Krypto se mění na kryptoměnu. Systému SWIFT zvoní hrana

25
SWIFT
Ilustrace: Pixabay.com

Americký prezident v pátek podepsal a uvedl v platnost úplně první větší zákon, který reguluje kryptoměny, konkrétně stablecoiny. To je krypto navázané na dolar. Podle některých je to začátek konce finančního systému SWIFT. 

Takzvaný Genius Act [Guiding and Establishing National Innovation for U.S. Stablecoins, pozn. red.] byl schválen v kongresu velkou většinou, to i ze strany demokratů. Což dokládá obecně vnímanou užitečnost zákona.

„Tohle může být největší technologickou revolucí ve financích od počátku samotného internetu,“ uvedl americký prezident Donald Trump.

Genius Act si neklade za cíl vytvořit nový oficiální vládní kryptodolar, ale spíše reguluje již existující soukromé vydavatele dolarem krytých tokenů neboli stablecoinů. Tento zákon pravděpodobně urychlí už tak dynamickou adaptaci stablecoinů, které budou nově regulované, a tedy bezpečnější, transparentní a pod státní kontrolou.

Trump chce zrušit centy. Ražba jednoho stojí více než dva

Zákon zavádí jasná pravidla pro emitenty dolarových stablecoinů, to výměnou za oficiální licencování jejich tokenů. Ty tak musí být plně kryté skutečnými dolary nebo vládními dluhopisy. Přitom podléhají dohledu regulátorů a procházejí pravidelnými audity.

Proč USA podporují odklon od SWIFT

Lze se domnívat, že pokračující legislativní podpora stablecoinů povede k odklonu mnoha lidí od dosud v mezinárodním obchodu využívaného finančního systému SWIFT. Na první pohled to vypadá, že si tím Spojené státy uškodí, protože jim starý systém SWIFT poskytoval mnohá privilegia. Pravda ale je, že tuto inovaci už nic nezastaví, protože systém korespondenčních bankovních transakcí zastaral. Je drahý, pomalý a hodně neefektivní.

Trumpova TMTG jde do bitcoinových ETFek. Nabídne i ethereum

Americkým rozumným řešením je namísto pracného zachraňování starého platebního systému ujmout se vedení v tom novém. Nahrává tomu i to, že mnohé výhody systému SWIFT se pod právě schválenými zákony pouze přesunou do světa kryptoměn. Vydavatelé stablecoinů budou muset identifikovat své klienty a provádět kontrolu ve spojitosti s praním špinavých peněz. A hlavně zmrazí nebo konfiskují majetek uživatelů tokenů na povel americké vlády. Ačkoli se na první pohled může zdát, že si Spojené státy podřezávají větev, dá se o nové legislativě uvažovat jako o pouhé aktualizaci starého modelu SWIFT.

Co je stablecoin

Stablecoin je digitální token postavený na stejné blockchainové technologii jako například bitcoin, ale na rozdíl od bitcoinu se jeho cena téměř nehýbe. Principem stablecoinu je navázání hodnoty tokenů na hodnotu podkladového aktiva. A jím je nejčastěji americký dolar v poměru jedna ku jedné. Tyto tokeny se tak stávají „digitálními dolary“.

Vydavatel stablecoinů může být kdokoliv. Každý token by ale měl být krytý skutečným dolarem na bankovním účtu, nebo v krátkodobých amerických dluhopisech. Podmínkou je okamžitá směnnost stablecoinu na dolary.

Hlavní výhoda: Stablecoiny lze rychle, levně a jednoduše provádět mezinárodní transakce mimo SWIFT. Anebo se s nimi dá jednoduše obchodovat jako s kteroukoli jinou kryptoměnou.

Analýza: Digitální dolar – stablecoin – mění pravidla hry

O tom, že stablecoiny skutečně fungují, svědčí globální objem transakcí v nich jen ze letošní první pololetí. Odhad hovoří o 4,6 bilionu dolarů [cca 97 bil. Kč]. Za celý loňský rok to bylo 5,7 bilionu dolarů [cca 120 bil. Kč]. O přístupnosti systému svědčí i jeho rychlý vzestup v rozvojových zemích, kde kolabují národní měny či nefunguje bankovní trh.

Podpora konkurenceschopnosti a solventnosti USA

Někteří členové Trumpovy administrativy považují zákon za velmi podstatný i pro uchování konkurenceschopnosti amerického dolaru jako hlavní světové měny. Vydavatelé stablecoinů totiž musí držet skutečné dolary jako kolaterál, záruku. A aby se tento kolaterál úročil, nabízí se možnost koupě krátkodobých pokladničních poukázek USA. Což zvýší zájem jak o dolar, tak americký dluh.

