Hádání se Sněmovny stojí Čechy šest milionů za den

0
752
Snemovne
Foto: Redakce FinTag.cz

Státní rozpočet letos počítá s výdajem na provoz Poslanecké sněmovny ve výši přes 1,5 miliardy korun. Při počtu 252 pracovních dnů tak náklady na jeden pracovní den Sněmovny vycházejí na necelých šest milionů korun.

Ve středu 2. února Sněmovna schválila novelu pandemického zákona. Předcházelo tomu ale bezmála čtyřicet hodin obstrukcí ze strany opozice, především Okamurovy SPD. I když je vláda Petra Fialy [ODS] u výkonné moci jen pár týdnů, prošla už několika podobnými peripetiemi. Třeba jednání o důvěře vládě bylo letos historicky nejdelší od vzniku České republiky. Kromě pandemického zákona opozice blokovala také návrh na korespondenční volbu, který vzešel ze Senátu, a umožnil Čechům žijícím v zahraničí jednodušeji volit. A problémy vyvstaly i při schvalování odložení nového stavebního zákona.

Sečteno a podtrženo: Ze třiaosmdesáti bodů, které chtěli poslanci probrat v lednu, jednali pouze o šestnácti z nich. A častým důvodem jsou právě obstrukce opozičních stran. Nekonečné projevy trvající až do ranních hodin a přestávky na jednání klubu nyní paralyzují sněmovnu více než kdy jindy.

Obstrukce ve Sněmovně nejsou ničím výjimečným

Podle politologa Ladislava Mrklase se většina veřejnosti na obstrukce dívá hodně skrz prsty. Sněmovnu má za místo, kde se má jednat, diskutovat, navrhovat a schvalovat zákony, a ne na sebe pokřikovat „vole“.  Jak jsme byli nyní svědky.

„Veřejnost nechce, aby tam někdo exhiboval a brzdil jednání neustálými přestávkami. Myslím, že část společnosti je na to hodně alergická. Viděli jsme to při minulých příležitostech,“ tvrdí Mrklas s tím, že toto se nakonec může opozici vymstít a oslabit ji.

Podněcuje Okamura nenávist?

„Současná obstrukce byla nehorázná. Slouží to jen Okamurovi k předvádění a dráždění těch nespokojenců, kteří odmítají regulace související s pandemií,“ říká pro FinTag.cz někdejší člen ODS a od roku 2006 až do roku 2017 poslanec za TOP 09 František Laudát [KAN].

Na druhé straně šéf SPD Tomio Okamura tvrdí, že má na obstrukce právě, slouží-li k dobré věci, nárok. Jíž byla v tomto případě „svatá válka“ proti přijetí pandemického zákona.

„Legitimně jsme oznámili, že budeme dělat obstrukce proti přijetí totalitního pandemického zákona,“ uvedl Okamura.

Problém ale je v tom, že pokud by takové jednání opozice mělo pokračovat v době českého předsednictví Evropské unie, mohlo by dopadnout stejně neslavně jako to předchozí v době Topolánkova kabinetu.

Laudát nepřímo i odkázal na demonstrace před Sněmovnou, na kterých se živnostníci z iniciativy Chcípl pes spojili s extrémními a neúspěšnými politiky, jako jsou Lubomír Volný, Tomáš Vandas nebo Zuzana Majerová-Zahradníková.

„Vždy se musí citlivě vážit, kam až tu strunu napínáte,“ upozornil.

Na druhé straně Tomio Okamura „hravě vysvětlí“ i tyto praktiky: „Nás je jen dvacet, ale bojujeme ze všech sil!

Podle politologa Ladislava Mrklase dlouhé obstrukce mohou ve finále škodit celé zemi, tedy i těm, kteří volí Okamuru. Stačí připomenout, že jeden den jednání Sněmovny, ať už schvaluje zákony, nebo jen poslouchá libanonskou poezii, kterou kdysi použili demokraté k obstrukci, stojí téměř šest milionů korun.

Ale politolog Mrklas míní, že z úhlu pohledu voličů hnutí SPD je to jiné.

