Zveřejnění inflace za září v USA přineslo na komoditní trhy novou vlnu volatility. Vyšší než očekávaná 3,7% inflace tak znovu podpořila americký dolar i výnosy amerických státních dluhopisů. Cena zlata se tak opět dostává pod tlak.
Přesto není důvod, abychom pokles na zlatu už rovnou interpretovali jako zásadní změnu dlouhodobého trendu. Pod povrchem i nadále působí fundamenty, které zlatu poskytují významnou podporu, uvádí ve své analýze investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.
Inflace proti zlatu
Americká inflace znovu překonala očekávání trhu. Což okamžitě zvýšilo výnosy amerických státních dluhopisů a podpořilo dolar. Pro zlato jde o nepříznivou kombinaci. Zlato samo o sobě nenese úrokový výnos, takže pokud rostou výnosy relativně bezpečných dluhopisů, stává se držba zlata z pohledu investorů méně atraktivní.
Vyšší inflace navíc snižuje pravděpodobnost rychlého uvolňování měnové politiky americké centrální banky [FED]. Právě očekávání nižších sazeb a poklesu reálných výnosů v posledních měsících patřila mezi důležité faktory podporující cenu zlata.
Současně ale funguje druhá strana příběhu. Geopolitické napětí, vysoké fiskální deficity velkých západních ekonomik a nejistota na finančních trzích podporují poptávku po zlatu jako bezpečném přístavu. Trh se tak aktuálně nachází mezi dvěma protichůdnými silami.
Bank of America upozorňuje, že pro výraznější návrat k novým maximům by potřebovalo zlato buď jasnější holubičí signál od FEDu, nebo obnovení obav ze znehodnocování fiat měn. J.P. Morgan naopak stále počítá s tím, že dlouhodobý růstový trend zůstává zachován. Ve svých scénářích pracuje s cenou zlata kolem 6 000 dolarů [cca 129 550 Kč] za unci na přelomu let 2026 a 2027 a přibližně 6 300 dolarů [cca 136 020 Kč] do konce roku 2027. Mezi hlavní argumenty řadí pokračující diverzifikaci rezerv a rizika spojená s vysokým zadlužením států.
Centrální banky zůstávají důležitým hráčem
Zatímco krátkodobý pohyb ceny ovlivňují především makroekonomická data a očekávání investorů, dlouhodobý příběh zlata stojí na reálných kapitálových tocích. Významnou roli zde hrají centrální banky. Ty v posledních letech navyšují podíl zlata ve svých rezervách.
Mezi aktivní kupce patří například Čína, Polsko nebo Indie. Motivací je především diverzifikace devizových rezerv a snaha snížit závislost na tradičních rezervních aktivech. Právě tento typ poptávky je méně citlivý na krátkodobé výkyvy ceny než spekulativní kapitál.
Pozornost si zaslouží také zlaté ETF kryté fyzickým zlatem. Po období slabší aktivity se západní institucionální investoři začali do těchto fondů vracet. ETFka na zlato tak zaznamenaly výrazné přílivy kapitálu. Srpen patřil z tohoto pohledu historicky mezi vůbec nejsilnější měsíce a nadprůměrné přílivy pokračovaly i v září.
Toky kapitálu do globálních ETF kryté fyzickým zlatem
[Zdroj: World Gold Council]
Při interpretaci dat je ale potřeba být opatrný. Rostoucí podíl zlata v globálních rezervách automaticky neznamená, že centrální banky masivně prodávají dolary a nakupují zlato. Podíl může růst také proto, že cena zlata roste rychleji než hodnota ostatních rezerv. Mezinárodní měnový fond například upozorňuje, že výrazná část růstu hodnoty zlata v rezervách v letech 2018 až 2025 souvisela právě s přeceněním již existujících zásob.
Vývoj podílu zlata na globálních rezervách
Vedle fundamentů je zajímavé sledovat pozice velkých hráčů na futures trhu. Data americké agentury Commodity Futures Trading Commission [CFTC] ukazují, že hedgeové fondy ze skupiny Managed Money stále drží výrazné čisté dlouhé pozice ve zlatě. Zároveň ale zatím není patrný výraznější příliv nových nákupců, který by dokázal překonávat předchozí maxima v počtu otevřených kontraktů.
Počet kontraktů v posledním období naopak ve střednědobém horizontu klesá. To může naznačovat určitou zdrženlivost velkých investorů. Pro další vývoj proto bude zajímavé sledovat, zda se tento trend otočí a do trhu se začnou vracet nové dlouhé pozice. Právě jejich návrat by mohl být důležitým potvrzením dalšího růstového pohybu.
Klíčové budou úrovně 4 100 a 4 300 dolarů
Z technického pohledu se pozornost soustředí především na několik cenových úrovní. První důležitou podporou je pásmo kolem 4 075 dolarů [cca 87 860 Kč až 88 940 Kč] za unci, které zatím dokázalo pokles po zveřejnění inflačních dat zastavit. Pokud by tato oblast nevydržela, otevřel by se prostor k psychologické hranici 4 000 dolarů [cca 86 250 Kč] a následně směrem k oblasti kolem 3 700 dolarů [cca 79 770 Kč].
Ceny zlata s vyznačenými hladinami zájmu obchodníků
Naopak pro obnovení silnějšího růstového momenta bude důležité překonání hranice 4 200 dolarů [cca 90 550 Kč] a následně potvrzení proražení pásma kolem 4 300 dolarů [cca 92 710 Kč]. Právě návrat nad tyto úrovně snad naznačí, že současná korekce byla pouze krátkodobou reakcí na makroekonomická data.
Jaký bude další vývoj na zlatu?
Zlato se tak dostává do zajímavé fáze. Krátkodobě mu vyšší inflace, silnější dolar a vyšší výnosy dluhopisů příliš nepřejí. Dlouhodobější obrázek ale zůstává výrazně složitější. Centrální banky i nadále diverzifikují své rezervy, institucionální investoři se vracejí do zlatých ETF a geopolitická i fiskální nejistota nezmizela.
Další vývoj nebude záviset pouze na jednom inflačním čísle. Klíčová bude především kombinace vývoje amerických výnosů, dolaru, očekávání kolem FEDu a pokračujících kapitálových toků do zlata. Právě jejich vývoj může rozhodnout o tom, zda současná korekce zůstane pouze krátkodobým výkyvem, nebo zda se zlato připravuje na další výraznější pohyb. Kdo by chtěl vědět více, toho tradičně odkáži na stránky XTB, kde je nový bezplatný e-book s názvem Jak koupit či prodat zlato.
Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag
