Zadlužování zemí EU pokračuje i letos. A roste i zadlužení Česka

Zadlužení Evropské unie se v 1. čtvrtletí zvýšilo proti předchozím třem měsícům o 0,8 procentního bodu na 81,8 % hrubého domácího produktu [HDP]. Zadlužení eurozóny činilo 88 % a mezičtvrtletně stouplo o 0,6 procentního bodu.

Ve své aktuální zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Podle něj zadlužení vzrostlo i v meziročním srovnání. V EU loni v prvním čtvrtletí činilo 81,2 procenta a v eurozóně 87,8 procenta HDP oproti letošním 81,8 procenta HDP v EU a 88 procentům v eurozóně.

Největší nárůst zadlužení v prvním čtvrtletí zaznamenalo proti čtvrtému čtvrtletí Rakousko a Slovensko. V obou zemích stouplo o 3,5 procentního bodu. O 2,9 procenta vzrostlo zadlužení ve Slovinsku. Naopak největší pokles vykázalo Irsko, a to o 3,7 procentního bodu, za ním Lotyšsko o 1,2 procenta a Řecko o 1,1 procenta.

Zadlužení jednotlivých zemí EU vůči HDP v %

[Zdroj: Eurostat]

Z jednotlivých států mělo na začátku roku nejvyšší míru zadlužení Řecko, a to 152,5 procenta HDP. Následovala Itálie se zadlužením 137,9 procenta HDP a Francie s hodnotou zadlužení 114,1 procenta HDP. Nejnižší zadlužení vykázalo Bulharsko, a to 23,9 procenta. Následovalo Estonsko s 24,1 procenta a Lucembursko, kde zadlužení činilo 26,1 procenta HDP.

EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

Státní dluh na konci prvního čtvrtletí v EU v hrubém vyjádření přesáhl 14,822 bilionu eur [cca 365 bil. Kč]. Ještě loni ve čtvrtém čtvrtletí činil 14,539 bilionu eur [cca 358 bil. Kč]. V zemích platících eurem státní dluh přesáhl 13,475 bilionu eur [cca 332 bil. Kč] proti 13,257 bilionu eur [cca 326,5 bil. Kč] o čtvrtletí předtím. Vyšší je státní dluh v eurozóně i v celé EU také v meziročním srovnání.

Zadlužení roste i v České republice

V České republice se státní dluh dostal podle Eurostatu v prvním čtvrtletí na rekordních téměř 3,5 bilionu korun. To odpovídá aktuální čtvrtletní Zprávě o řízení státního dluhu Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Podle něj se od začátku letošního roku zvýšil o 139 miliard korun. Na každého Čecha nyní teoreticky připadá dluh 322 170 korun. V druhém čtvrtletí se zvýšil státní dluh o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP] na 42,5 procenta HDP v druhém čtvrtletí.

Vývoj státního dluhu v miliardách korun

[Zdroj: MF ČR]

Za zvýšením státního dluhu stojí podle ministerstva financí především prodej státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu a kvůli průběžnému krytí schodku státního rozpočtu. Na konci června činil rozpočtový deficit 152,4 miliardy korun.

Státní dluh opět skokově narostl. Každý už dlužíme 322 170 Kč

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády tehdy byl Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech stáli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.

Komentář: Čas sluhů. Čas dluhů. A nově i čas mizerů

Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká převážně hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. I v tomto případě, využívání půjček, Česko v posledních letech prohlubuje své zadlužení.

Deficit státních rozpočtů zemí EU

Eurostat dále zveřejnil statistiku o vývoji deficitu veřejných financí. Ten se v prvním čtvrtletí snížil v EU i v eurozóně, v obou blocích činil shodně 2,9 procenta HDP. Ve stejném období loni činil deficit v EU tři procenta a eurozóně 3,1 procenta. V Česku podle dat Eurostatu činil deficit v prvních třech měsících letošního roku 2,2 procenta HDP. To znamená zhoršení jak proti předchozím třem měsícům, tak meziročně.

Rozpočet v červnu skončil v přebytku. Inkaso daní roste i o více než 10 %

Na konci června byl český rozpočtový deficit 152,4 miliardy korun. A to přesto, že stejně jako v minulých letech výrazně roste inkaso z daní. Letos je zhruba o deset procent vyšší. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] uvedl, že letos schválený schodek ve výši 241 miliard korun se podaří dodržet. Avšak už v příštím roce předpokládá jeho navýšení.

Stát nemá peníze. A tak Stanjura mluví o prohloubení deficitu

Podle něj by se mohl dostat až k částce 280 miliard korun. Za prohloubení schodku mohou podle jeho názoru mimo jiné zvýšené výdaje na obranu. Podle analytiků za vyšším schodkem stojí rostoucí výdaje státu, absence klíčových reforem a nevyužití příležitosti v podobě vyšších příjmů z daní. Roli v tom hraje i kondice státních podniků, z nichž stát v posledních letech čerpá enormní částky.

Stát peníze bere, kde může. Tentokrát vybere Letiště Praha

Člen Národní rozpočtové rady [NRR] Jan Pavel řekl, že dalším důvodem prohloubení deficitu bude stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Stát se chystá poskytnout půjčku na stavbu společnosti Elektrárna Dukovany II [EDU I], která je za vybudování nových bloků odpovědná. Podle zástupců NRR i opozice hrají v rostoucím zadlužování Česka významnou roli i další půjčky státu, které se promítají do plnění státního rozpočtu postupně.

–RED/ČTK–