Průmyslová produkce v Česku v březnu meziročně reálně vzrostla o 1,4 procenta. Rekordně v březnu stouplo stavebnictví, to dokonce přidalo přes 12 procent. Ve své dnešní [7.5.] statistice to uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].
Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radka Matějky k březnovému meziročnímu růstu průmyslové produkce přispěla hlavně výroba elektřiny, kde se projevila nižší loňská srovnávací základna.
„Produkce ve zpracovatelském průmyslu stagnovala, mírné oživení můžeme pozorovat například u výroby stavebních hmot a materiálů,“ doplňuje.
Hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně vzrostla o 0,9 procenta a tuzemská průmyslová výroba navázala na únorový růst a v březnu meziměsíčně přidala 0,4 procenta.
Březnový výsledek průmyslové výroby znamená, že v celém prvním čtvrtletí stoupla o 1,5 procenta oproti loňskému závěrečnému čtvrtletí poté, kdy loni setrvale klesala.
„Podobně jako evropským protějškům i tuzemskému průmyslu přímo i nepřímo pomáhá snaha o předzásobení před začátkem platnosti amerických cel,“ říká analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Tomu odpovídá vývoj obchodní bilance Česka. Podle předběžných údajů ČSÚ skončila v březnu přebytkem 32,5 miliardy korun.
„Také v březnu jsme zaznamenali meziroční nárůst vývozu motorových vozidel a jejich dílů. S tím souviselo i zvýšení zahraničního obchodu u elektrických zařízení. Tam nejvyšší meziroční přírůstky na straně dovozu i vývozu představovaly v poslední době lithium-iontové akumulátory pro motorová vozidla,“ uvedla Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Stavebnictví je na rekordu
Stavební produkce v březnu meziročně vzrostla o 12,1 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 3,5 procenta. Meziročně se zahájilo o 15,9 procenta bytů více, dokončilo se jich o 44,7 procenta více.
„Stavební produkce rostla v březnu dvouciferným tempem na inženýrských i pozemních stavbách a k tomuto růstu zčásti přispělo teplejší počasí a nízká srovnávací základna,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Orientační hodnota vydaných stavebních povolení v březnu ale klesla o 37,2 procenta.
„Meziroční pokles orientační hodnoty povolených staveb ovlivnila vysoká srovnávací základna. Po modelovém odečtení staveb s rozpočty nad miliardu korun by byla orientační hodnota na úrovni loňského března,“ vysvětluje Matějka.
Stavebnictví i průmysl v únoru rostly. O zázraku se ale mluvit nedá
Z pohledu úrovně produkce stavebního sektoru jsou březnová čísla na nejvyšší hodnotě za poslední tři roky. Výraznější vzestup o meziročních 16,2 procenta zaznamenaly inženýrské stavby. Pozemní stavitelství si polepšilo o 10,4 procenta meziročně.
„Nálada ve stavebnictví se zlepšuje, jak ukázal dubnový konjunkturální průzkum a je v současnosti nejvyšší od léta 2022. Statistiky vydaných stavebních povolení ale optimismus krotí. Orientační hodnota nově vydaných stavebních povolení po modelovém odečtení staveb s rozpočty nad miliardu korun by byla podle ČSÚ na obdobné úrovni jako před rokem,“ shoduje se hlavní ekonom KB Jan Vejmělek.
Obchodní bilance a Trumpova cla
I když bilance zahraničního obchodu v březnu opět dosáhla výrazného přebytku ve výši 32,5 miliardy korun, za výsledkem ze stejného období loni zaostala o osm miliard korun.
„Celkově je však výsledek velmi dobrý. Podpořil ho především meziročně vyšší přebytek obchodu s automobily [7,4 mld. Kč]. Zároveň, díky významnému poklesu cen na světových trzích, došlo ke zmírnění deficitu obchodu s ropou a zemním plynem, stejně tak i rafinovanými ropnými produkty,“ říká analytička KB Jana Steckerová.
I v této statistice se podle ekonomů projevila cla amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta přiměla podniky po celém světě urychlit výrobu a vývoz, aby stihly zásobit odbytiště před zavedením cel. Z Ameriky na to samé tlačily tamější firmy.
A tak i statistici v USA hlásí rekordní údaje, v jejich případě u obchodního deficitu. Ten jen v březnu stoupl o 14 procent na rekordních 140,5 miliardy dolarů [cca 3,1 bil. Kč]. Oznámilo to americké ministerstvo obchodu. Firmy totiž zvýšily nákupy zahraničního zboží před avizovaným zavedením nových cel na dovozy do USA.
Import do Spojených států se v březnu zvýšil o 4,4 procenta na 419 miliard dolarů [9,2 bil. Kč], zatímco export vzrostl pouze o 0,2 procenta na 278,5 miliardy dolarů [6,1 bil. Kč].
Nárůst obchodního schodku se ukázal jako hlavní příčina poklesu americké ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Hrubý domácí produkt Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Největší světová ekonomika tak vykázala první pokles za tři roky.
–DNA–
