Bulharský exprezident Rumen Radev zvítězil o uplynulém víkendu se svou stranou Progresivní Bulharsko [PB] v předčasných parlamentních volbách. Radev přislíbil „ukončit spirálu slabých a krátkodobých vlád“. Ta v zemi trvá již pět let.
Volby byly v Bulharsku už tradičně předčasné. Šlo o osmé parlamentní volby v zemi za posledních pět let. Podle aktuálních výsledků Radevova strana PB ve volbách drtivě zvítězila [cca 45 % hlasů]. Hlavní konkurenční strana GERB-SDS [Občané za evropský rozvoj Bulharska / Svaz demokratických sil] naopak skončila s výrazným odstupem na třetím místě [cca 15 až 16 %]. PB by měla mít 131 křesel ve 240členném parlamentu.
Výsledky voleb v Bulharsku
- Progresivní Bulharsko: cca 45 %
- Pokračujeme ve změně – Demokratické Bulharsko [PP–DB]: cca 14 %
- GERB–SDS: cca 13 %
- Hnutí za práva a svobody [DPS]: cca 5,4 %
- Obnova [Vazraždaně]: cca 4,5 %
Rumen Radev v aktuálních volbách drtivě porazil svého dlouholetého politického soupeře Bojka Borisova, který vede GERB. Ta utržila nejhorší výsledek ve své historii. Borisov v minulosti zastával třikrát funkci premiéra bulharské vlády [2009–2013, 2014–2017, 2017–2021]. Vztah mezi ním a Radevem podle agentur definuje bulharskou politickou scénu posledních deset let.
Kdo je a co říká Rumen Radev
Rumen Radev je bulharský politik, armádní generál a bývalý velitel letectva. Od ledna 2017 zastával úřad prezidenta Bulharska. Na konci loňského roku ale otevřeně podpořil demonstranty proti vládě. A letos v lednu rezignoval na funkci prezidenta, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu.
Do politiky vstoupil jako nezávislý kandidát s podporou socialistů. Vzývá kritické myšlení a je v rozporu se současnou politikou jak Evropské unie, tak její politikou podpory Ukrajiny.
„Evropa se v mnoha ohledech stala obětí své ambice chovat se jako morální vůdce ve světě bez jasných pravidel,“ uvedl Radev po vítězství v parlamentních volbách.
„Progresivní Bulharsko jednoznačně zvítězilo. Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem. Je to také vítězství morálky. Lidé odmítli uspokojení a aroganci starých stran a nepodlehli lžím a manipulaci. Děkujeme vám za vaši důvěru,“ uvedl dále ve své řeči po volebním úspěchu Radev.
Co se týče jeho další politiky, to už v roli premiéra k EU, pak řekl: „Bulharsko bude pokračovat na své evropské cestě. Silné Bulharsko v silné Evropě vyžaduje kritické myšlení a pragmatismus. […] Evropa nyní potřebuje kritické myšlení, pragmatické činy a hmatatelné výsledky – k obnovení své průmyslové síly a konkurenceschopnosti.“
To má být podle něj hlavní přínos Bulharska. Což ho přirozeně ale staví do rozporu s evropskou zelenou politikou. Radevův politický postoj dlouhodobě přitahuje mezinárodní pozornost. V době svého prezidentství opakovaně odmítal vyslání vojenské pomoci Ukrajině. Za podporu Ukrajiny kritizoval politiku Evropské unie. Argumentoval, že podpora Ukrajiny pro Bulharsko značí riziko jeho zatažení do konfliktu.
„Krym je ruský,“ dlouhodobě opakuje a vyzývá k dialogu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. To významně přispělo k jeho pověsti „proruského“ politika.
Politická situace v Bulharsku a Radev jako premiér
Bulharsko od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Bojko Borisov, prochází několikaletou politickou krizí. U moci se střídají křehké a krátkodobé koalice. I k pádu poslední vlády v Bulharsku vedly rozsáhlé protesty proti rozpočtovému plánu. Ty přiměly k demisi premiéra Rosena Željazkova [GERB].
Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček
Agentura AP ale varovala, že navzdory obrovskému rozdílu mezi oběma stranami v aktuálních volbách by i tak vysoký podíl hlasů nemusel Radevovi stačit k sestavení jednobarevné vlády. Což značí potřebu koaličních partnerů. Její obavy se ale ukázaly jako liché. PB získala ve volbách 131 křesel, prostá polovina bulharského parlamentu je 120 poslaneckých mandátů.
Bulharsko: Výsledky parlamentních voleb / duben 2026
[Zdroj: EHT 1]
Radev už Bulharům slíbil mimo jiné boj proti korupci. Odmítá unijní zelenou politiku. Chce obnovit spolupráci s Ruskem a dál se staví proti dodávání zbraní na Ukrajinu, píše AP.
Jako čtvrtá skončila o víkendových parlamentních volbách v Bulharsku „ultranacionalistická a proruská“ strana Obrození. Následovalo Hnutí za práva a svobody [DPS], které v Bulharsku hájí převážně zájmy bulharských Turků.
–RED–
Už mu u nás dali libtardi punc populisty.
Ono to s tou jeho proruskou orientací není tak „horké“, jak se píše. Spíše je pragmatický.
To víte, politika!
Když jde o politiku, kolikrát si říkám. Představte si následující. Válka na Ukrajině skončí. K tomu to nakonec směřuje, žádná netrvala věčně. Pak že Putin odejde. To není tak těžké si představit, člověk je smrtelný a navíc síly odcházejí. Mladá krev čeká. A pak ještě to, že se prezidentem tam stane třeba typ, jako je daňový defraudant Chodorkovkij, který z ekonomických důvodů západu půjde na ruku. Vím, že je to hodně podmínek nejednou, ale ne nepředstavitelných.
A teď, když víme, jaké z hlediska minulých postojů máme dva nejvyšší ústavní činitele v čele svého státu, kdy se najde první „EU hodnotář“, který proto, aby se dostal na velký ruský trh, prohlásí, že Rusko si svoji vinu změnou vedení již odpracovalo a že je třeba ruskému lidu na jeho cestě k demokracii trochu pomoci. A s reparacemi bude situace taková, že se o takových přízemních záležitostech ve slušné společnosti nemluví, aby se náhodou postupující demokratizace tam nezadrhla. Ukrajina, přesněji její zbytek, pak dostane jako náplast na své rány ve formě přístupových rozhovorů a příslibu odkladu splácení půjček a k tomu další peníze (z daní občanů EU) na obnovu země.
Jak říkám, politika. Když je však v ekonomické oblasti pragmatická, pak funguje. Jestli je to dobře, nebo špatně, záleží na úhlu pohledu a hlavně zájmů toho, kdo ji posuzuje. Stejně tak i v pohledu na pana Radeva. V případě pohledu bulharského lidu, tak toho štvala korupce, proto tam je. A Orbán v Maďarsku zase není.
Pragmatismus a spoluprace na vsechny strany bez ideologickych predsudku jsou jedinym resenim a cestou k prosperite. Preji bulharum hodne stesti na ceste k rozumu.
Jen si tu cestu citelně ztížili eurem.
Kdyby rozvíjející se ekonomiku potřebovali zkorigovat měnovými nástroji, tak od začátku tohoto roku už nemohou. Jaké budou mít úroky už také nemají ve své moci, s možností korekce inflace jakbysmet, nehledě na to, že za dluhy všech (avšak u každého rozdílné), také platí všichni. Ovšem dělají se autonomně. Co se týče pravidel, aby se tak moc autonomně nedělaly, tak ty jsou jen ve formě ty, ty ty, všichni budou platiti. Toť vše, když tedy stát v daném okamžiku zrovna nekrachuje. Pak je to samozřejmě jiná, pokud jde o dodržování pravidel.
Bulhari měli vždy vztah k Rusku, batuska Stalin je odměnil po vítězství ve II. světové válce jižní Dobrudzou.Udrzeli ambasádu v Moskve, válčí li s Brity..To že priiali euro je jejich věc. Generál letectva p. Radev, takto nový premier nastupuje do obtížné situace. Velké Bulharsko je jen idea.