Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v dubnu zrychlilo na 3,5 procenta z 2,6 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak výrazně vzdálila dvouprocentnímu cíli britské centrální banky. Zdražení je vyšší, než se čekalo.
Ve své zprávě to dnes oznámil britský statistický úřad [ONS]. Inflace se dostala na nejvyšší hodnotu od ledna 2024, zároveň zaznamenala největší nárůst od roku 2022, kdy raketově rostla, uvedla agentura Reuters. Ekonomové v anketě Reuters navíc předpokládali inflaci ve výši 3,3 procenta a centrální bankéři ve výhledu na začátku měsíce očekávali inflaci 3,4 procenta.
Složení růstu inflace v Británii – duben 2025 / v %
[Zdroj: Office of National Statistics]
Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 1,2 procenta. Před rokem tento nárůst činil 0,5 procenta. Index spotřebitelských cen britské centrální banky zahrnuje ceny bydlení.
Ceny letenek oproti březnu vzrostly o 27,5 procenta. Což je druhý největší meziměsíční nárůst v historii. Podle statistiků k tomu pravděpodobně přispělo načasování velikonočních svátků, které letos připadly na duben.
V dubnu se zvýšily ceny plynu, elektřiny a vody a také přišlo vyšší zdanění zaměstnavatelů. To jsou všechno faktory, které mohou přispět k dalšímu růstu spotřebitelských cen.
Inflace v Británii dosud klesala, teď přišlo zdražení
Britská centrální banka zkraje května podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Dva členové výboru byli pro snížení až o půl procentního bodu a dva chtěli úroky ponechat tak, jak jsou.
Hlavní ekonom britské centrální banky [BoE] Huw Pill tento týden uvedl, že tempo snižování úrokových sazeb bylo vzhledem ke stále silným mzdovým tlakům na inflaci příliš rychlé. BoE 8. května snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
Obavy bankéřů pramení i z toho, že zvýšení cel ze strany Spojených států a dalších zemí poškodí britský hospodářský růst. Přitom už došlo k dohodě mezi USA ohledně cel. Což se stalo den před tím, než se USA dohodly na podobě cel s Čínou. Dohoda USA s Británií vypadá tak, že britské zboží do USA se zdaní 10% clem, zatímco americké zboží do Británie 1,8% clem. Přičemž původní clo na americké zboží činilo 5,1 procenta. Británie našla společnou řeč i s EU v oblasti uspořádání některých obchodní vztahů.
Vyjednavači EU mají napilno. Dohadují se s Brity i Američany
Se snižováním sazeb začala britská centrální banka loni v srpnu, od té doby základní úrok snížila čtyřikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Inflace v Británii v březnu klesla na 2,6 procenta z únorových 2,8 procenta. Vzhledem ke zvyšování daní a poplatků u cen plynu, elektřiny a vody centrální banka očekávala její skokový růst až na 3,5 procenta. Z jejího pohledu tedy aktuální data nepřekvapují.
Britská ekonomika roste
Britská ekonomika zrychlila v prvním čtvrtletí růst na 0,7 procenta z 0,1 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loni. Vyplývá to z předběžných údajů ONS. Za růstem, který předčil očekávání analytiků, stojí zejména sektor služeb. Což potvrdili statistici ONS, kteří ale upozornili na to, že čtvrtletně přidala i průmyslová produkce. A rostly investice firem. Služby, na které je britská ekonomika tradičně orientovaná, přidaly v letošním prvním čtvrtletí 0,7 procenta. V březnu přidaly 0,4 procenta a únoru 0,3 procenta.
„Průmyslová výroba za první tři měsíce vzrostla o 1,1 procenta. A to přesto, že v březnu klesla o 0,7 procenta po růstu o 1,7 procenta v únoru 2025,“ uvedl britský statistický úřad.
Naopak stavební produkce v prvním čtvrtletí stagnovala, i když v březnu meziměsíčně přidala 0,5 procenta po růstu o 0,2 procenta v únoru 2025.
„Libra vůči americkému dolaru mírně posílila, ale nezdá se, že by celková zpráva změnila ekonomické pozadí v kontextu možných rozhodnutí Bank of England. Proto byla reakce na měnovém páru mírná,“ uvedl pro FinTag analytik XTB Tomáš Vranka.
O tom, že britská ekonomika vykazuje mírně lepší výsledky, než ukazují země EU, svědčí nedávná statistika společnosti Allianz Trade. Zatímco země eurozóny loni zaznamenaly nárůst počtu insolvencí firem v průměru o 19 procent, Británie jen o pět procent. Ve Francii počet insolvencí rostl o 17 procent, v Německu o 23 procent a Itálii o 45 procent.
–ČTK/RED–
