Americké akciové indexy včera zaznamenaly zisky poté, kdy prezident Donald Trump oznámil sérii dohod o clech s Japonskem, ale i Indonésií. Na správné cestě jsou podle amerického ministra financí Scotta Bessenta i jednání s Čínou a EU.
Na včerejší [23.7.] informace reagovaly i asijské trhy. Hlavní japonský akciový index Nikkei 225 před koncem obchodování přidával zhruba čtyři procenta. Akcie japonských automobilek jako Toyota a Honda vykazovaly dvouciferné zisky. Japonský jen zpočátku zpevnil vůči dolaru a vyšplhal se k americké měně nejvýše od 11. července.
„Právě jsme dokončili rozsáhlou dohodu s Japonskem, možná největší dohodu, jaká kdy byla uzavřena,“ uvedl ve svém příspěvku na síti Truth americký prezident Donald Trump.
Dohodnuté reciproční clo na dovoz z Japonska do USA oznámil ve výši 15 procent. Doplnil, že součástí dohody jsou i japonské investice v USA za 550 miliard dolarů [cca 11,5 bil. Kč].
„Dohoda s Japonskem povede ke stovkám tisícům nových pracovních míst v USA. […] Nic takového tu ještě nebylo,“ uvedl a dodal: „A co je asi nejdůležitější, Japonsko otevře svou zemi obchodu, včetně automobilů a nákladních automobilů, rýže a některých dalších zemědělských produktů a dalších věcí.“
Japonsko se tak stalo spolu s Velkou Británií další z významných zemí, které se Spojenými státy uzavřely dohodu o clech. Británie přistoupila na 10% clo na vývoz jejího zboží do USA. A clo v 1,8% výši [původně tato cla byla 5,1 %, pozn. red.] na dovoz amerického zboží do Británie.
Reakce Japonska na dohodu o clech
Objem vzájemného obchodu se zbožím mezi Japonskem a USA loni dosáhl zhruba 230 miliard dolarů [cca 4,8 bil. Kč]. Přebytek obchodní bilance Japonska činil téměř 70 miliard dolarů [cca 1,5 bil. Kč]. Podle údajů amerického federálního úřadu Census Bureau je Japonsko pátým největším obchodním partnerem USA v obchodu se zbožím. Trump Japonsku ještě před pár dny hrozil 25% clem. Podle japonského premiéra Šigeru Išiba je finální 15% clo úspěch.
„Je to nejnižší číslo mezi zeměmi, které mají s USA obchodní přebytek,“ uvedl pro Reuters.
K jednání o celních sazbách na dovoz zboží do USA v pondělí přicestoval do Washingtonu zástupce japonské vlády Rjósei Akazawa. #Mise dokončena, napsal Akazawa na síti X.
Podle ekonomů, které cituje agentura Reuters, je 15procentní clo pro Japonsko lepším výsledkem, než co mohlo zemi vzhledem k předchozím Trumpovým hrozbám potkat. Japonská ekonomika by se mohla podle nich díky této dohodě vyhnout recesi. V letošním prvním čtvrtletí rostla japonská ekonomika meziročně o 0,2 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí loni vykázala takzvaný anualizovaný růst o 2,2 procenta.
Jednání s Čínou a EU
Investoři uvítali americkou obchodní dohodu s Japonskem. Na optimismu přidalo vyjádření amerického ministra financí Bessenta, které signalizuje pozitivní posun v hospodářských vztazích s Čínou. Bessent pro televizní stanici Fox Business uvedl, že Spojené státy neusilují o rozdělení [decoupling] od Číny, ale o snížení rizik [de-risking] v dodavatelském řetězci. Podle jeho slov jsou USA v jednání s Čínou „zpět na správné cestě“ a nacházejí se „v dobré pozici“.
„Investoři tato slova vnímají jako signál větší stability a spolupráce mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, což snižuje riziko obchodních válek nebo zavádění cel, které by mohly ohrozit růst,“ uvedl pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Ani 30% cla USA neudělají víc škody v EU než covid či válka na Ukrajině
Americký ministr financí dále uvedl, že se zlepšují i jednání s Evropskou unií. Naznačil, že diplomatické vztahy a obchodní diskuze probíhají plynuleji než dříve. Americký list Financial Times [FT] uvedl, že Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. A odmítá snížení sektorového cla na automobily z EU, které činí 25 procent.
I pro USA je politika D. Trumpa velký hazard, říká šéf české firmy, která v USA vyrábí
Příjmy Spojených států z cel letos dosáhly zhruba 100 miliard dolarů [cca 2,1 bil. Kč]. Do konce letošního roku by mohla cla prezidenta Trumpa přinést až 300 miliard dolarů [cca 6,3 bil. Kč]. Uvedl to americký ministr financí Scott Bessent.
–DNA–
Řeknu to tak. Kdyby si to někdo přečetl v USA, což se nestane, zůstal by zasmušilý.
Pokud se Čína a EU nevzpamatuje, což se v nejbližších letech u EU moc čekat nedá a u Číny je to ve hvězdách, protože tam to záleží, jak se komunisté usnesou a současně se to v USA hospodářsky pořádně rozjede, bude současná snaha Trumpa rychle vygumována. Protože pak dolar posílí, dovážené zboží se tím dále zlevní a deficit bude opět narůstat.
