Růst cen v Evropě zmírňuje, jádrová inflace ale hrozí dál

127
jadrova_inflace
Obecná míra inflace v eurozóně sice klesá, ale jádrová inflace roste. A to je problém. Ví to i prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová [na fotografii] / Foto: ECB

Nový rok přinesl do Evropy úlevu. Nezvykle mírná zima přispěla ke snížení cen zemního plynu, které loni nebývale vzrostly a poslaly inflaci do rekordní výše. To už je pryč a obecná míra inflace klesá. Problém ale je, že roste jádrová inflace.

Tématem inflace nejen v eurozóně se zaobírá londýnská reportérka listu The New York Times Eshe Nelsonová. Podle ní aktuální vývoj upevnil přesvědčení analytiků, že inflace v Evropě, nejvyšší v historii, už dosáhla svého vrcholu. Míra inflace v Evropské unii s hodnotou 10,4 procenta loni v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla. Eurostat i potvrdil dřívější odhad prosincové inflace v eurozóně, která z listopadových 10,1 procenta klesla na 9,2 procenta.

Tyto náznaky poklesu jistě spotřebitele potěší. Nicméně centrální bankéři podle NYT zůstávají stále ve střehu. Jejich cílem zůstává inflaci stlačit na dvě procenta. A z tohoto důvodu pozorně sledují další vývoj inflace, která prozatím stále stoupá. Jejich pozornost se přitom upírá zejména k takzvané jádrové inflaci.

„Je to jádrová inflace a nejistota ohledně jejího vývoje, co udržuje Evropskou centrální banku v pohotovosti,“ potvrzuje pro NYT německý ekonom v Oxford Economics Oliver Rakau.

Jak se měří inflace

Existuje mnoho způsobů, jak měřit inflaci a určit, jak se vyšší ceny projevují v ekonomice. Jedním z nich je jádrová inflace. Ta nezahrnuje ceny potravin a energií, které jsou volatilní, protože závisí na globálních komoditních trzích. Rovněž může zahrnout domácí zdroje inflace, jako růst cen v sektoru služeb, které často stoupají, když zaměstnavatelé zvyšují mzdy, aby si na „vyluxovaném“ trhu práce udrželi, případně našli nové zaměstnance. Jádrová inflace slouží jako varovný signál toho, jak dlouho vysoké ceny vydrží a stimuluje centrální bankéře ke zvyšování úrokových sazeb.

„Jádrová inflace dosáhla v zemích eurozóny v prosinci úrovně 5,2 procenta. A nečekaně tak vzrostla z listopadových pěti procent. Inflace v sektoru služeb v prosinci vzrostla na 4,4 procenta z listopadových 4,2 procenta,“ konstatuje americký list.

Vláda nám boj s inflací neulehčuje, říká Marek Mora z ČNB

Zdůrazňuje pak vývoj ve Španělsku, kde vzrostla jádrová inflace v prosinci na sedm procent, a byla tak vyšší než šířeji pojímaná „headline rate“.

Tento rozdíl mezi „headline inflací“ a jádrovou inflací je pro centrální bankéře předmětem diskusí o tom, jak pracovat s úrokovými sazbami.

„A zatímco aktuálně headline inflace klesá a její ještě rychlejší pokles se očekává v průběhu roku, kdy z ročního srovnání vypadnou stoupající ceny energií, jádrová inflace, která může představovat kompenzující vliv na růst cen, tak rychle zřejmě nepoklesne,“ uvádí NYT.

Jaký bude vývoj v eurozóně

Evropská centrální banka [ECB] od července 2022 zvýšila úrokové sazby o 2,5 procentního bodu. A počítá se s jejich dalším zvyšováním. Například ekonomové z Fitch Ratings minulý pátek uvedli, že během prvního letošního pololetí očekávají další zvýšení o 1,5 procentního bodu. Argumentovali právě tím, že si centrální banky stále více všímají růstu jádrové inflace. V podobném duchu se vyjadřují analytici anglické centrální banky Bank of England.

„Ti, kteří se domnívají, že se brzy tempo zvyšování úrokových sazeb zpomalí, argumentují tím, že růst mezd nebyl tak rychlý. Což znamená, že očekávání spotřebitelů ohledně růstu inflace není zas až tak vysoké. Svou roli sehraje i vliv stávajícího zvyšování úrokových sazeb, který inflaci zbrzdí,“ uvádí americký list.

Také ale odkazuje k varovným hlasům. Podle nich jádrová inflace spolu s nejistotou ohledně fiskálních politik vlád, potenciálním růstem mezd a vrozenou volatilitou cen energií nutí centrální bankéře k opatrnosti v uvolňování měnové ekonomiky. Sama ECB pak předpovídá letošní průměrný růst jádrové inflace ve výši 4,2 procenta. Do roku 2025 se podle ní má vrátit na úroveň 2,4 procenta.

Jádrová inflace roste i v USA

Vysoká jádrová inflace nedělá starosti jen evropským stratégům. Ve Spojených státech míra inflace klesá již šest měsíců za sebou. To proto, že zlevňuje benzin a další vybrané položky. Avšak jádrová inflace, jak ukázala prosincová data, vzrostla. Inflace v sektoru služeb byla podpořena silným trhem práce a ekonomové z amerického FEDu tak budou podle NYT dál zvyšovat úrokové sazby, i když pomalejším tempem. Někteří evropští ekonomové dokonce očekávají, že jádrová inflace zůstane v USA vyšší než v zemích eurozóny.

Jisté to ale není. Například Daniel Tenengauzer, šéf tržní strategie ve společnosti BNY Mellon, upozorňuje, že v Evropě se budou ještě dlouho mzdy přizpůsobovat výši míry inflace. Což podle něj požene nahoru právě jádrovou inflaci. On a další ekonomové varují před riziky dopadů fiskální politiky evropských vlád. Konkrétně před opatřeními na ochranu domácností a firem před rostoucími cenami energií. Budou-li tato podpůrná opatření nadále plošná a dlouhodobá, přiživí inflaci. Podpoří spotřebitelskou poptávku a růst cen.

ECB i nadále úroky zvýší

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová minulý měsíc uvedla, že Rada guvernérů ECB úrokové sazby opět zvýší. Důvod je, že inflace zůstane nad inflačním cílem banky delší dobu a hospodářský pokles, pokud k němu dojde, bude relativně krátký a mělký.

Cenová stabilita v EU dostává na frak, jinak to ale nejde

Podle NYT ale existuje reálné riziko, že centrální banka zpřísňování měnové politiky přežene. To při vzpomínce na loňský rok, kdy inflaci v Evropě podcenila.

„Já si ale nemyslím, že se bankéři utrhnou v nejbližší době ze řetězu, co se týče zvyšování úrokových sazeb. Raději než na spoléhání se na předpovědi o inflaci spíš vyhodnotí blížící se vrchol jádrové inflace nebo ochlazení trhu práce,“ uzavřel pro NYT Rakau.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here