Čína zavede od prosince další omezení vývozu vzácných zemin a souvisejících technologií. Nová regulace vyžaduje vývozní licence i pro produkty obsahující jen minimální množství těchto klíčových surovin.
Vzácné zeminy zahrnují 17 chemických prvků nezbytných pro moderní technologie – od čipů a magnetů pro elektromotory až po baterie pro elektromobily. Ačkoliv tyto materiály nejsou v přírodě příliš vzácné, jejich těžba a zpracování je složité a nákladné. Čína přitom ovládá přibližně 70 procent světové těžby a až 90 procent zpracovatelské kapacity. Tím získává dominantní postavení na trhu.
„Peking sice krok prezentuje jako opatření k ochraně národní bezpečnosti, zároveň však zvyšuje tlak na globální dodavatelské řetězce a světový technologický trh,“ komentuje pro FinTag aktuální rozhodnutí Číny vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Opatření podle něj míří zejména na americký technologický sektor – včetně firem jako Nvidia, AMD, TSMC, SK Hynix nebo Apple. Právě ty potřebují vzácné zeminy k výrobě pokročilých čipů a komponentů využívaných mimo jiné v umělé inteligenci a high-end elektronice. Čínská omezení se vztahují i na zařízení používaná při výrobě baterií pro elektromobily. A konečně dopady budou mít i do produkce zbrojního průmyslu.
Čína reaguje na politiku USA
Podle čínského ministerstva obchodu nové předpisy zakazují vývoz vzácných zemin a technologií souvisejících s výrobou polovodičů či vojenských komponentů bez schválené licence ze strany čínských úřadů.
„Peking tvrdí, že tím zabrání využití těchto materiálů k vojenským účelům, zároveň ale dává jasně najevo svou pozici tváří v tvář rostoucímu napětí s Washingtonem,“ vysvětluje Tyleček.
Dopady jsou podle něj zřejmé. Omezení vývozu surovin, jako jsou třeba vzácné zeminy pro magnety, které jsou klíčové například pro výrobu elektromotorů a baterií, zdraží a zpomalí výrobu mimo Čínu.
„Rozhodnutí Pekingu zpřísnit kontrolu nad vývozem vzácných zemin není jen obchodní politikou, ale strategickým tahem v globální technologické rivalitě,“ doplňuje.
Čína tím podle něj vysílá signál, že disponuje silnými vyjednávacími kartami vůči USA, a využívá svou dominanci nad strategickými surovinami jako páku.
Čína a její firmy stahují americký technologický náskok v AI
Obdobné kroky podnikají i Spojené státy. Zatímco debata o clech je odložena, administrativa Donalda Trumpa přísně reguluje vývoz čipů pro umělou inteligenci do Číny.
Vzácné zeminy jsou klíčové pro výrobu
Podle analytiků čínský krok ukazuje, že kontrola nad vzácnými zeminami se stala ústředním prvkem obchodní války a širší strategické soutěže světových mocností. Nutí ale i západní země k urychlení investic do diverzifikace dodavatelských řetězců a budování vlastních zpracovatelských kapacit.
„Nicméně vymanění se z čínského monopolu si vyžádá čas a značné investice. To značí krátkodobé riziko pro stabilitu globálních dodávek,“ doplňuje pro FinTag Jiří Tyleček.
Pěkným příkladem závislosti západních zemí na čínském dovozu je obranný průmysl. Například Evropa potřebuje dodávky nitrocelulózy, jež se využívá pro výrobu střelného prachu. Sama ho ale neprodukuje. Odebírá ho z Číny. A třeba podle americké Inteligence Service dodává Čína nitrocelulózu zřejmě více Rusku než evropským zemím.
Evropa jde do boje. Bez Číny či Ruska ale zbraně vyrábí jen obtížně
Závislost na Číně se ale netýká jen nitrocelulózy. Platí i pro další klíčové suroviny [nejen] pro výrobu zbraní. Příkladem může být hliník nebo titan. Hliník se používá při výrobě válečných lodí a vojenských vozidel. Titan se využívá na výrobu vojenských letadel a ponorek. A například před napadením Ukrajiny byl evropský výrobce letadel Airbus velmi závislý na dodávkách titanu nejen z Číny, ale také z Ruska.
–DNA–
—
Aktualizace 10.10.: Americký prezident Donald Trump oznámil, že od prvního listopadu, případně dříve podle situace, Spojené státy zavede 100% clo na čínské zboží jako reakci na to, co popsal jako „agresivní obchodní postoj“ Číny, včetně nedávných vývozních omezení Pekingu na vzácné zeminy nezbytné pro výrobu technologií.
