O volební noci jsem se v budapešťském metru tísnil s nadšenými voliči Tiszy, kteří oslavovali vítězství a zároveň pád premiéra Viktora Orbána. Vypadalo to, jako by dobili Bastilu. Namísto toho jen zaškrtli na volebním lístku správné okénko.
Tak popisuje nedávné volby v Maďarsku Tibor Fischer ve svém komentáři This is probably not the end for Viktor Orbán pro britský magazín The Spectator. Jeho text pro FinTag přeložil Michal Achremenko.
—
Byl jsem v Budapešti u všech voleb, které se tam konaly od pádu komunismu v roce 1990. A nikdy jsem neviděl takové nadšení jako letos a vlastně ani u žádných jiných voleb, které jsem kdy zažil. Většina slavících přívrženců Tiszy se zjevně, soudě podle věku, rekrutovala z řad prvovoličů, pro ně byl Orbán součástí jejich celého života. Do nového premiéra, Pétera Magyara, i proto vkládají velké naděje.
Nikdy dříve jsem také neviděl volby zatížené tolikou nenávistí a tolika absurdními výroky. Jako například – Viktor Orbán krmí zebry z vašich daní.
Maďaři jsou průkopníci a virtuózové špinavých kampaní. Nazvou své protivníky „zrádci“ [árulok] nebo ještě hůře „zrádci vlasti“ [hazaárulok]. To je ekvivalent přání dobrého dne, než stačíme vymyslet ještě šťavnatější urážku.
V této atmosféře samozřejmě všichni pracují pro zahraniční rozvědku. Ale třeba mě se dotklo, že mě z toho nikdo nepodezíral. Pak tam byly i samotné agentury. Ruská GRU Budapešť ovládla. Ale my v Salisbury jsme přece viděli, že GRU neumí smrtelným novičokem usmrtit ani důchodce.
Jako většina lidí jsem rád, že už tyto nesmysly nejsou po volbách slyšet. Pravdou je, že život pod vládou konzervativních Křesťanských demokratů byl nesnesitelný. Neustálé přehlídky lidových tanců a neustálé citování Bible mě málem zahnalo k podepsání úpisu s ďáblem. A když jste si mysleli, že už toho nemůže být víc, tak to začalo všechno znovu.
Bavme se o výsledku voleb
Co voliči Tiszy od nového premiéra očekávají? Jeho kampaň byla brilantní. Bez lidových tanců. Je fotogenický a v dobré formě. Úplná filmová hvězda. Nejzajímavější je, kromě jeho prohlášení ohledně spolupráce s Bruselem, že mezi ním a poraženou stranou Fidesz není zas tak velký rozdíl.
Magyar je opravdový politik, a tak mu nemůžeme uvěřit ani nos mezi očima. [Magyar měl údajně i říci, že Orbán by mohl nahradit Ursulu von der Leyenovou v čele EK, pozn. red.] Stejně jako Orbán ale i on čelí realitě ochablé ekonomiky a téměř stoprocentní závislosti na ruských energetických surovinách. S tím na tiskové konferenci ale neuspěje.
Jsem zvědavý, jak se srovná s realitou, až bude muset rozhodovat. Počítám, že dnešní nadšení davů za rok či dva ochabne. Ale Magyar je šikovný a absence zásad mu poskytuje velkou pružnost. A možná, že s něčím někdy i přijde.
Orbán končí po 20 letech ve vedení Maďarska. Odstavil ho Magyar
Tyto volby značí konec jedné éry. To je jisté. Ale to neplatí docela o Orbánově éře. Jsem velice zvědavý, co bude dál dělat. Asi nebude trávit více času s rodinou nebo na golfu. Bude Orbán v parlamentu jen posedávat a pospávat, anebo bude dál bojovat proti EU? Nebo snad doopravdy půjde na golf?
Vzpomínám na slova Obi Wan Kenobiho [postava ze Star Wars, pozn. red.]: „Pokud mě porazíš, stanu se ještě silnější, než si dovedeš představit.“
Anebo Arnold Schwarzenegger: „Já se vrátím“.
Volební porážku Orbán ale utrpěl brutální. Je těžké rozpoznat, v čem vlastně jeho kampaň zklamala. V očích mladých je Orbán v nevýhodě jako starý prďola. Pro ty, kteří žijí na dně společnosti a vidí jeho život v luxusu, bylo rozhodnutí také snadné. Jeho kampaň měla i mnoho nevynucených chyb. Sem patří zákaz pochodu hrdosti menšinové komunity gayů a leseb. A pak výrok stranického kolegy Jánose Lázára, který Romy označil za dobré leda jen tak na čištění toalet.
Už ne jenom Orbán, ale Maďarsko dvou stran
Opravdu důležitým výsledkem těchto voleb je, že se stalo Maďarsko státem dvou stran. A možná ani to ne. Co ve víru oslav a soupeření dvou stran možná zaniklo, je fakt, že strana MSZP, pokračovatelka komunistické strany, nepostavila ani jednoho kandidáta a strana Demokratické koalice nezískala jediné křeslo. Poslední skvrny starého marxismu-leninismu tak docela vybledly.
