Helena Elisabeth Braw je švédská novinářka a spisovatelka. Zároveň platí za odbornici na armádu. Pracuje pro americký think tank Atlantická rada. Nyní ve svém textu na serveru Politico přináší recept na to, jak mít moderní armádu.
Vypadá to, že je mládí v módě. Ale nestačí o mladých jenom mluvit, přizvěme je do diskuze, jak si představují národní bezpečnost, píše Helena Elisabeth Braw. A pokračuje…
—
Německého ministra obrany, Borise Pistoriuse [SPD], který stojí v čele žebříčku oblíbenosti, trápí vážný problém. A tím je, že Bundeswehr nemá dostatek vojáků.
V uplynulých měsících si největší evropská země uvědomila, že i nejmodernější vojenská výzbroj je k ničemu, pokud se nedostává vojáků. Německu jich schází 50 000, aby dosáhlo žádaného počtu 230 000 až 240 000 vojáků. Ke konci minulého roku sloužilo v Bundeswehru 181 174 mužů a žen.
Populárnímu Pistoriovi díky jeho pragmatismu a projevům na veřejnosti je to docela jasné. Má plán řešení. A ten spočívá v tom, že podle norského vzoru výběrové vojenské služby vytvoří svoji „novou vojenskou službu.“
Anketa: Zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP je mimo fiskální realitu
V norském systému, který autorka tohoto příspěvku často dává za příklad ostatním zemím, ze všech 18letých, kteří podléhají povinnosti vojenské služby, je schopných jen velmi malá část. Je to dobrý systém, protože armáda nepotřebuje tolik lidí, jako kdysi zákopové války. A jsou to právě přísné výběrové podmínky, které činí v Norsku z vojenské služby nesmírně atraktivní záležitost. Před několika léty přijalo podobný model Švédsko a nyní se na to chystá i Pistorius.
Skandinávský model v německém podání
Avšak je to sázka do loterie. Co když mladí Němci neprojeví stejné nadšení do vojenské služby jako Norové? Jak budou mladí Němci reagovat na situaci, kdy dostat se do armády bude stejně obtížné jako dostat se na studia na Oxfordskou univerzitu? Jak je vláda donutí?
Zvýšit daně je nejlepší způsob, jak financovat vyšší výdaje na obranu
To je Gordický uzel, který musí ministr obrany rozetnout. Navíc za situace, kdy ostatní strany vládní koalice vystupují v této otázce nejednotně.
Velká Británie, která také potřebuje doplnit stav armády, čelí stejnému problému. Nyní je v aktivní službě britské armády 148 230 vojáků a plánovaných odvodů ubývá. A to přesto, že armáda v uplynulých létech mohutně inzerovala nábory. Počet nových vojáků stále neroste.
NRR: Vyšší výdaje na obranu sníží výdaje do nevojenských aktivit
Podobně je tomu v ostatních evropských zemích, které nemají povinnou vojenskou službu. Ale i tam, kde existuje, se to příliš nedaří. Nedaří se ani náborům mezi vojáky, kteří svoji základní povinnou službu ukončili. V Norsku se poté upisuje jedna čtvrtina vojáků do profesionální služby.
Nabízí se řešení: zeptejte se teenagerů
Diskuze o vojenské službě se přirozeně soustřeďuje na to, co by mohlo fungovat, jak by mladí lidé reagovali, na jaké pobídky by slyšeli a další. Nikdo se jich ale neptá.
Představme si, že by to tak bylo. Právě tak, jak oslovujeme zkušené odborníky, aby vypracovali strategii národní bezpečnosti, mohli bychom pozvat mladé lidi, aby se podíleli na otázce úlohy vojenské služby a s tím spojených záležitostí. Není sporu o tom, že armádu mají vést zkušení důstojníci, ale zbytek vojáků by mohli být mladí lidé v příslušném věku.
Je jisté, že armády našich zemí závisí na mladých lidech. Mají odvahu riskovat a stejně důležité je i to, že budou mít dobré nápady, jak by měla vojenská služba vypadat. Samozřejmě, že nejsou s to dávat doporučení, jak vést vojenský výcvik. Ale mohou nás informovat o tom, co udělat, aby se mladí zapojili do úsilí o národní bezpečnost, a jak by národní bezpečnost měla vypadat.
Nabídka na pronájem Gripenů za 20 miliard je dle armády přijatelná
Jde daleko o víc než jen o to, jak by mělo vypadat ubytování vojáků. Lákavá může být třeba nabídka udělat si během vojenského výcviku řidičský průkaz. Jak se o tom uvažuje v Německu. Byla by to dostatečná motivace? A jak do armády přilákat zájemce o techniku? A jak veřejnosti vysvětlovat, jaké úkoly má národní armáda?
Mladí lidé by mohli mít dobré konstruktivní nápady, o nichž nás ani nenapadne přemýšlet.
A pamatujme, že to nejsou pouzí státní zaměstnanci. Jsou to i budoucí správci našich zemí. Každé naše dnešní rozhodnutí ovlivní budoucnost. Ať pozitivně, nebo negativně. Zeptejte se mladých, jakou armádu vlastně chtějí mít.
–AM–
