Objem víceletého rozpočtu Evropské unie [2028 až 2034] činí v přepočtu zhruba 44 bilionů korun. Je to téměř dvakrát tolik, s čím hospodařila EU v letech 2021 až 2027. Teď se jedná o tom, jak se tyto peníze přerozdělí mezi unijní státy.
Takzvaný víceletý finanční rámec, rozpočet EU na sedm let, zahrnuje dotace zemědělcům, peníze na podporu méně rozvinutých regionů a dotace na dopravní infrastrukturu či pomoc dalším zemím. Jeho první návrh Evropská komise [EK] zveřejnila v červenci 2025. Objem rozpočtu navrhla ve výši 1,8 bilionu eur. Současně s tím představila hned několik zásadních změn v čerpání peněz z unijního rozpočtu. Argumentovala potřebou „pružnějšího a flexibilnějšího rozpočtu“. Avšak to se nyní ukazuje jako problém.
„Nelíbí se nám, že Evropská komise navrhuje Česku jeden vůbec z největších poklesů mezi státy Evropské unie. Údajně je to o dvacet procent,“ uvedl včera [20.4.] po jednání vlády premiér Andrej Babiš [ANO] a pokračoval: „Údajně je to proto, že bohatneme, my na to máme jiný názor.“
Mezi další významné změny EK zařadil to, „kde si jednotlivé kapitoly, rezorty nově vyjednají peníze na roky 28-34“. Což platí, jak řekl, v balíku zemědělství a koheze, tedy u podpory méně rozvinutých regionů.
„A také se nám to nelíbí, protože si myslíme, že takové zdravotnictví by si zasloužilo vlastní rozpočet,“ řekl dále premiér Babiš.
Víceletý finanční rámec EU bude i jedním z bodů programu neformálního summitu Evropské rady, který se uskuteční tento týden ve čtvrtek a pátek v řecké Nikósii. Jednání výboru pro evropskou politiku označil za z jeho pohledu nejdůležitější téma včerejší vlády.
„My jsme projednávali naši pozici, protože jeden z bodů bude víceletý finanční rámec,“ uvedl s tím, že evropský výbor projednal i jeho mandát na neformální Evropskou radu.
O návrhu nového rozpočtu EU
Návrh rozpočtu EU pro roky 2028 až 2034 počítá ve svém objemu 44 bilionů korun s podstatně více penězi, než činil rozpočet EU pro roky 2021 až 2027. V nich činil rozpočet v přepočtu necelých 30 bilionů korun.
„Jde o moderní, flexibilnější rozpočet, který bude odpovídat výzvám dneška i zítřka,“ uvedl loni v červenci před europoslanci eurokomisař Piotr Serafin, když představoval první návrh rozpočtu.
Každé euro podle něj musí být snadno dostupné a finance bude nutné utrácet za věci, které jsou důležité pro Evropany.
„Dalším hlavním principem je dodržování právního státu. To znamená, že bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ upozornil Serafin.
V případě, kdy EK usoudí, že některá ze zemí nemá „respekt k právnímu státu“, nemusí tato země z EU dostat žádné peníze.
„Respekt k právnímu státu se nově vztáhne na veškeré financování ze strany Evropské unie,“ uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Ta i řekla, že EK má dost nástrojů na zajištění financí, aby se nemusela dál zadlužovat prostřednictvím evropských dluhopisů jako dosud. Jaké konkrétní nástroje má na mysli, už ale neřekla. Hlavními zdroji příjmů unijního rozpočtu jsou příspěvky členských států podle jejich hrubého národního důchodu [HND], kdy jde asi o dvě třetiny všech příjmů EU.
Zbývající zhruba třetinu rozpočtu tvoří například příjmy z cel uvalených na dovoz ze zemí mimo EU. Případně příjmy z podílu na daních v unijních zemích. Ty EK uplatňuje například v rámci své zelené politiky. A nově EK plánuje zavést unijní daň na tabákové výrobky.
Rozpočet EU již analyzuje ministerstvo financí
Podle vyjádření Ministerstva financí ČR [MF ČR] z minulého roku balík dokumentů k návrhu rozpočtu EU stále není kompletní. Přesto MF ČR uvedlo, že předložené materiály Evropské komise detailně analyzuje především s ohledem na zásadní změny v navržené struktuře rozpočtu EU.
„Ze zkušeností očekáváme, že jsou před námi dlouhá a intenzivní vyjednávání. Ta potrvají pravděpodobně ještě celý příští rok. A mohou být dokončena až v roce 2027,“ uvedli zástupci MF ČR v tiskové zprávě.
EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států
Podle nich ČR při projednávání rozpočtu navrhne, aby se zohlednily jak tradiční oblasti jako koheze a zemědělství, tak nové priority. Mezi ně MF ČR zařazuje obranu a bezpečnost, včetně vojenské mobility, podpory obranného průmyslu. Pak vnitřní bezpečnost, ochranu hranic a boj proti nelegální migraci. Důležitá je i dopravní infrastruktura, podpora konkurenceschopnosti a přípravy na rozšíření EU včetně podpory Ukrajiny.
–DNA–
