Podíl nezaměstnaných na konci srpna zůstal na úrovni července, to je na 3,8 procenta. Přesto oproti loňskému a předloňskému roku podíl nezaměstnaných roste. Ekonomové hovoří o mírném ochlazování českého trhu práce.
Podle aktuálních údajů Úřadu práce České republiky [ÚP ČR] k letošnímu 31. srpnu úřady práce evidovaly celkem 286 320 uchazečů o zaměstnání. To je o 3 309 uchazečů více než v červenci. Na jedno volné pracovní místo připadalo 1,1 uchazeče. Nezaměstnanost vzrostla ve všech krajích a ve 4/5 okresů.
V meziročním srovnání se srpnem 2023 byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,2 procenta. To je o 25 517 uchazečů o práci více. Předloni byly tyto hodnoty dvojnásobné. Podíl nezaměstnaných byl oproti letošnímu roku nižší o 0,4 procenta.
Nezaměstnanost v krajích 2023 až 2024
[Zdroj: ÚP ČR]
„Srpnový počet volných pracovních pozic je nejmenší, a počet uchazečů naopak největší, od roku 2017. Ovšem právě zhruba od té doby trvalo extrémní přehřívání českého trhu práce a jeho mírné ochlazení tedy lze chápat spíše jako návrat blíže k rovnováze,“ komentuje čerstvé výsledky z trhu práce hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Upozorňuje, že „ani déle než dva roky trvající mizérie v průmyslovém sektoru“ se prozatím výrazněji neprojevila na tuzemském trhu práce. A zůstává optimistický: „Podle nás k němu nedojde ani ve zbytku roku, naopak, již od září očekáváme její mírný pokles a letošní průměr se zřejmě ustálí na 3,8 procentech.“
Na druhé straně i další údaj ÚP ČR hovoří v neprospěch pozitivního trendu. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl v srpnu o 23 073 vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Převis poptávky nad nabídkou tak trvá devátý měsíc v řadě.
Nezaměstnanost a trh práce na konci srpna podrobně
Na druhé straně – teď v srpnu poprvé od března meziměsíčně vzrostl počet volných pracovních míst, konkrétně o 1 221 míst. Stále ale platí, že nejvíce lidí zaměstnavatelé hledají v Praze a Středočeském kraji.
Je-li řeč o nízké nezaměstnanosti v Česku ve srovnání se zeměmi EU, při porovnání dostupných dat z července platí, že Česko se v nich opět dostalo na pozici nejméně nezaměstnané země. Podle metodiky Eurostatu míra nezaměstnanosti v Česku činila 2,7 procenta. Stejného výsledku dosáhlo Polsko. Následovala Malta [3,1 %]. Průměr zemí EU činí 5,8 procenta. Na opačném konci žebříčku nalezneme Španělsko [11,1 %], Řecko [9,5 %] a Finsko [7,9 %].
Vývoj podílu nezaměstnaných osob v letech 2022 až 2024 v procentech
[Zdroj: ÚP ČR]
Při bližším pohledu ale není ani situace v České republice jen „perfektní“. Okresy s nejvyšší nezaměstnaností, jako je Most, hlásí podíl nezaměstnaných ve výši 8,5 procenta. V Karviné je to 8,3 procenta a v Chomutově 7,1 procenta. Naopak nejmenší nezaměstnanost hlásí tradičně Praha-východ [1,5 %].
„Na jedno volné pracovní místo v okresu Karviná připadá 10,5 uchazeče, v Bruntále je to šest uchazečů a v Hodoníně 5,8 uchazeče,“ doplňuje data Hradil s tím, že například v Praze-východ a západ tento výpočet vychází na 0,3 uchazeče.
Podle něj jde o setrvalý stav. A tak ani aktuální hodnoty, které se nikterak neliší od trendu, nepřinesly žádné překvapení a český trh práce, jak říká, zůstává navzdory nevalné kondici ekonomiky robustní. Navíc meziměsíční stagnace míry nezaměstnanosti je v srpnu standardním jevem. A podle Nejvyššího kontrolního úřadu “standardním jevem” zůstává i to, že při tak vysoké zaměstnanosti v Česku zaostává nízká produktivita práce. Problém je i to, že podle Národní rozpočtové rady každý pátý Čech takzvaně pracuje pro stát.
Průměrná doba v evidenci ÚP ČR činí 497 dnů
Trh práce za srpen ale přináší i další data. Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce na celkovém počtu nezaměstnaných. To o 1,2procentního bodu na 30,3 procenta. Jde celkem o 86 711 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o jedno procento na 31,0 procenta [88 892 osob]. Průměrná délka evidence se ve srovnání s červencem zvýšila o 2 dny na 497 dní.
Podíl nezaměstnaných osob letos v srpnu
| 08/2024 | 08/2023 | 08/2022 | |
| Podíl nezaměstnaných osob v ČR | 3,8% | 3,6% | 3,4% |
| Počet uchazečů o zaměstnání | 286 320 | 260 803 | 251 753 |
| Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání | 264 675 | 238 249 | 229 187 |
| Počet volných pracovních míst | 263 247 | 281 207 | 312 327 |
| Míra nezam.. dle Eurostatu [červenec 2024] | 2,7% | 2,9% | 2,3% |
[Zdroj: ÚP ČR]
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 88 591 osob. Což představuje 30,9 procenta všech uchazečů o zaměstnání. Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 10 800 osob. Uchazeči pobírali průměrně 11 567 korun měsíčně. V srpnu vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů na podporách v nezaměstnanosti a za rekvalifikace 1,066 miliardy korun. V červenci 2024 to bylo cca 996 milionů korun.
–DNA–
