Výdaje na podporu v nezaměstnanosti rychle rostou. Jsou za tím vyšší podpory, které schválila ještě vláda Petra Fialy [ODS], ale i za podpory ANO a SPD. Teď se chystá vláda podporu v nezaměstnanosti snížit. Koaliční SPD ale nesouhlasí.
V Česku pobírá každý měsíc podporu v nezaměstnanosti zhruba sto tisíc lidí. Letos v srpnu to bylo přesně 107 381 osob. Což představuje necelých 30 procent [28,7 %] všech uchazečů o zaměstnání. A jen jim v srpnu vyplatil Úřad práce ČR [ÚP ČR] na podporách v nezaměstnanosti přes dvě miliardy korun. V červenci to bylo cca 1,9 miliardy korun.
Náklady na podporu mají jen letos z důvodu loňských legislativních změn vzrůst o více než 30 procent na zhruba 20 miliard korun za celý rok. Důvodem je to, že letos maximální podpora v nezaměstnanosti nečiní loňských 26 163 korun, nýbrž 38 537 korun. A na 80 procent se zvýšila maximální výše podpory v nezaměstnanosti i při rekvalifikaci.
Výdaje na podporu lidí bez práce vzrostou o miliardy. Co se mění?
Základem změn je ale vyšší podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících u osob vyššího věku. Ta letos stoupla na 80 procent předchozího čistého výdělku z 65 procent předchozího čistého výdělku, který platil loni. A tak například zaměstnanec s průměrnou mzdou, který odešel ze zaměstnání dohodou, letos získal v prvních dvou měsících nezaměstnanosti na podpoře zhruba o 13 tisíc korun měsíčně více než loni. Úspory to přirozeně nepřineslo. A to navzdory tomu, že částka podpory po prvních dvou měsících zaměstnanosti, pokud si uchazeč nenašel práci, významně poklesla.
Premiér Andrej Babiš [ANO] už na konci letošního července po jednání o podobě rozpočtu řekl, že podpory od letoška vzrostly nelogicky. A že je výhodné nepracovat a Česku zaměstnanci chybí.
Vláda chce vrátit původní parametry podpory
Hned na to Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] potvrdilo informace o tom, že plánuje návrat k dřívějším podporám v nezaměstnanosti a snížení částek, a to již od ledna příštího roku. Tím chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun. Odhaduje, že částka by v prvních měsících roku znovu klesla na původní hodnoty.
„Maximální podpora by činila 65 procent průměrné mzdy místo letošních 80 procent,“ uvedli zástupci odboru komunikace MPSV.
Vláda plánuje škrty v podpoře v nezaměstnanosti. Výdaje rostou
To znamená, že podpora v prvních dvou měsících se sníží z 80 procent výdělku na 65 procent. V dalších dvou měsících by měla zůstat na nynějších 50 procentech. Poté by měla vzrůst ze současných 40 procent zpátky na 45 procent. Lhůty se sjednotí. Nyní lidé nad 52 let pobírají nejvyšší částku první tři měsíce, polovinu pak rovněž tři měsíce.
A dále: Maximální možná podpora by měla z 80 procent průměrné mzdy klesnout na 60 procent. Letos je možné měsíčně pobírat až 38 537 korun. Podle nových pravidel by to bylo nejvýše asi 28 930 korun.
„Změny podpory v nezaměstnanosti se týkají její výše, kdy se navrhuje návrat k původním sazbám. […] MPSV je navrhuje s účinností od ledna 2027,“ doplnili zástupci MPSV.
Návrh podle tiskového odboru počítá i se snížením maximální možné podpory pro lidi, jimž se do potřebné doby práce k získání peněz od státu v nezaměstnanosti započítává rodičovská či péče o blízké. V prvních dvou měsících by činila nejvýše 30 procent průměrné mzdy namísto nynějších 40 procent. V dalších dvou měsících by zůstala na 20 procentech a pak na 15 procentech.
Novelu o zaměstnanosti se změnami podpor MPSV zatím nepředložilo. Dá se předpokládat, že návrh podají vládní poslanci ve Sněmovně, aby se stihla norma schválit ještě letos.
Proti změnám se staví SPD, ale i další
Vyvstal ale problém. Proti změnám se staví koaliční SPD. To se snížením podpory nesouhlasí. Argumentuje odpovědnou pomocí lidem, kteří přijdou o zaměstnání.
„Jde o trestání pracujících, kteří se chvilkově ocitnou bez zaměstnání a mají na krátkodobou podporu nárok,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura poté, kdy návrh na snížení podpory schválila vláda.
A dodal, že o tom chce jednat na koaliční radě vlády. Jde o druhý přímý nesouhlas SPD se záměry vlády Andreje Babiše. SPD odmítá i minimální valorizaci penzí od příštího roku, jak ji navrhla ministryně financí Alena Schillerová [ANO].
Co se týče snížení podpory v nezaměstnanosti, výhrady k návrhu MPSV mají odbory a někteří experti. Ministrovi práce Aleši Juchelkovi [ANO] poslali nesouhlasný dopis.
„Myslíme si, že takový nápad není potřeba dál prosazovat. Nechceme, aby se vůbec realizoval. Bylo by to nelogické. Bylo by to proti smyslu podpory v nezaměstnanosti, která není trest za to, že člověk přišel o práci, ale polštář, aby mohl hledat práci novou. Rádi bychom věřili, že důvodem není šetření prostředků,“ reagoval předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Dodal, že resort k návrhu nevede žádnou debatu.
Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský podotkl, že lidé platí sociální odvody a stát jim letos v podporách vyplatí z vybraných 32 miliard korun méně než polovinu.
„Podporu v nezaměstnanosti a podporu v rekvalifikaci si coby povinnou pojistku velmi štědře ze své práce průběžně předplácíme. A nynější vláda k tomu říká: Odvody plaťte dále naplno, plnění z nich vám osekáme. Přebytky použijeme kdovíkde,“ uvedl analytik.
–DNA–
