřebu nevyjímaje. V článku se však píše, že jen některému segmentu ekonomiky to jelo, jako třeba oblasti vývozu elektřiny a motorových vozidel. To však hlavně díky tomu, že si to v Německu v těchto oblastech pěkně polepili, jinak však firmy velmi málo investují. I když paní Steckerová v článku říká, že se jedná o oživení domácí investiční aktivity, tak právě zde byl nedávno článek o tom, že firmy naopak neinvestují, a pokud ano, tak zcela nedostatečně a speciálně v Německu je v této oblasti situace přímo tragická. Proto se tam všichni upínají jako na magnet na oblast zbrojních výdajů, kde se bude dát na úkor zadlužení ještě solidně vydělat. Z tohoto důvodu třeba i u nás rostou výdaje na podporu v nezaměstanosti.
Jinak řečeno, nejen při prohlášení politiků, ale zvláště při čtení článku s údaji nepřeskakovat a zamýšlet se, protože je třeba je vždy vědět, co se v povšechném čísle, statistickém údaji, skývá. Přesněji, z čeho se tento výsledný údaj skládá. Podobně jako třeba ve škole, co se po půlroce školní docházky skrývá za dvojkou z předmětu. Například, že žák je chytrý, bystrý, myslí mu to, ale má sklony být lempl a mohl by tak pracovat lépe, čímž by jeho známka mohla být lepší. No, objektivně vzato nemohla by být lepší, protože svůj stín nikdo z nás nepřekročí, jací jsme, takoví jsme, ale byl to jen příklad ve smyslu podobně jako.