Tempo růstu bylo taženo primárně čistým úrokovým výnosem, který dosáhl 93,9 miliardy korun a je o 11,4 miliardy nad úrovní roku 2017. Výsledek je především ovlivněný přílivem likvidity na lokální trh v souvislosti s ukončením devizových intervencí a zvyšováním úrokových sazeb ČNB.
Výnosy z poplatků
Čistý výnos z poplatků a provizí meziročně zaznamenal mírný nárůst o jednu miliardu korun, a to poprvé po sestupném trendu od roku 2011. Na růstu se nejvíce podílela šestice největších bank. Naopak výnos z obchodování letos klesl o 5,6 mld. korun a byl ovlivněn mimořádným výsledkem loňského roku.
Úrokový výnos pozitivně ovlivnily také firemní úvěry, a to díky kombinaci rostoucích objemů a růstu úrokových sazeb. Naopak úrokový výnos úvěrového portfolia domácností zaznamenal ztrátu 1,1 miliardy korun, kdy růst objemů plně kompenzoval pokračující pokles sazeb.
Na straně nákladů se plně projevila aktuální situace na trhu práce, kdy personální náklady bankovního sektoru vzrostly o dvě miliardy korun. Průměrné náklady na zaměstnance stouply dokonce o 7,5 procenta. Z pohledu struktury zisku bankovního sektoru je podle něj nejzajímavější příspěvek jednotlivých bankovních skupin, kdy šest největších bank zvýšilo zisk o 521 milionů korun, stavební spořitelny o 32 milionů korun, pobočky zahraničních bank o 290 milionů a ostatní banky o 1,892 miliardy korun.
Jak to bylo v půlce roku
Bilanční suma bankovního sektoru byla koncem června byla 7,4 bilionu korun. Úrokové výnosy se zvýšily o 10,4 miliardy na 81,8 miliardy korun. Ekonomové v tomto ohledu zdůrazňují, že banky zvyšují úroky u úvěrů, ovšem jen některé z nich zvyšují i úroky u spořicích produktů. Jaké jsou úroky u běžných a spořicích účtů nebo termínovaných vkladů. [Zisk bank a spořitelen v ČR hraje roli i v nárůst ziskovosti evropských bank. Skupina 50 největších evropských bank vykázala loni po zdanění zisk 118,8 miliardy eur – přes tři biliony korun. Což byl více než dvojnásobek proti hodnotě dosažené o pět let dříve.]
Vztah Čechů k bankám
Pokud jde o vztah domácností k bankám, podle statistik (1993 až 2017) převyšovaly vklady domácností u bank úvěry u bank ke konci roku 2017 o 772 mld. Kč. Nejvíce peněz drží domácnosti na běžných a spořicích účtech.
„Nárůst objemu prostředků, držených na běžných a spořicích účtech v poslední dekádě, souvisís poklesem úrokových sazeb na termínovaných vkladech na rekordně nízké úrovně,“ vysvětluje docent Petr Teplý z Fakulty financí a účetnictví VŠE. Podle něj termínované vklady jsou zejména od poslední krize výrazně méně populární, i když na trhu některé banky už i u nich začaly zvedat úroky.
Předlužení určité části domácnosti
Podle ekonomů příznivý vývoj celkového objemu vkladů u bank ovšem zastírá rozdíly mezi domácnostmi. Například Petr Teplý říká, že z hlediska strukturálního pohledu může být tento ukazatel stabilní. Jedni spoří a druzí si půjčují. Přitom ale může docházet k předlužení určité skupiny domácností.
Jeho slova částečně potvrzuje i rychlost tempa, s jakou se tuzemské domácnosti zadlužují. Dluhy tuzemských domácností stoupají nepřetržitě od února roku 2016. Od té doby narostly o více než čtvrt bilionu korun. Jenom letos v červenci stouplo zadlužení českých domácností u bank a družstevních záložen v meziměsíčním srovnání o deset miliard korun a celkově tak činilo 1,6 bilionu korun. Stále ale i platí, že v mezinárodním srovnání jsou české domácnosti zadluženy výrazně méně, než je evropský průměr. Na druhou stranu v rychlosti tempa zadlužování tuzemských domácností, firem i veřejných rozpočtů patří ČR na špičku evropských zemích.
Dobrou zprávou je, že klesá podílu úvěrů takzvaně v selhání. To jsou ty úvěry, u nichž mají dlužníci potíže se splácením. Poměr těchto úvěrů se od léta 2013 snížil z 5,1 na 2,3 % (u hypoték kolem 1 %). V případě podnikové sféry je současný podíl úvěrů v selhání s 3,5 % téměř na třetině maxim evidovaných v rámci posledního dekády (9 % v roce 2010).
Dynamika zadlužení
Podle mezinárodních srovnání je sice zadluženost českých domácností menší nebo dokonce výrazně menší, než je tomu v případě některých vyspělých ekonomik. Ekonomická vyspělost země je ale jen jedním z měřítek pro posouzení přiměřenosti této zadluženosti. Roli hrají i další faktory, jako je tradice nájemního či vlastnického bydlení nebo hospodářská politika jako taková. Důležitá je ale i úroveň zadlužení veřejných rozpočtů, rating země a z toho pramenící vysoká úroková míra u spotřebitelských úvěrů. Nelze také přehlédnout, že dluhové zatížení domácností, tj. stav spotřebních úvěrů a úvěrů na bydlení v poměru ke mzdám a platům, roste.
„Růst tohoto poměru z 0,14 % v roce 1997 na 1,02 % loni signalizuje, že zadluženost pomáhala stimulovat ekonomický růst. Prostor jejího dalšího růstu se postupně vyčerpává.“ Uzavírá profesor Martin Mandel z Fakulty financí a účetnictví VŠE.
Čistý zisk vybraných bank za tři čtvrtletí 2018
- Česká spořitelna: 11,8 miliardy Kč
- Komerční banka: 11 miliard Kč
- ČSOB: 11,5 miliardy Kč
- UniCredit Bank: 6,9 miliardy Kč
Výsledky vybraných bank za první pololetí 2018
- Česká spořitelna – meziroční nárůst zisku o 2,6 % na 7,9 mld. Kč
- UniCredit Bank – meziroční nárůst zisku o 7 % [ČR, Slovensko] na 4,3 mld. Kč
- Moneta Money Bank – meziroční pokles zisku o 3,4 % na 2,1 mld. Kč
- Komerční banka – meziroční pokles o 12,4 % na 6,9 mld. Kč
- Raiffeisenbank – meziroční pokles o 4 % na 1,65 mld. Kč
- ČSOB – meziroční pokles o 20 % na 7,5 mld. Kč / V loňském roce vzrostl zisk ČSOB o 17 %
