Americká mincovna učinila poslední objednávku prázdných měděných mincovních kotoučů pro výrobu mincí o hodnotě jeden cent. Po jejich vyčerpání plánuje výrobu těchto mincí ukončit. Agentuře AP to řekl představitel ministerstva financí.
Ukončení výroby mince, které Američané říkají penny, by mělo přinést okamžitou roční úsporu v přepočtu jedna až dvě miliardy korun. To díky nižším nákladům na materiál, vysvětlil ministerský úředník.
Americký prezident Donald Trump v únoru oznámil, že nařídil své administrativě zastavit výrobu mincí v hodnotě jednoho centu.
„Zbavme se zbytečných výdajů našeho skvělého státního rozpočtu, byť v tomto případě jde jen o centy,“ uvedl na síti Truth Social a dodal, že každý vyražený cent [cca 0,24 Kč] stojí více než dva centy [cca 0,48 Kč].
Ražba a distribuce jednocentové mince loni ve Spojených státech podle výroční zprávy Americké mincovny stála 3,69 centu [cca 0,88 Kč]. To znamená, že každý cent generuje ztrátu 2,69 centu [cca 0,64 Kč].
Loni Americká mincovna vyrazila více než tři miliardy centů. A jak uvádí výroční zpráva, celková ztráta dosáhla 85,3 milionu dolarů [cca 2 mld. Kč]. Centy, které se často dávají při nákupu zpět, se jen zřídkakdy platí. Přitom na celkové ražbě všech mincí se podílely loni jednou polovinou. V oběhu bylo loni asi 250 miliard jednocentových mincí, tedy asi 700 kusů na jednoho obyvatele Spojených států.
Udržet cent: ano, nebo ne?
Podle centrální banky USA [FED] leží přibližně 60 procent mincí, které jsou aktuálně v oběhu, v různých kasičkách a jiných nádobách, které používají Američané na odkládání drobných. To je asi 14 miliard dolarů [cca 308 mld. Kč].
Celá léta se odborníci a vláda zasazují o to, aby se omezila ražba centů, jejich kupní síla klesá kvůli inflaci, zatímco výrobní náklady stoupají. Zastánci zrušení mince upozorňují na vysoké výrobní náklady, které podle mincovny USA nyní činí téměř čtyři centy za minci, a přinášejí jen omezený užitek.
Příznivci penny naopak upozorňují na užitečnost této mince při charitativních akcích a její relativně výhodné náklady ve srovnání s mincí v hodnotě pět centů, jejíž ražba stojí téměř 14 centů. Organizace jejich přátel, Americans for Common Cents, argumentuje tím, že by se vyřazením centů neušetřilo.
Podle jejích zástupců by se „mnohé režijní náklady mincovny nezměnily a rozprostřely by se do ražby jiných mincí, což by zvýšilo jejich výrobní náklady.“
Eliminace centů by navíc zvýšila poptávku po niklácích, pěticentech, jejichž výroba a distribuce je podle této organizace ještě dražší. Stojí asi 13,78 centu [cca 3,31 Kč] za minci. Teprve dime, deseticent, má vyšší nominální hodnotu, než činí jeho výrobní náklady. Zastánci centu dále argumentují, že jeho vyřazení z oběhu zvýší spotřební daň, protože mnoho cen končí na 99 centech.
Amerika není první, která vzdává centy
USA přesto následují Kanadu, která mince o stejné hodnotě přestala vyrábět už v roce 2012. Nakonec začala zaokrouhlovat hotovostní transakce na pět centů. Země to považovala za plýtvání penězi, časem i energií. Tímto krokem šetří miliony kanadských dolarů ročně. Austrálie stáhla z oběhu jednocentové a dvoucentové mince v roce 1992 s odvoláním na rostoucí inflaci a stoupající výrobní náklady.
„V Austrálii si opuštění těchto mincí nikdo snad ani nevšiml,“ uvedl Andrew Stoeckel, profesor z Australské národní university.
Švédsko a Nový Zéland k zastavení ražby nižších jednotek svých měn přistoupily ještě dříve. Na druhé straně americký cent byl jednou z prvních mincí vyrobených mincovnou po jejím založení v roce 1792. Její design tehdy zobrazoval ženu s vlasy vlajícími ve větru. Od té doby se velikost mince zmenšila a její složení se změnilo z čisté mědi na směs zinku a mědi. V roce 1909 byl podle mincovny na minci poprvé zobrazen Abraham Lincoln, a to na počest 100. výročí jeho narození.
–ČTK/AM–
Hodnotnější zpráva by pro mě byla, kdyby kolem mého domu prolétl chroust, nebo kdyby se nemohli dohodnout dva vrabci.
Také jsem si všiml, že výživná témata, která hýbou světovou politikou, tu jsou poměrně vzácným zbožím. V oblasti ekonomiky je to už lepší.
Ale na obranu lze zase říci, že napsat obsáhlý článek, který neklouže jen po povrchu, tedy není jen obecně popisný, to není jen tak.
Ale k inflaci, ta je zjevná. Za první republiky měli manuálně pracující plat třeba 600,-Kč. Haléře tak měly svou hodnotu. Pak u nás po měnové reformě, až se po letech situace ustálila, stál telefonní hovor v budce 25 haléřů, jízdenka na tramvaj 60 haléřů. Výše platů tomu samozřejmě odpovídala. Peníze se zkrátka musí točit, ne bez užitku někde ležet. To z toho vyplývá. Dnes je tomu však poněkud jinak. Dnes se politickými rozhodnutími peníze na úkor jejich otáčení tak zvaně roztáčejí. Je to sice příjemnější postup, prostě tomu dala, tomu také dala, ale to horší jsou pak ty konce.