Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna deficitem 126,1 miliardy korun. Na konci března byl deficit 91,2 miliardy korun. Měsíční nárůst schodku tak činil 34,9 miliardy korun. Informuje o tom Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU činil schodek 122 miliard korun. V březnu dosahoval hodnoty 90,6 miliardy korun. Prohloubení deficitu tak činilo 31,4 miliardy korun.
„Prohloubení schodku státního rozpočtu během dubna je každoroční jev. Duben je měsíc, do kterého se mimo jiné promítá i vracení části záloh na daně poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání v březnu,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Vláda zalátala díru v rozpočtu i podpořila brněnský motorsport
Letos bylo podle jeho slov toto zhoršení salda dokonce mírnější než loni v dubnu, a to o 13 miliardy korun. Pochlubil se i meziročním zlepšením salda státního rozpočtu o 27 miliard korun. Uvedl, že je potěšující.
„Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná,“ uvedl.
Podle něj celkový schodek rozpočtu za první čtyři měsíce roku výrazně klesl proti době, než vláda spustila takzvaný ozdravný balíček. Proti roku 2023 je schodek o 74 miliard korun nižší. Upozornil i na to, že česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 2 procenta a výběr daní na příjmové straně rozpočtu tento trend také potvrzuje.
„Inkaso daně z příjmu fyzických osob je díky růstu mezd a platů meziročně vyšší o 13 procent, výběr daně z příjmů právnických osob stoupl o 6 procent a výběr DPH o 8 procent,“ doplnil ministr.
Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,2 procenta. K jejich nárůstu přispělo zejména vyšší inkaso daní, naopak příjmy z Evropské unie se meziročně snížily o 7,1 miliardy korun na 39,4 miliardy korun.
„Příjmy vzrostly do konce dubna meziročně o 30,8 mld. CZK [+5,2 %]. Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné [+17,5 mld. Kč] a daň z přidané hodnoty [+10,2 mld. Kč]. Dynamika obou položek naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v oživování spotřebitelské poptávky,“ uvedl ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Příjmy státního rozpočtu za leden až duben / v mld. Kč
Pozn. red.: SD – spotřební daně, DPPO – daně z příjmů právnických osob z přiznání, DPFO – daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, mimořádné daně – daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných příjmů / Zdroj: MF ČR
Z daňových příjmů nejdynamičtěji rostl výběr daně z příjmů fyzických osob, který se zvýšil o 15,3 procenta na 53,1 miliardy korun. K jeho zvýšení přispěl růst mezd a platů, ale také zrušení některých slev na dani nebo snížení hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu. Růst mezd přispěl i k vyšším odvodům povinného pojistného, které se meziročně zvýšily o 7,2 procenta na 260,4 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty [DPH] se proti loňsku zvýšilo o 8,5 procenta na 131,1 miliardy korun. Na spotřebních daních se vybralo 50,7 miliardy korun, meziročně o 5,4 procenta víc. K růstu přispělo zvýšení sazby daní z tabákových výrobků a z lihu. Inkaso daně z příjmu právnických osob přineslo 46,6 miliardy korun [meziročně +5,8 %].
Výdajová strana rozpočtu ke konci dubna
Rozpočtové výdaje se proti prvním čtyřem měsícům loňského roku zvýšily o 0,5 procenta na 748,8 miliardy korun [+3,8 mld. Kč]. Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 312,9 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc. Z této částky tvořily 242,9 miliardy korun výplaty důchodů, jejich objem se meziročně zvýšil o 1,4 procenta. Na obsluhu státního dluhu šlo 28 miliard korun, o 23,3 procenta víc než loni.
„Oproti loňsku rostly hlavně výdaje na sociální dávky [+8,8 mld. Kč]. Významně se zvýšily i transfery rozpočtům územní úrovně [+7,5 mld. Kč], a to zejména v souvislosti s financováním vzdělávání, nebo výdaje na obsluhu státního dluhu [+5,3 mld. Kč],“ doplnil Jaromír Gec.
Výdaje státního rozpočtu za leden až duben v mld. Kč
Pozn. red.: NT SS – neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům, NT VRÚÚ – neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, NT ÚSC – neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, NT PO – neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím Jiné NV – běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu aj. / Zdroj: MF ČR
Kapitálové výdaje do konce dubna dosáhly 43,6 miliardy korun, proti loňsku se snížily o 20,8 procenta. Za poklesem stojí podle MF ČR zejména nižší financování společných programů Česka a Evropské unie, které kleslo o 9,2 miliardy korun.
„Pomalejší rozjezd je letos patrný i u kapitálových výdajů, na které bylo do konce dubna vydáno oproti loňsku o 11,4 miliardy korun méně, i když celoroční plán investic v rozpočtu je letos oproti loňské skutečnosti naopak o 44 miliardy korun vyšší,“ říká Jaromír Gec.
O 7,7 miliardy korun se meziročně snížily investiční nákupy ministerstva obrany. Což je dáno nepravidelným financováním armády.
„Celkově byl letošní deficit za první čtyři měsíce v absolutní hodnotě i v poměru k nominálnímu HDP nejmenší od roku 2022,“ uzavírá Jaromír Gec.
—
Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka. Letos se plánuje schodek 241 miliard korun.
–DNA–
