Průmysl v květnu rostl, nové zakázky ale nepřibývají

199
v_kvetnu
Foto: Pixabay.com

Česká průmyslová produkce v květnu meziročně reálně vzrostla o 1,4 procenta. Meziměsíčně byla vyšší o 1,6 procenta. Hodnota nových zakázek ale meziročně klesla o 4,4 procenta. Data zveřejnil Český statistický úřad [ČSÚ].

Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 4,7 procenta, tuzemské nové zakázky klesly o 3,9 procenta. Meziročně mírně vzrostla hodnota nových zakázek ve výrobě motorových vozidel. Zakázky v posledních měsících přibývají v oděvním a farmaceutickém průmyslu. Tím však dobré zprávy docela končí.

„Hodnota nových průmyslových zakázek meziměsíčně stagnovala. Meziroční 4% pokles je však nejvyšší od léta 2020. Nejvýznamněji jej ovlivnil dvouciferný pokles hodnoty nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a v chemickém průmyslu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Průmysl přesto v květnu mírně rostl. Znovu k tomu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel. U ní produkce vzrostla i meziměsíčně. Růst zaznamenala jak výroba automobilů, tak jejich dílů.

Od začátku roku se český průmysl pohybuje na hraně stagnace a výsledky nejsou nijak oslnivé. Bez automobilového průmyslu, jehož příspěvek k celkovému růstu průmyslu byl 3,74 p. b., by produkce celého průmyslu výrazně klesla. Do minusu by se dostal i zpracovatelský průmysl jako takový,” komentuje aktuální data ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka celková situace v průmyslu ale není až tak výborná, jak by napovídala celková čísla z výroby. Upozorňuje, že pokles nových zakázek se mimochodem dotýká i automobilového průmyslu.

„Průmyslové firmy si sice mohou stále ještě vypomáhat dřívějšími objednávkami, ale s jejich postupným vyčerpáním budou stát před problémem, co dál,“ vysvětluje.

Tuzemská výroba aut se sice zvýšila, nicméně meziroční skok o více než 19 % je třeba připsat i nižší úrovni výroby v první polovině loňského roku. Což odkazuje i k horšící se kondici evropské ekonomiky.

Situace v eurozóně

Fakt je, že aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v červnu klesla nejrychleji od pandemie covidu. Konečný index nákupních manažerů [PMI] zpracovatelského sektoru se snížil na 43,4 bodu z květnových 44,8 bodu. Index se dostal hlouběji pod padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

„Zhoršený výhled evropské ekonomiky se nemůže nepropsat i do českých čísel. Proto lze nejspíš očekávat i slabší výsledky průmyslu v průběhu letních měsíců. To už v tempech výroby ukazují právě i slabé soft ukazatele, které na rozdíl od průmyslové výroby netrpí velkým zpožděním,“ komentuje Petr Dufek.

Z největších zemí aktivita zpracovatelského průmyslu klesla nejrychleji za více než tři roky v Německu, kde byla nižší výroba i nové objednávky. Nejvíce za tři roky klesl rovněž zpracovatelský průmysl Itálie. Ve Francii se pokles nepatrně zmírnil a byl nižší, než se původně čekalo. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu Španělska klesla čtvrtý měsíc po sobě.

Index měřící výrobu se snížil na 44,2 bodu z 46,4 bodu. Ocitl se tak nejníže za osm měsíců. Poptávka klesla nejrychleji za posledních osm měsíců navzdory výraznějšímu snížení cen průmyslového zboží. Poprvé od začátku roku 2021 klesl počet zaměstnanců. Index zaměstnanosti spadl na 49,8 bodu z 51,5 bodu.

I podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové další vývoj českého průmyslu ovlivní vývoj v zahraničí, především v Německu. Tamní průmyslová produkce podle jejích slov svými výsledky v posledních měsících negativně překvapovala.

„Zkracující se dodavatelské lhůty, pokles cen energií i stále dobrá finanční kondice firem by však měly přispět k jejímu oživení a tím potažmo i té české. Naději dává i oživení patrné v automobilovém průmyslu. Problém však zůstává pokračující pokles objednávek a s tím spojený horší sentiment,” dodala.

Průmyslová produkce v květnu podrobně

Do aktuálních výsledků českého průmyslu se podle Radka Matějky, ředitele odboru zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ, propsaly i plánované odstávky a nižší produkce tuzemských uhelných elektráren. Ty ovlivnily pokles ve výrobě elektřiny, plynu a tepla.

V plusu ale byly i další velké obory – výroba elektrických zařízení a elektroniky, kovových výrobků a potravin. Celý zpracovatelský průmysl si připsal meziměsíčních +3,5 procenta.

Jinak obdobně jako v minulých měsících meziročně klesla produkce ve většině průmyslových odvětví. O pětinu byla oproti květnu předchozího roku nižší produkce v těžbě a dobývání. To zejména kvůli nižší těžbě hnědého uhlí. Dvouciferný meziroční pokles produkce vykázala také výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, chemický průmysl a výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v květnu 2023 meziročně snížil o 1,7 procenta. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnanců v oboru v květnu 2023 meziročně vzrostla o 11,1 procenta.

–DNA–

Jsou tu i další aktuální statistiky ČSÚ za květen: Stavební produkce v květnu podle ČSÚ meziročně klesla o 2,7 procenta. Meziměsíčně byla vyšší o 1,0 procenta. Podle předběžných údajů ČSÚ skončila v květnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 11,8 miliardy korun. To je meziročně o 39,6 miliardy lepší výsledek. Přesto po více než dvou letech klesl meziročně ve stejném měsíci vývoz i dovoz. U vývozu se na poklesu podílely především základní kovy, chemické látky a chemické přípravky, u dovozu pak ropa a zemní plyn.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here