Ministerstvo práce plánuje návrat k dřívějším podporám v nezaměstnanosti a snížení částek už od ledna. Příští rok chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun. Částka by v prvních měsících roku znovu klesla z 80 procent výdělku na 65 procent.
Maximální podpora by činila 60 procent průměrné mzdy místo letošních 80 procent. Informaci potvrdil odbor komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Proti se staví odbory, zaměstnavatelé i někteří odborníci. Podporu v nezaměstnanosti v Česku pobírá zhruba sto tisíc lidí.
Změny prosadila v minulém volebním období vláda Petra Fialy [ODS], hnutí ANO je podpořilo. V prvních měsících se částka zvedla, při delší době bez práce naopak poklesla. Úprava měla podle minulého kabinetu a expertů rozhýbat strnulý trh práce, usnadnit změnu pracovního místa a umožnit firmám získat nové lidi.
Nezaměstnanost v červenci je nejvýše za posledních deset let
Premiér Andrej Babiš [ANO] už na konci letošního července po jednání o podobě rozpočtu ale řekl, že podpory od letoška vzrostly nelogicky a že je výhodné nepracovat a Česku zaměstnanci chybí. Následují proto změny.
Jaké změny konkrétně připravuje MPSV
„Změny podpory v nezaměstnanosti se týkají její výše, kdy se navrhuje návrat k původním sazbám. Změny jsou navrženy s účinností od ledna 2027. Úspora finančních prostředků dosáhne přibližně 4,5 miliardy korun,“ uvedl odbor komunikace MPSV s tím, že změny cílí na vyšší motivaci nezaměstnaných k hledání uplatnění na trhu práce.
Průměrná mzda roste. Kolik je medián se neví. ČSÚ se vypnul stroj
Novelu o zaměstnanosti se změnou podpor MPSV zatím nepředložilo. Dá se předpokládat, že návrh podají vládní poslanci ve Sněmovně, aby se stihla norma letos schválit. Podle dostupných informací by se měla podpora v prvních dvou měsících snížit z 80 procent výdělku na 65 procent. V dalších dvou měsících by měla zůstat na nynějších 50 procentech. Poté by měla vzrůst ze současných 40 procent zpátky na 45 procent. Lhůty se sjednotí. Teď lidé nad 52 let pobírají nejvyšší částku první tři měsíce, polovinu také tři měsíce.
A dále: Maximální možná podpora by měla z 80 procent průměrné mzdy klesnout na 60 procent. Letos je možné měsíčně pobírat až 38 537 korun, podle nových pravidel by to bylo nejvýše asi 28 930 korun.
Nezaměstnanost klesla. Podporu i tak pobírá takřka 100 tisíc lidí
Návrh podle tiskového odboru počítá i se snížením maximální možné podpory pro lidi, jimž se do potřebné doby práce k získání peněz od státu v nezaměstnanosti započítává rodičovská či péče o blízké. V prvních dvou měsících by činila nejvýše 30 procent průměrné mzdy místo nynějších 40 procent. V dalších dvou měsících by zůstala na 20 procentech a pak na 15 procentech.
Proti změnám se staví odbory
Proti návratu k dřívějšímu modelu se staví odbory i zaměstnavatelé. Ministrovi práce Aleši Juchelkovi [ANO] poslali nesouhlasný dopis.
„Myslíme si, že takový nápad není potřeba dál prosazovat. Nechceme, aby se vůbec realizoval. Bylo by to nelogické. Bylo by to proti smyslu podpory v nezaměstnanosti, která není trest za to, že člověk přišel o práci, ale polštář, aby mohl hledat práci novou… Rádi bychom věřili, že důvodem není šetření prostředků,“ řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
V SRN má dávku pro nezaměstnané 5,5 milionu lidí. I ti, kteří mají práci
Podotkl, že resort k návrhu nevede žádnou debatu. Nicméně podle analýzy ministerstva práce z minulého volebního období si lidé, kteří mění zaměstnání, výdělkově polepší. Když si nové místo najdou sami, mzdu si zvednou v průměru o 12 procent. O osm procent víc pobírají pak ti, kteří nastupují na pozici z evidence úřadu práce.
„Vyšší podpora v nezaměstnanosti právě motivuje ke změně práce, a tím k vyšším výdělkům a k lepšímu párování firem a lidí,“ uvedl zástupce výkonného ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu [IDEA] Filip Pertold.
Podle něj má Česko nejnižší mobilitu na trhu práce v Evropě a nízký podíl mezd na hrubém domácím produktu [HDP]. Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský podotkl, že lidé platí sociální odvody a stát jim letos v podporách vyplatí z vybraných 32 miliard korun méně než polovinu.
„Podporu v nezaměstnanosti a podporu v rekvalifikaci si coby povinnou pojistku velmi štědře ze své práce průběžně předplácíme. A nynější vláda k tomu říká: Odvody plaťte dále naplno, plnění z nich vám osekáme. Přebytky použijeme kdovíkde,“ napsal analytik.
—
Na druhé straně je třeba také dodat, že spolu s penzemi letos nejvíce vzrostly právě podpory v nezaměstnanosti, ke konci července o 3,8 miliardy korun, navýšené od ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti.
–ČTK/RED–