Je jasné, že to následně použijí proti Trumpovi, že to udělal blbě, ale pro nás by to byla krásná laboratoř, taková ukázka, že ekonomickým zákonům politicky poroučet nelze. USA se nevzdají dolaru jako světového platidla, což jim na fungující ekonomice jako základu dává politickou moc v globálním měřítku, ale současně je silná měna v té stejné míře ničí. Z ekonomického heldiska je to věc s nulovým součtem. Zelení komouši v EU si stejně tak myslí, že se k zářným zítřkům prodotují. Co se na jedné straně zlepší, to se na druhé podělá a opět z hlediska zlepšení nulový součet. Nula od nuly pojde. Čínští soudruzi jsou v komfotnější pozici, mají obrovské ekonomické možnosti rozvíjet vlastní poměrně zaostalou zemi. To je do jisté míry činí nezávislé v rozhodnutí, kam investovat.
Ono je to totiž tak. Aby se svět rozvíjel jako celek, je nutné aby ekonomické rozdíly nebyly příliš velké. Když k nim dojde, kapitál začne proudit do méně rozvinutých oblastí a tím je začne posouvat na vyšší úroveň. Ovšem současne z těch hodně rozvinutých postupně mizí a jejich další rozvoj silně ochabne. Takže ti rozvinutí vcelku stagnují a o to více se ti méně rozvinutí naopak rozvíjejí. Tomuto ekonomickému zákonu nelze v žádném případě poručit. Lze ho jen do jisté míry korigovat, aby jeho nástup a účinek nebyl zdrcující. Že ti hodně rozvinutí začnou dokonce lehce chudnout a ty zaostalejší se vzmohou až tak moc a rychle, až „se při tom sami udeří do hlavy“.
Mám pocit, že s Trumpem v čele USA se přesně toto děje. Ale on si chudák myslí, že udělá USA opět velké. Jenže tomu co jsem napsal, nikdo na světě zabránit nemůže. Pokud se mu podaří, aby USA zůstaly velké, silné a mocné, pak ano, úspěšný být může. Ale více na světě nedokáže nikdo.
Znamená to jediné a z toho co jsem napsal, to vyplývá. Že cla a všechna jednání i s Trumpem v čele USA dopadnou kompromisně. Když ne hned, tak v poměrně krátké době. Ovšem pozor na skutečnsot, že ekonomické zákony jsou zákony eekonomické, ne sociální a tak neřeší ani spravedlnost, ani přiměřenost. Neřeší, kdo a jak si zrovna vydělá. Berou to průměrně za celek. Jako třeba u nás s průměrnou mzdou. Lidé se u nás mají poměrně dobře. S více než čtyřicítkou průměrného výdělku, když jsou manželé, tak mají skoro devadesátku měsíčně, to je přece dobré, nám ekonomické zákony říkají. A čísla to skutečně potvrzují. Nedají se ošulit. Nebo třeba důchodci. Nemají důvod si příliš stěžovat. Když jsou dva, tak jim na účtu pravidelně přistává čtyřicítka měsíčně a z toho se dá skromně žít. Tak ony fungují.
Ten zbytek je už na voličích, aby politiky donutili je respektovat tak, aby ekonomické zákony pracovaly pro voliče a ne proti voličům.
Možná poněkud odbočím: Pozastavil jsem se nad dohodou o bezcelním styku mezi Indií (Módí) a Británií – která se blíží k finančnímu bankrotu. Zejména nad větičkou pana Módího (rád sedí na několika židlích), že dobré vztahy mezi oběma zeměmi jsou přirozené… Asi Indie nebyla od Britů kolonizována ? Nebo jde o vlhké sny ? Nějak mi Módí připomenul našeho hochštaplera – politického pa.lba, vůdce volského potahu ze Strakovky a jeho výlety do rectum Germánie. Ten je ale mnohem méně multiazimutový.
Spojené státy od bankrotu dluhového dolaru nemůže nic zachránit. A momentálně se velmi přibližují k rozpočtovému provizoriu. Nějak se nemohou dohodnout na dalším fiskálním roku. To už ke koloritu Spojených států patří. Tak to bylo i za Obami. Muselo být například propuštěno mnoho státních zaměstnanců (před asi 3 roky mělo například ministerstvo zahraničních věcí Spojených států 300 tisíc zaměstnanců).
ES odložilo na půl roku zákaz dovozu ropných produktů z ruské ropy. Evropská unie oznámila, že vstoupení v platnost nových omezení dovozu ropných produktů získaných z ruské surové ropy ve třetích zemích, zavedena v rámci 18. balíčku sankcí, bude odloženo do 21. ledna 2026, uvádí Bloomberg. Již se připravuje 19. balíček. Minulý pátek ES zveřejnil sdělení, podle kterého bude pokračovat ve zavádění omezení dovozu ropných produktů z Ruska, především motorové nafty, vyráběné ve třetích zemích s použitím ruských surovin. Výjimka však byla zavedena pro Kanadu, Norsko, Švýcarsko, Velkou Británii a USA. Odklad do ledna umožní ES dát „trhu s motorovou naftou určitou přestávku“, domnívá se analytik Rabobank Florence Schmit.