Vyjednávání nové dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií, která měla přinést „reset“ vzájemných obchodních vztahů, se zkomplikovalo. Paralelně s tím běží jednání zástupců EU o podobě cel se Spojenými státy.
Jednání EU s Velkou Británií se komplikují. Členské státy EU nesouhlasí s ústupky, které Londýnu nabízí Evropská komise, napsal list Financial Times [FT]. Summit EU-Británie, kde měly být obnovené vztahy zpečetěny, se koná v pondělí 19. května v Londýně. Přípravy na summit se staly tématem už středečního jednání takzvaného Coreperu, tedy stálých zástupců členských států při EU. Text dohody ale neodsouhlasili. Od Londýna chtějí další ústupky v oblasti rybářských práv a mobility mládeže.
EU by chtěla dlouhodobý přístup k britským vodám pro své rybáře a stejné univerzitní poplatky pro své studenty, jako mají Britové. Výměnou za to nabízí snížení obchodních bariér, jež následovaly po odchodu Británie z jednotného trhu EU a celní unie v roce 2020.
Británie LNG koupí z USA, i kdyby ho měla vozit přes půl světa
Návrh komuniké EU, které stanoví podmínky zlepšených vztahů mezi Evropskou unií a Británií, tak bude nejspíš dokončen až v neděli. To je den před summitem. Podle zdrojů ČTK chtějí vrcholní představitelé EU využít k jednáním na poslední chvíli i páteční schůzku Evropského politického společenství [EPC], které se koná v albánské Tiraně.
„Nejsme šťastní z toho, že nenastal pokrok, zejména v oblasti mobility mládeže… i z toho, jak Britové požadují rozsáhlé ústupky, aniž by na oplátku cokoli nabídli,“ citoval deník FT jednoho z unijních diplomatů.
Co chce EU a co chce Spojené království
Evropská unie by chtěla dlouhodobý přístup k britským vodám pro své rybáře a stejné univerzitní poplatky pro své studenty, jako mají Britové. Výměnou za to nabízí snížení obchodních bariér, které následovaly po odchodu Británie z trhu EU a celní unie v roce 2020.
Evropská unie nabízí Británii reset vztahů v několika oblastech, zejména v bezpečnosti, obraně, energetice, ale i obchodu se zemědělskými výrobky. Díky dohodě týkající se bezpečnosti by se mohla Británie zapojit do nového unijního finančního nástroje SAFE na podporu investic do obrany.
Nově představený program je zaměřený na poskytování půjček zaručených rozpočtem EU až do výše 150 miliard eur [cca 3,7 bil. Kč]. Nástroj podpoří společné pořizování obranných prostředků nejméně dvou států. Z nich alespoň jeden musí být členskou zemí EU. O formě zapojení třetích zemí se jedná. Londýn by rád na obranných projektech spolupracoval.
Na oplátku by Británie musela přijmout některá bruselská pravidla, roli Evropského soudního dvora a provést určité platby bloku. Členské státy EU rovněž trvají na tom, aby jejich studenti platili stejné školné ve výši maximálně 9 535 liber [cca 282 000 Kč] za akademický rok jako jejich britští kolegové, když studují na britských univerzitách. To Britové podle deníku FT z návrhu komuniké ale odstranili.
USA se dohodly s Čínou na nižších clech. Dolar sílí a trhy znovu šílí
„Cílem jsou stejné poplatky pro studenty z EU,“ uvedl další unijní diplomatický zdroj.
Zástupci britského vyjednávacího týmu podle všeho stále trvají na tom, že studenti z EU nemohou platit stejné poplatky jako jejich britští kolegové mimo jiné i kvůli tomu, jaký význam mají mezinárodní poplatky pro finance v britském univerzitním sektoru.
„Nemůžeme si to dovolit,“ řekl FT jeden z britských zdrojů.
Unie a USA zintenzivní jednání o obchodní dohodě
Nejenom na dohodě se Spojeným královstvím pracují evropští vyjednavači. Rovněž zintenzivňují jednání s americkou administrativou na vyřešení obchodních vztahů. Což tento týden v Bruselu potvrdil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Uvedl, že s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem se tento týden v telefonickém hovoru shodli na zintenzivnění jednání o možné obchodní dohodě.
V rámci vyjednávání nabízí EU Spojeným státům například nulová vzájemná cla na veškeré průmyslové zboží, tedy i na automobily, Washington na to zatím nepřistoupil. O tom ale i dalších oblastech tento týden jednali unijní ministři obchodu. Česko na zasedání zastupoval ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček [STAN].
„Naším jednoznačným zájmem je shoda na odstranění cel a ideálně nastavení takových podmínek, abychom se Spojenými státy vzájemně obchodovali bezcelně. To by bylo přínosné nejen pro naše podniky, ale i pro ty americké. Jsme připraveni se Spojenými státy jednat o tom, jak podmínky pro obchod maximálně zjednodušit,“ řekl Vlček.
Minulý týden Evropská komise oznámila, že zahájila veřejnou konzultaci o možných opatřeních proti americkým clům v případě, že obchodní jednání s Washingtonem selžou. Seznam předložený ke konzultaci se týká dovozu z USA v hodnotě 95 miliard eur [cca 2,4 bil. Kč] a zahrnuje širokou škálu průmyslových a zemědělských produktů. Konkrétně například amerických vín, ryb, letadel, automobilů a automobilových dílů, chemikálií, elektrických zařízení a zdravotnických produktů.
Komise, která koordinuje obchodní politiku sedmadvacítky, konzultuje možná omezení vývozu ocelového šrotu a chemických výrobků z EU do USA za 4,4 miliardy eur [cca 110 mld. Kč].
Roční objem obchodu EU s USA činí cca 40 bilionů korun
Transatlantické vztahy jsou hlavní tepnou světové ekonomiky. Evropská unie a USA společně představují téměř 30 procent světového obchodu se zbožím a službami a 43 procent světového hrubého domácího produktu [HDP]. Rok 2023 si podle Evropské komise připsal další rekord – vzájemný obchod se zbožím a službami dosáhl 1,6 bilionu eur [cca 39 bil. Kč].
USA se dohodly s Čínou na nižších clech. Dolar sílí a trhy znovu šílí
„Vzhledem k velikosti vzájemného obchodu je naším cílem nejen vyřešit bezprostřední problémy, ale také položit základy pro širší a strategičtější spolupráci,“ uvedl Šefčovič a zopakoval, že cílem vyjednávání je dosáhnout „spravedlivého, vyváženého a trvalého výsledku“.
EU 10. dubna o 90 dnů odložila platnost protiopatření schválených kvůli zavedeným americkým clům. Původně měla začít platit 15. dubna. Reagovala tím na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterým Spojené státy s okamžitou platností odložily vysoká cla o 90 dnů. I když v platnosti zůstává základní desetiprocentní clo. Rovněž stále platí 25procentní cla na dovoz produktů z oceli a hliníku a 25procentní cla na automobily. Desetiprocentní clo by se mohlo po vypršení Trumpovy 90denní pauzy 8. července zvýšit na 20 procent, uvedla agentura Reuters.
–ČTK/RED–