Maďarské volby očima Slováků. I zde jde o víc než jen o další volby
Che Guevarové na západních univerzitách, think tanky a odborníci, kteří mluví o Orbánově odchodu od moci, nezaregistrovali to, že maďarský parlament je zcela v rukou Tiszy, Fideszu a minoritní krajně pravicové strany Mi Hazánk [Naše vlast]. Všechny tři jsou do jisté míry pravicové, podle toho, komu věříte. A to je hodně zajímavé, úplně chybí levice.
Tibor Fischer, The Spectator
—
Aktualizace 27.4.: Viktor Orbán o víkendu oznámil, že se dalšího poslaneckého mandátu neujme. Jeho Fidesz současně svolává stranický sjezd po prohře po volbách.
Manstreamový výplach mozků proti Orbánovi byl masivní a vznikala skoro davová psychóza. Je pravda že tam, i u nás, je mnoho osob na hranici chudoby. V obou státech se často operovalo orientací na Rusko. Ale největším nepřítelem Západu je Západ. I u nás je výplach mozků proti Babišovi mluvícími hlavami kolosální. Po výplachu po Geblsovsku stačí takovým dát do ruky samopal a oni střílí už sami.
Já si myslím, že věc je principiálně velmi jednoduchá. Musí se však vyjít od obecného a teprve poté se přesouvat ke konkrétnímu (volbám v jednotlivých státech západu).
Svět se vyvíjí a my s ním. A žádný strom neroste až do nebe. Takže po velkém hospodářském a společenském vzedmutí se západu, okolní svět začíná jít v jeho stopách. A také se vyvíjí a roste. Vzpomínám si, jak se tu po revoluci vykládalo, kdy západ doženeme a myslelo se tím, kdy se dostaneme na jeho úroveň. Pak se v poslední době začalo naříkat a bědovat, že vlastně nikdy. Realita je však taková, že ho opravdu doženeme, jinak to ani nejde, ale stejným způsobem jako v běžeckém závodě. Tomu v čele postupně dojde dech a ten pomalejši rovnoměrně dorovná náskok. Jinak to ani nejde. Třeba tak, že by ten pomalejší zrychlil. Jako v každém závodě, každý běží na plné své síly a když neběží na plné své síly, tak neběží tak rychle, jak by mohl a pak by odpadl zcela. To dnes vidíme v přímém přenosu, jak vyspělý západ Evropy začíná stále více a více stagnovat. Chcíplý hospodářský růst, firmy jsou dušeny a která má možnosti odchází. Společnost je zaplavována nekompatiblilními kulturami, tak se kvalita života zhoršuje, což vyvolává agresívní postoje. Před nejméně dvaceti lety jsem syšel výrok, že Amerika bude více evropská a Evropa více americká. Takže tento proces také vidíme v přímém přenosu. V Americe se sluníčkařilo, že to zde nemá obdoby, tady se zase zelení, že to ve světě nemá obdoby. Po Trumpovi v EU jedou, ale ve výsledku by si obě strany mohly podat ruce. Třeba USA dnes pomoc Ukrajině už neplatí, to táhne jen EU. Ale kdyby nebylo USA, Ukrajinci by si mohli vyrobit leda tak praky a po Rusech střílet euromincemi. Takže jeden za osmnáct a druhý za dvacet bez dvou.
Touto optikou je třeba vidět nejen zvolení Trumpa, ale nakonec i atmosféru nejen v Maďarsku. Protože Orbán, jinak velmi dobrý politik, zlumpačil. To ostatně postihlo i naši předchozí vládu a tato současná časem nebude výjimkou. Proto jsou volby každé čtyři roky, aby se tam nemohli moc zabydlet ve svůj vlastní prospěch a ne ve prospěch společnosti. Všechny vlády totiž narazí na realitu, a tou je ekonomika. Jinými slovy, společnost vyspělého západu začíná cítit, že by to chtělo, aby motor opět naskočil, ale protože se lidé o politiku zajímají jen letmo, zkouší to zatím výměnou jednoho stejného za druhého stejného. A to vyvolává ve společností nesmírné napětí, protože se věc bez změny podstaty (opuštění zelené ideologie) řízení společnosti moc nelepší a z racionality se tak vše přesouvá do emocí. Zkrátka pro mne je pravý jen ten a žádný jiný a je pravý jen a jen proto, protože já tomu věřím. Jenže věř a víra tvá tě uzdraví, funguje jen v duchovní, ale rozhodně ne ve světské oblasti.
Pokud motor ekonomiky nenaskočí, a proč drhne, to víme, bude to jen horší a horší. Nejhorší na tom je to, že předchozí generace věděly na čem stojí a s čím i padají. A i přes různé společenské kotrmelce se toho drželi. U té dnešní převládá přístup, že stačí jen rozhodnout a ono to půjde samo. Bohužel už z principu to nepůjde!
V. Orban se vzdá poslanecké ho mandátu, to má, vypovídací hodnotu. Mnoho psů, zajicova smrt. Koho bude vítěz voleb P. Magyar spojenec, sám se směřuje k Polsku, to je velmi podivné rozhodnutí. Klišé o V4 a jejím rozšíření směrem k Slovinsku, Chorvatsku a nostalgické vzpomínky na R-U a revize Benesovych dekretu a zavateho nespravedlivé Trianonu. To je mnoho povyku pro nic, jen Orban prosadil od Ukrajiny zprovoznění ropovodu Druzba, Magyar ani necekl.Ano,tak se věci maji. Fico bude mít obtížné ho souseda a premiér Babiš bude složité hledat vzájemně vztahy.