Průměrná nominální mzda vzrostla letos ve 2. čtvrtletí o 6,4 procenta na 51 966 korun. Reálná mzda ale stoupla jen o 4,3 procenta. Více rostly mzdy ve veřejném než soukromém sektoru. Dnes [3.9.] to uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].
Analytici se shodují v tom, že tempo růstu mezd ubralo na síle, ale i tak mzdy v české ekonomice dál rostou solidním tempem. Důležité je pak i to, že ČSÚ mimořádně revidoval údaje o průměrné mzdě za první čtvrtletí. Původně uváděl meziroční růst nominální mzdy o 8,1 procenta a reálné mzdy o 6,4 procenta. Nyní nominální růst zpětně snížil na 6,1 procenta. Což znamená reálný růst pouze o 4,4 procenta. ČSÚ zároveň zrevidoval samotnou úroveň průměrné mzdy, a to z původních 50 282 na 49 328 korun.
„Obraz českého trhu práce je tedy po dnešní revizi citelně méně ´přehřátý´, než se ještě v létě zdálo,“ uvedl k tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, jakkoli uvádí, že růst reálných mezd zůstává z pohledu domácností příznivý i ve druhém čtvrtletí.
ČNB zdražila úvěry lidem i firmám. Víc zaplatíme i za státní dluh
Související „problém“ spočívá v tom, že ČSÚ letos dosud nezveřejnil údaje o takzvané mediánové mzdě. Tedy střední hodnotě mezd, která se více blíží realitě než nominální průměrná mzda. Za tím stojí to, že statistici zatím nezprovoznili datový zdroj, který počítal mediánové mzdy. Problém je to kvůli tomu, že na průměrnou nominální mzdu v Česku většina zaměstnanců nedosáhne. Oproti tomu na mediánovou úroveň již ano. Potíže s datovým zdrojem podle statistiků stojí i za mimořádnou revizí údajů za první čtvrtletí.
Průměrná mzda: Výsledky za 2. kvartál a výhled
„Průměrná nominální mzda v České republice vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,4 procenta po růstu o 6,1 procenta v předcházejícím kvartále, který ale statistici revidovali z původních 8,1 procenta,“ shrnuje čerstvé výsledky ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
„Z odvětvového hlediska dosáhl vyššího růstu výdělků v posledním roce veřejný sektor, kde výdělky vzrostly o 6,9 procenta, zatímco v tom soukromém o 6,1 procenta. Po očištění o inflaci koupěschopnost průměrné mzdy vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,3 procenta,“ doplňuje.
Podle jeho názoru mzdový růst bude i nadále postupně slábnout. K jeho zpomalování by měly přispívat sbližování trendů produktivity práce a reálných mezd, zmírňování napětí na trhu práce – patrné v postupném nárůstu nezaměstnanosti – a přísné měnové podmínky.
ČNB sazby nezměnila. Předchozí zvýšení bylo správné, uvedl Michl
Aktuální výsledky podle něj i dalších ekonomů dávají jasný signál centrální bance, že vývoj mezd zdaleka nepatří k tak silným proinflačním tlakům. To proto, že mzdový růst za první letošní čtvrtletí, to ještě před nynější revizí ČSÚ, byl výrazným proinflačním překvapením.
„Celkově očekávám, že nominální mzdový růst, nedojde-li k další výrazné revizi dat, za celý letošní rok v průměru zůstane nad 6 procent, zatímco v příštím roce by se mohl dostat pod tuto úroveň,“ říká Gec.
Průměrná mzda podrobněji
V letošním druhém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve výši 51 966 korun oproti stejnému období loni stoupla o 3 105 korun [+6,4 %]. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2 procenta. Reálně mzda vzrostla o 4,3 procenta. Objem mezd se zvýšil o 7,1 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl o 0,7 procenta.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí 2026 po očištění od sezonních vlivů 1,6 procenta. A jak už zaznělo, po zohlednění dodatečných údajů došlo ke zpřesnění průměrné mzdy za 1. čtvrtletí 2026 o necelá 2 procenta na 49 328 korun.
Nejvyšší průměrnou mzdu v letošním druhém čtvrtletí pobírali Pražané. Její výše činila 66 459 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde průměr činil 44 476 korun. Rozdíl mezi nejlépe a nejhůře odměňovaným regionem dosáhl 21 983 korun.
„Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečnostní agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
V této oblasti činil nárůst 16,6 procenta na 40 387 korun. Naopak nejnižší růst 0,2 procenta na 36 036 korun zaznamenali statistici v ostatních činnostech. A pak v těžbě a dobývání, kde mzdy stouply o 2,2 procenta na 52 817 korun.
Nejvyšší průměrná mzda byla v druhém kvartálu i nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde činila 90 948 korun. Následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s 90 808 korun. Nejnižší mzdy zůstaly v ubytování, stravování a pohostinství, kde byly 30 394 korun.
Jak to vidí analytici
„Mzdový růst zaostal za očekáváními, přesto si udržel velmi solidní dynamiku. Mzdy rostly výrazně rychleji než výkon české ekonomiky. Což naznačuje, že si zaměstnanci přišly na větší díl nově vytvořeného bohatství než jejich zaměstnavatelé,“ komentuje výsledky hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Oproti Jaromíru Gecovi si ale myslí, že v nejbližší budoucnosti mzdová dynamika zůstane vysoká a patrně ještě o něco zesílí. Podle něj ji totiž dosud tlumil průmysl, který vlivem slabé poptávky spíše omezoval náborovou aktivitu a odměňování zaměstnanců.
„Podle posledních signálů se zde nicméně situace zlepšuje, což by měl reflektovat i rychlejší mzdový růst,“ říká Hradil i přesto, že oproti Gecovi, který čeká letošní mzdový růst nad šesti procenty, on očekává tento růst pod pěti procenty.
Žádné mzdově inflační drama se nekoná
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek tvrdí, že na první pohled ve druhém čtvrtletí letošního roku růst průměrné mzdy výrazně zbrzdil, ale ve skutečnosti „však ani náhodou“. Vykládá to revizí dat za první kvartál ze strany ČSÚ, který průměrnou mzdu zrevidoval zhruba o tisícikorunu směrem dolů. Ve vztahu k politice centrální banky pak říká, že druhý kvartál v nominálním i reálném vyjádření kopíruje vývoj ze začátku roku.
„Takže se žádné mzdově-inflační drama neodehrává,“ vysvětluje.
Na otázku, co napovídá vývoj mezd v prvním letošním pololetí, odpovídá: „V reálném vyjádření dosahuje růst mezd 4,3 procenta a neodchyluje se od trendu, který byl patrný již v loňském roce. Žádná akcelerace mezd, jak původně naznačovala data za první kvartál, nenastala. Zaměstnancům se zlepšila reálná bilance příjmů díky nízké inflaci, která jim umožňuje dohánět úroveň kupní síly mezd z roku 2019. Na mzdově rekordní rok 2021 to ovšem ještě nestačí.“
Za celý letošek se zvýší průměrná mzda podle jeho odhadu o 6,5 procenta. Díky nižší inflaci může podle něj kupní síla reálně vzrůst v průměru o zhruba 4,5 procenta.
Inflace v červenci stoupla, ale ne dramaticky. Je 1,7 procenta
„Růst mezd sice neodpovídá tempu růstu produktivity práce, stále však platí, že české mzdy dosahují ani ne poloviny německého průměru, zatímco produktivita práce rozhodně není německé úrovni zdaleka tak výrazně vzdálená,“ říká i s poněkud ironickým dovětkem: „Prostě konvergujeme.“
–DNA–
