Rozpočet v červnu skončil v přebytku. Inkaso daní roste i o více než 10 %

688
rozpocet
Foto: Redakce FinTag

Státní rozpočet skončil na konci letošního června schodkem 152,4 miliardy korun. Od konce května se deficit snížil o 18,1 miliardy korun. Tehdy činil 170,5 miliardy korun. Na červnovém běžném přebytku se podílely hlavně odvody daně z příjmů.

O aktuálním vývoji rozpočtu informuje Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Podle něj po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činil schodek státního rozpočtu na konci června 150,8 miliardy korun. I v tomto případě se v závěru prvního pololetí deficit státního rozpočtu snížil. V květnu byl v této oblasti na hodnotě 174,4 miliardy korun [-23,6 mld. Kč].

Měsíční [nekumulované] saldo státního rozpočtu
Na inkaso daně z příjmů měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady vyrovnání daně za rok 2024 u poplatníků, kteří mají povinný audit. Anebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků / Zdroj: MF ČR

Deficit hospodaření státního rozpočtu za letošních prvních šest měsíců je pátý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun. Letos je tedy nižší o 26,2 miliardy korun.

„To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší v roce 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie,“ komentuje vývoj hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Spokojený s výsledkem hospodaření rozpočtu je i ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].

„Deficit státního rozpočtu po prvním pololetí ve výši 152,4 miliardy korun je nejlepším za posledních šest let. V samotném červnu byl rozpočet přebytkový o 18,2 miliardy korun. Výsledek v tomto měsíci nejvíce podpořily firmy úhradou čtvrtletních a pololetních záloh na dani a vyrovnáním daně za rok 2024,“ říká.

V kauze špinavých bitcoinů jede dál Stanjura, ale nově i Benda z ODS

Daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení jsou letos o téměř devět procent vyšší než loni v pololetí. Inkaso daně z příjmů u právnických a fyzických osob je vyšší oproti loňskému roku dokonce o deset procent.

„Silně roste i výběr daně z přidané hodnoty,“ uvedl ministr Stanjura s tím, že pro něj je signál, že se daří jak podnikatelskému sektoru, tak domácnostem.

ČSÚ revidoval růst HDP. Přibývá zaměstnanců ve veřejném sektoru

Pozornost si podle něj zaslouží fakt, že po rozpočtové konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o solidních 6,5 procentního bodu.

„Z hlediska sezónnosti patří červen vzhledem ke čtvrtletním a pololetním zálohám na dani tradičně mezi nejsilnější měsíce. Letošní červnový přebytek [18,2 mld. CZK] je ovšem vlivem současného nárůstu výdajů nejmenší od roku 2022,“ shrnuje aktuální dění ekonom Komerční banky Jaromír Gec.

„V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 1,8 % HDP v letošním prvním pololetí nejmírnější od předpandemického roku 2019,“ doplňuje.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu do konce června dosáhly 1,011 bilionu korun a meziročně se zvýšily o 5,7 procenta. Za jejich růstem stály zejména vyšší výnosy daní a povinného pojistného. Inkaso daní letos vzrostlo o 9,9 procenta [+46,7 mld. Kč] a výběr pojistného se navýšil o 7,5 procenta [+27,6 mld. Kč].

MF ČR uvádí na konci června tyto hodnoty:
  • Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: +13,9 %, +8,4 mld. Kč.
  • Daň z příjmů právnických osob: +11,3 %, +12,2 mld. Kč.
  • Inkaso daně z příjmů fyz. osob placené poplatníky: +113,8 %, +3,5 mld. Kč.
  • Daň z neočekávaných zisků: +19,3 %, +3,5 mld. Kč.
  • Inkaso daně z přidané hodnoty: +7,4 %, +13,4 mld. Kč.
  • Spotřební a energetické daně: +6,0 %, +4,5 mld. Kč.

U energetických daní nejvíce vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu [+18,3 %, +0,2 mld. Kč] a elektřiny [+6,8 %, +0,1 mld. Kč].

Ministr Kupka říká, že půjčka 65 miliard korun je pro stát výhodná

„Velmi mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína je způsoben pravděpodobně postupným odklonem mladé generace od pití alkoholu,“ uvádí MF ČR.

Výdaje státního rozpočtu

Výdaje v pololetí činily 1,163 bilionu korun, meziročně vzrostly o 2,5 procenta. Celkové výdaje letos meziročně vzrostly o 28,3 miliardy korun [+2,5 %]. Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů [+2,3 %, +24,4 mld. Kč]. Na něm se podílely následující položky, které meziročně rostly o:

  • Financování vzdělávání: +17,9 mld. Kč.
  • Sociální transfery: +12,9 mld. Kč.
  • Obsluha státního dluhu: +4,9 mld. Kč.
  • Platy zaměstnanců v organizačních složkách státu: +4,0 mld. Kč.
  • Odvody do rozpočtu EU: 2,5 mld. Kč.
  • Kompenzace České poště za poskytování poštovní služby: +2,3 mld. Kč.

Obsluha státního dluhu za celý rok představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 47,8 miliardy korun [+11,4 %, +4,9 mld. Kč].

Kapitálové výdaje státu v objemu 80,6 miliardy korun [+5,2 %, +4,0 mld. Kč] zůstávají podle MF ČR „v prvních měsících roku tradičně nízké“. Což podle něj souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku.

NRR: Vyšší výdaje na obranu sníží výdaje do nevojenských aktivit

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Už příští rok by ale měl podle ministra Stanjury deficit opět stoupnout. A to zejména kvůli výdajům na obranu.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here