„Oni to kvitují, proto SPD volili,“ uvedl pro FinTag.cz.

S tímto názorem souhlasí i Laudát: „Okamura má voliče, kteří chtějí rvačky, akční jednání za jakoukoli cenu. Je jim jedno, že tím ohrožují zdraví lidí.“

Okamura hrozí blokováním dalších zákonů ve Sněmovně

Mnozí se ptají, jestli je protahované jednání o pandemickém zákonu předzvěstí blokování také dalších zákonů vládní pětikoalice opozicí.

„Okamura už hrozil, že zablokuje mnoho dalších zákonů,“ říká exposlanec Laudát.

Neúměrného zdržování jednání dolní komory se skutečně obává. Pětikoalice sice dala dohromady sto osmičkovou většinu, ale síla opozice, zejména ANO, jak říká, je obrovská.

Podle politologa Ladislava Mrklase Česko nikdy nemělo tak konkurenční opozici jako nyní.

„Nejen vůči vládě, ale i navzájem. Babiš versus Okamura, ti svádějí obrovský boj, který bude probíhat po celou dobu. Tyhle dvě strany si vzájemně konkurují a budou se přebíjet radikálností svých postupů,“ uvedl.

Na druhou stranu někteří představitelé ANO tvrdili, že rozumné návrhy vlády podpoří. Což zaznělo mnohokrát, když ve Sněmovně cupovali dlouhé hodiny vládní program. Podporu zmiňovali zejména pak bývalí ministři ANO. Nebo alespoň ti, kteří měli zájem na tom, aby se prospěšné věci na jejich rezortech dotáhly.

Rozdíl mezi ANO a SPD potvrzuje i Laudát. ANO si podle něj na rozdíl od SPD velice dobře uvědomuje, že bude-li se chovat stejně destruktivně, ztratí část svých voličů. Odpověď na otázku, jaká ale bude nakonec praxe, se podle Mrklase hledá jen těžko.

„Dovedu si představit, že v některých případech by třeba připadalo v úvahu i takzvané párování, ale bude to asi věc spíš výjimečná. Už kvůli poměru sil ve prospěch vlády,“ míní politolog.

Pro úplnost dodejme, že párování v minulosti vypadalo tak, že pokud vládní koalici chyběl jeden či více poslanců kvůli nemoci nebo zahraniční cestě, stejný počet poslanců z opozice se neúčastnil hlasování.

Na poslance do Sněmovny jedině s rákoskou

Pokud současná vláda nezvládá přirozeně dění ve Sněmovně, nabízí se otázka, zda by měla ve věci obstrukcí přejít do protiútoku. To proto, aby se skrz schvalování zákonů dostala k tomu, co má dělat – k vládnutí. Podle právníků by přitom někdy stačilo, kdyby lépe využívala nástroje, které má k dispozici.

Například: Podle jednacího řádu může dolní komora hlasovat o tom, zda udělá přestávka na poradu klubu, o kterou často žádá opozice. Přestávku může odmítnout. Pokud je zjevně jejím důvodem zdržování. A jsou tu i další možnosti. Jednu z nich vládní většina využila při projednávání pandemického zákona, když omezila čas na vystoupení řadových poslanců.

„To je v rámci zákona,“ potvrdil následně právník Robert Zbíral.

Stejně tak má předsedající Sněmovny hlídat, zda poslanci hovoří k věci. A když poslance třikrát napomene, že nemluví k věci, má právo mu odebrat slovo. Ale ani tento krok se nevyužívá příliš často, jak ukázal v minulých dnech tříhodinový projev Tomia Okamury, který přestal být věcný již po několika minutách. A až po jeho projevu vedení Sněmovny omezilo řečnění na dvakrát pět minut.

„Není možné, aby sněmovní menšina dlouhodobě zjevně obstrukčním způsobem bránila většině prosazovat věci, které jsou důležité,“ uvedl v této věci předseda lidoveckého poslaneckého klubu Marek Výborný.

Libuše Frantová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here