Do dlouhodobého investičního produktu [DIP], který slouží jako další státem podporovaný produkt na stáří, vložilo za dva a čtvrt roku peníze 244 000 Čechů. V DIP bylo koncem letošního března 9,5 miliardy korun.
Z toho tvořily čtyři procenta depozita, 90 procent investiční fondy a šest procent ostatní investice. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh [AKAT]. V DIP může klient od ledna 2024 investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. Současně od státu dostává benefit v podobě daňových úlev. Od základu daně si každý může odečíst až 48 000 korun ročně. K tomu může mít penzijní spoření se státním příspěvkem a dalšími daňovými úlevami. Z dlouhodobého investičního produktu ale nesmí, pokud nechce přijít o daňová zvýhodnění, vybrat investice po dobu minimálně deseti let. Anebo před dosažením věku 60 let.
„Poptávka po dlouhodobém investičním produktu v letošním roce zrychluje, když za první tři měsíce narostl celkový počet uzavřených DIP o desetinu. I začátek roku 2026 tak potvrdil popularitu DIP jako produktu zajištění na stáří,“ uvedla výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani.
Stát rozšířil možnosti, kterými si mohou Češi spořit na stáří, o takzvaný DIP od začátku roku 2024. Nabízí ho finanční instituce, tedy banky, investiční společnosti či obchodníci s cennými papíry.
„Popularitu DIPu potvrzuje, jak počet uzavřených smluv, tak i nárůst hodnoty zainvestovaného majetku, říká předseda Asociace Jaromír Sladkovský.
DIP DIP hurááá. Portu cupuje penzijní spoření se státním příspěvkem
Téměř deset miliard korun za dva a čtvrt roku je podle něj významným příslibem pro vytváření dalších penzijních úspor českých domácností do budoucna. Rozjezd DIP srovnává s rozjezdem Doplňkového penzijního spoření [DPS], produktem uvedeným na trh v roce 2013. Uvádí, že jde o přibližně stejný nárůst počtu smluv za první dva roky existence, ale významně vyšší objem investovaného majetku. Dnes si v účastnických a transformovaných fondech penzijního spoření v Česku spoří téměř polovina občanů.
DIP rozjeli i poradci
Loni uzavřeli zástupci členských společností České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování [ČASF] téměř 59 tisíc smluv o DIP v celkovém objemu 1,82 miliardy korun. A to přesto, že výzkum ČASF mezi tisícovkou finančních poradců zjistil neznalost tohoto finančního produktu u většiny spotřebitelů. A 87 procent dotázaných poradců opakovaně naráží na klienty, kteří slyší o DIP vůbec poprvé.
„Hlavní bariérou dalšího růstu objemu prostředků v DIP dnes není dostupnost produktu, ale informovanost veřejnosti,“ uvedl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
DIP podle něj dnes aktivně nabízí 84 procent poradců sdružených v ČASF. A potvrzuje, že jde o významný produkt ve finančních plánech, které připravují pro své klienty. Podle něj tak finanční poradci sehrávají při zavádění DIP zcela klíčovou roli.
„Pomáhají klientům zorientovat se v parametrech produktu, vysvětlují jeho dlouhodobý charakter a zasazují jej do celkového finančního plánu domácnosti,“ vysvětluje.
Jeho slova potvrzuje Jana Brodani z AKAT. Podle jejího názoru jde úspěch Dlouhodobého investičního produktu ke cti zejména finančním poradcům. A pak tomu, že míří na movitější klientelu, které produkt umožňuje investovat vyšší částky s menším omezením oproti klasickému penzijnímu spoření.
Nevítané změny u poradců
A je to znovu DIP, který se stal nyní součástí sváru mezi finančními poradci a Českou národní bankou [ČNB], která zavedla novou regulaci pro poradce. Těm nařizuje, aby každý z nich, kdo sjednává investiční produkty, a tedy i DIP, měl povinně fixní část mzdy. A týká se to právě i těch poradců, kteří pracují jako OSVČ. Takových je na trhu většina.
„To znamená, že v důsledku nové regulace ČNB zaplatí české domácnosti až o 6,5 miliardy korun za rok více na poplatcích za zprostředkování investic. A to proto, že povinnost fixně platit poradce se promítne do vyšších nákladů za zprostředkování,“ uvedl již dříve pro FinTag Marek Černoch.
ČNB zavádí regulaci, kterou nikdo nechce. Chce ji ale EU, a tak i ČNB
Ale ani zdražením distribuce investičních produktů problém s nařízením ČNB podle něj nekončí. Spolu s omezením činnosti poradců dojde k poklesu nabídky finančních produktů i jejich celkové aktivity. A dotkne se to i DIP. Přičemž právě ten ukázal, jak důležité je nepotírat aktivity poradců. To ČNB odmítá.
„ČNB nezpochybňuje roli finančních poradců při distribuci dlouhodobých investičních produktů, včetně DIP. Je však nezbytné omezit střet zájmů a prodejní tlak, protože špatné poradenství se zde neprojeví okamžitě, ale až po desítkách let,“ vysvětluje ve svém stanovisku ke kritice ČASF centrální banka.
Lidé pracující v 3. kategorii rizik si sami žádají o příspěvek do penzijka
Zástupci finančních poradců i tak s novu regulací nesouhlasí. Povinná fixní odměna pro poradce je podle jejich slov nejen zbytečná, ale i kontraproduktivní.
„Já se jenom ptám, proč tu regulaci ČNB zavádí. Na tu otázku proč, dostávám z ČNB odpověď, že to chce Brusel, a že je tam střet zájmů. A předmětem střetu zájmů je to, že ten poradce je motivován k tomu, aby prodal co nejvíce investičních produktů. A to je to, co je podle ČNB špatně. Tak já to vidím docela obráceně,“ uvedl pro FinTag Petr Hrubý, předseda představenstva Broker Consulting.
–ČTK/DNA–