Kdo kupuje čínské zboží i když má na výběr evropské, zvyšuje závislost na Číně.
Dobře, že Čína vůči Západu přitvrzuje, a to stále zřetelněji. Uvědomuje si své místo v globální politice i svůj rostoucí význam. Podle demografů svět nakonec ovládne Čína. Spojené státy jsou stále více izolovány a později, a po krvavých občanských událostech budou jako uměle vyprojektovaný a neosvědčený stát, přetransformovány. Zároveň je přejde chuť na vzácné zeminy. Podle jedné teorie se rozpadnou na 6 států. Minimálně Florida a Nové Mexiko se odtrhnou. Pro řadu států jsou Spojené státy stále strategickým partnerem. Až nebudou, stane se NATO bezvýznamné a mnohem více států se bude ohlížet po BRICS+ a ŠOS. Význam EU snad ani netřeba komentovat.
Vidíte, vidíte, proč není tak jednoznačný přechod z koruny na euro a předávat zbytky národních pravomocí?
Je to tak. Když se Čína začala vzmáhat a vlastně na USA dělala, tak to bylo výhodné pro obě strany. Vzpomínám si, jak zde byl poměrně krátce po revoluci delší dobu jeden Američan, že jednou říkal, že si koupil fax a že stál devadesát dolarů. A samotnému se to zdálo za hubičku. Pochopil jsem, že by si ho klidně koupil i za sto padesát dolarů a i tak by s ním byl spokojen.
Jenže dnes se věc dostala do fáze, že výhodnost začala silně převažovat na čínskou stranu. A myslíte si, že by byla možná dohoda? Dohoda ve stylu, víte co Číňané, nyní zvolněte, zapomeňte tak trochu (ne úplně) tímto na své plány dostat se na naši úroveň a být nám (USA) i ve vojenské oblasti rovni a akceptujte, že kormidlo světové politiky v podstatě zatím držíme my. Tedy musíme ve vzájemném obchodě začít myslet opět na nás, na USA a dočasně potlačíme vás, Číňany, ano? Protože do teď jste jeli po našich zádech. To, co vás rozvinulo, je z našich hlav a z našeho průmyslu.
Myslíte si, že by toto fungovalo? Protože současný stav je pro USA skutečně nevýhodný. Nefungovalo by to a proto se přistupuje k nátlaku. Klasika v globální politice. USA zavádí cla, Čína omezuje vývoz drahých kovů a Rusko už dříve vpadlo na Ukrajinu. Obojí je forma nátlaku, dosáhnout svého. Jak má někdo v globální politice nějakou možnost, tak ji zákonitě využije. Tím ovšem USA nevyjímám. To rozhodně ne!
Takže máme-li v rámci EU společenství suverénních států, což uznává i FORUM24, četl jsem to u nich na vlastní oči, tak identické problémy logicky nastanou i v EU a řešení, jako volí Rusko na Ukrajině a dnes Čína, tedy nátlak v různé formě, bude následovat. Protože pravdu, v případě sporu, když jde o globální politku, mají vždy obě strany současně (logicky, protože stojí na vlastním zájmu), ale řešení je pouze jedno. Jeden utře nos. To nejde dohromady, mít pravdu (tu svoji) a utřít nos.
Ono to v EU už podstatě nastalo. Jsou to spory s Maďarskem, se Slovenskem, dříve s Polskem a budou i s ČR, až se Babiš ujme vlády. A když pak nemáte něco svého, o co se můžete opřít v případě sporu o svůj vlastní zájem, což je v případě Ruska počet obyvatel a možnost vést válku, v případě Číny, že se USA samy ochotně postupně vydávaly do jistého hospodářského područí, tak na ně může tlačit přes ekonomiku, v případě USA, že i tak jsou stále hospodářským a vojenkým hegemonem, tak kombinace hospodářského nátlaku s politikou dělových člunů a v případě ČR, kdy rozpočet musí odsouhlasit všechny státy jednomyslně (třeba to), nemůžete pak dělat zhola nic. A za delší konec provazu tak tahá ten, kdo si toto hlídal jako oko v hlavě, aby měl čím na vás tlačit a vy se tím dostanete do vleku událostí, na které nemáte žádný vliv, ale jejich následky nesete v plné míře.