Amerika přestává razit cent, něco jako naše haléře

USA již uvedly, že jejich cílem je přesunutí splatnosti svého dluhu směrem ke krátkodobým dluhopisům. To je jeden z hlavních důvodů, proč Trump tlačí na americkou centrální banku, aby okamžitě snížila úrokové sazby. Byť tomu ekonomické podmínky nesvědčí. Zkrácení splatnosti amerického dluhu povede k levnějšímu financování v soukromém sektoru a také alespoň opticky prodlouží solventnost Spojených států.

Barotov Timur, analytik BHS, text prošel drobnou redakční úpravou

1 komentář

  1. Léta před smrtí impérií jsou ovládána idioty. Římská, mayská, francouzská, habsburská, osmanská, romanovská, íránská a sovětská dynastie se zhroutily pod tíhou stupidity svých dekadentních vládců, kteří se odtrhli od reality, plenili své národy a uchýlili se do ozvěnových komor, kde fakt a fikce splynuly v jedno.
    Donald Trump a jeho patolízalští šašci ve vládě jsou aktualizovanou verzí římského císaře Nerona, jenž utrácel státní pokladnu na hledání magických sil; čínského císaře Čchin Š’-chuanga, který opakovaně vysílal výpravy na bájný ostrov nesmrtelných, aby mu přinesly elixír věčného života; a bezmocného carského dvora, jenž trávil čas čtením tarotu a spiritistickými seancemi, zatímco Rusko decimovala válka se dvěma miliony mrtvých a ulice vařily revolucí.
    V knize Hitler a Němci politický filosof Eric Voegelin odmítá myšlenku, že Hitler – nadaný rétor a politický oportunista, ale vulgární a málo vzdělaný – zhypnotizoval a svedl německý národ. Němci podle něj podpořili Hitlera a „groteskní, okrajové postavy“ kolem něj, protože ztělesňoval patologii zkažené společnosti, zachvácené ekonomickým kolapsem a beznadějí. Voegelin definuje hloupost jako „ztrátu reality“. Člověk, který ztratil kontakt s realitou, „nemůže správně orientovat své jednání ve světě, v němž žije“. Demagog – vždy idiotés – není výstřednost nebo anomálie. Demagog vyjadřuje ducha doby, kolektivní odklon společnosti od racionálního světa ověřitelných faktů.
    Tito idioti, kteří slibují návrat ztracené slávy a moci, nic nevytvářejí. Pouze ničí urychlují kolaps. Omezeni intelektem, bez morálního kompasu, hrubě nekompetentní a naplněni vztekem na zavedené elity, které je odmítly a vysmívaly se jim, přetvářejí svět na hřiště podvodníků, šarlatánů a megalomanů. Vedou válku proti univerzitám, zakazují vědecký výzkum, šíří pavědecké teorie o vakcínách jako záminku k rozšíření masového šmírování a sdílení dat, zbavují legální obyvatele jejich práv a posilují armádu surovců – jakou se stala ICE – aby šířila strach a pasivitu. Realita – klimatická krize či bída dělnické třídy – jejich fantazie nijak neruší. Čím hůř je, tím jsou hloupější.
    Společnost rozervaná chaosem, jak podotýká Voegelin, oslavuje morálně zvrácené – ty, kdo jsou vychytralí, manipulativní, lživí a násilní. V otevřené demokratické společnosti jsou takové vlastnosti opovrhované a kriminalizované. Lidé, kteří je vykazují, jsou považováni za hlupáky; „člověk, který se takto chová,“ píše Voegelin, „bude společensky bojkotován“. Ale v nemocné společnosti jsou sociální, kulturní a morální normy převráceny. Vlastnosti, které drží otevřenou společnost – starost o společné dobro, čestnost, důvěra a obětavost – jsou zesměšňovány. Jsou překážkou přežití.
    Jak poznamenává Platón, když se společnost vzdá společného dobra, vždy vypustí amoralitu – násilí, chamtivost, sexuální zneužívání – a rozvine magické myšlení, viz kniza Impérium iluze: Konec gramotnosti a triumf spektáklu.
    Umí jen jediné: podívanou. Chléb a hry – například Trumpova armádní přehlídka za 40 milionů dolarů plánovaná k jeho narozeninám 14. června – slouží k zábavě zoufalého obyvatelstva.
    Disneyfikace Ameriky – země věčného pozitivního myšlení, kde je vše možné – má zamaskovat krutost ekonomické stagnace a sociální nerovnosti. Masová kultura, ovládnutá sexualizací, prázdnou zábavou a brutalitou, lidi učí, že za svůj neúspěch si mohou sami.
    Stáváme se stádem, „nerealistickými jednotlivci, kteří nikdy neexistují v reálné situaci – a přesto jsou drženi pohromadě jako celek. Ti, kdo veřejnost zpochybňují, kdo odhalují korupci vládnoucí třídy, jsou zesměšňováni jako snílci, podivíni nebo zrádci. Ale jen oni, podle řecké definice polis jsou skutečnými občany.
    Thomas Paine napsal, že despotická vláda je plíseň, která vyrůstá z prohnilé občanské společnosti. To se stalo v minulosti. A to se stalo i nám.
    Je lákavé personifikovat úpadek – jako by odstranění Trumpa mohlo vrátit zemi k rozumu. Ale hniloba pronikla všemi demokratickými institucemi, které fungují jen formálně, ne obsahově. Souhlas lidu je krutým vtipem. Kongres je klub na výplatní pásce miliardářů. Soudy jsou přívěsky korporací a bohatých. Média jsou ozvěnová komora elit – některé Trumpa nemají rády, ale žádná z nich neusiluje o změny, které by nás mohly zachránit před tyranií. Neřešíme despotismus, ale jeho přestrojení.
    „Pád Říma byl přirozený a nevyhnutelný důsledek neúměrné velikosti,“ píše Edward Gibbon. „Blahobyt urychlil rozklad; příčiny zkázy narůstaly s velikostí dobytých území; a jakmile čas nebo náhoda odstranily umělé opory, gigantická stavba se zhroutila vlastní vahou. Příběh zkázy je prostý a zřejmý – místo abychom se ptali, proč Římská říše padla, měli bychom se divit, že přežila tak dlouho.“
    Římský císař Commodus, stejně jako Trump, byl posedlý svou marnivostí.
    Nakonec jeho rádcové najali profesionálního zápasníka, aby ho uškrtil ve vaně, když oznámil, že převezme konzulát v gladiátorském kostýmu. Ale jeho vražda nezastavila úpadek. Nastoupil reformátor Pertinax – byl zavražděn po třech měsících. Pretoriánská garda vydražila císařský trůn. Další císař, Didius Julianus, vládl 66 dní. V roce 193 n l. se vystřídalo pět císařů.
    Tak jako pozdní Řím – i naše republika je mrtvá. Naše ústavní práva – řádný proces, habeas corpus, soukromí, svoboda, spravedlivé volby, právo odporu – nám byla odebrána soudní a legislativní mocí. Existují jen na papíře. Rozdíl mezi hodnotami našeho falešného systému a realitou činí náš politický jazyk absurdním.
    Náš úpadek, naše negramotnost a kolektivní odklon od reality nebyly náhlé. Dlouholeté eroze práv, přeměna státu na nástroj vykořisťování, bída střední třídy, lži ve vysílání, zánik školství, nekonečné války, obří dluh, kolaps infrastruktury – to vše je obraz posledních dnů všech impérií.
    Trump, ten žhář, nám hraje divadýlko, zatímco jdeme ke dnu.

    Chris Hedges

    —————————————————————————–

    Víru v politiku už může mít jen hlupák, idealista nebo naivní člověk. Ze stran jsoucích dlouho na našem kolbišti vybrat poctivou je nemožné. U nových subjektů nečekejme dlouhodobou křišťálovou čistotu, vždy se to zvrtne. Pokud nejde rovnou o výdělečný projekt, časem se aktéři stejně přikloní k tomu, aby to něco přineslo. Vzpomeňme si na Občanské fórum, Věci veřejné, Piráty, a ta řada by byla ještě delší. Být politikem už dávno není čest, byť u některých lokálních s malým dosahem bychom mohli ještě doufat. Ve vrcholné sféře to už je vše jinak. Tam se krade, podvádí a lže ve velkém. Bohužel, i přesto nám tito amorální lidé vládnou, rozhodují o naší budoucnosti. Už jsme si zvykli hledat menší zlo. Bohužel….to menší je i tak extrémně velké. My platíme daně, bojíme se pokut, insolvencí, daňových kontrol. Ti nahoře si dělají vše, co chtějí. Jsme opravdu tak hloupí? Co vše si necháme líbit?

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here